100 dnů v roli prezidenta? Uspořádat Dětský den na Hradě, obnova národa i konec ombudsmanky, plánují kandidáti
Do prezidentské volby zbývá necelý půlrok. Řada z uchazečů o Hrad už proto chystá scénář, jak by počínali v případě svého zvolení. Český rozhlas je proto oslovil s dotazem, jaké konkrétní kroky by podnikli během prvních sto dní po nástupu do funkce.
„Budu-li prezidentem, jedna z prvních věcí, které budou, je, že se omluvím Ferdinandu Peroutkovi, protože to je velký český hrdina. Okamžitě nechám uhradit soudem vyměřenou pokutu,“ má jasno jeden z uchazečů o prezidentskou funkci textař Michal Horáček.
Návštěva Slovenska, schůzka s ústavními činiteli, ale i omluva Peroutkovi a větší otevření Hradu lidem. To všechno slibují prezidentští kandidáti, že udělají v prvních sto dnech, pokud vyhrají volební klání o Hrad. V čem se jejich plány liší?
Ten jako první z kandidátů oznámil v květnu, že nasbíral potřebných 50 tisíc podpisů. A minulý týden představil konkrétní sliby, které zaručují voličům, co by v prvních sto dnech v roli prezidenta udělal.
„Jistě bych okamžitě zařídil, aby všichni lidé, kteří na Hradě budou, měli bezpečnostní prověrku, bez pardonu,“ slibuje skrze Radiožurnál Horáček.
Návštěva Slovenska a konec kontrolních rámů na Hradě
V základních krocích se plány jednotlivých kandidátů dost podobají. Všichni by podle svých vyjádření brzy po inauguraci navštívili Slovensko jako klíčovou sousední zemi. Kandidáti plánují i společné setkání s klíčovými ústavními činiteli. Lékař Marek Hilšer i bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš pak avizují, že by skoncovali s kontrolními rámy u Pražského hradu.
Drahoš napodobil Horáčka a Zemana. Pro boj o Hrad nasbíral 78 321 podpisů
Číst článek
„Hrad, jak víme, je nejen sídlem prezidenta, ale i dalších institucí a je také důležitou veřejnou komunikací. Pokud bychom vůbec uvažovali o tom, že hrozí nějaké nebezpečí - nelze to vyloučit - tak přesně tyto davy lidí stojící před kontrolními rámy jsou ideální příležitost,“ říká Drahoš Radiožurnálu. Podle něj je možné bezpečnost na Hradě zajistit jinak a efektivněji.
Kromě zahraničních cest a bezpečnostních opatření ale kandidáti slibují i netradiční změny výkonu prezidentské funkce. Třeba Marek Hilšer by rád Hrad více otevřel veřejnosti. A slavil tam Den dětí, na Apríla by zase národ podle svých slov pobavil prezidentským žertíkem.
Změna modelu prezidentury a obnova národa
„Já bych chtěl svou kandidaturou, pokud bych se stal prezidentem, razit trochu jiný model prezidentury. A to ne takový, na který jsme si zvykli ještě z dob Rakouska-Uherska, kdy prezident je polobůh a někdo, kdo má být uctíván,“ říká Hilšer.
Prezident Zeman má dost podpisů pro obhajobu mandátu. Splněný limit hlásí i Horáček
Číst článek
Právník Karel Štogl zase tvrdí, že by funkci rád využil pro ukázku výhod zdravého životního stylu: „Prvních sto dnů ve funkci bych si představoval tak, že bych vyhlásil v oblasti duševní, morální a fyzické jakýsi program obnovy národa. Snažil bych se lidi přimět k tomu, aby víc sportovali, aby nekouřili, aby pili míň alkohol, aby se víc usmívali.“
Kromě toho by se Karel Štogl, stejně jako další kandidát - podnikatel Otto Chaloupka - během prvních sto dní rád sešel s představiteli Evropské unie.
To herečka Yngland Hrušková by naopak v roli prezidentky nad Hradem vyvěsila vlajku s přeškrtnutým logem Evropské unie a napomínala by osobnosti veřejné sféry, které jsou podle ní nekompetentní.
Spadeno má například na veřejnou ochránkyni práv. „Paní Šabatová bohužel se vyjadřuje k věcem, kterým nerozumí, například k tomu nošení šátků. Chtěla bych každopádně vystoupit z Evropské unie, protože to je pro nás velmi důležité, a zakázat u nás islám,“ vysvětluje Radiožurnálu Hrušková.
Průzkum: přímou volbu prezidenta podporuje méně lidí, zhoršilo se i mínění o Zemanovi
Číst článek
Schůzka s arcibiskupem
Bývalý šéf automobilky Škoda Vratislav Kulhánek, který oznámil kandidaturu teprve před měsícem, by první měsíce po zvolení věnoval mimo jiné i setkání s arcibiskupem.
„Je to významná persona jak v kontextu českých dějin obecně, tak i z hlediska vlivu nejen mezinárodního, ale i z hlediska vlivu na řadu občanů, kteří jsou věřící,“ říká Radiožurnálu Kulhánek.
Současný prezident Miloš Zeman, který bude usilovat o znovuzvolení, zatím své plány na prvních sto dní ve funkci neprozradil. Při pohledu na start jeho prvního funkčního období je ale jasné, že nezahálel. Během tří měsíců po inauguraci se mu podařilo doplnit tehdy personálně oslabený Ústavní soud.
Kromě toho absolvoval tři zahraniční cesty, vedl spor o jmenování literárního historika Martina Putny profesorem a s virózou se zúčastnil odemykání korunovačních klenotů na Pražském hradě.
