Ústavní právník: Občan Babiš může abolici odmítnout, jen když ji premiér Babiš kontrasignuje
Prezident Miloš Zeman v neděli zopakoval, že je připraven zastavit trestní stíhání Andreje Babiše (ANO) v kauze Čapí hnízdo, pokud by ho znovu otevřel nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Premiér v reakci na to znovu řekl, že by ji nepřijal. Jak takovou situaci řeší Ústava? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl profesor ústavního práva, v současné době vedoucí katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela.
Miloš Zeman v neděli v rozhovoru pro deník Blesk zopakoval, že je připraven zastavit trestní stíhání premiéra a dalších aktérů kauzy Čapí hnízdo. Premiér na to řekl, že by případnou abolici nepřijal. Pane profesore, jak tohle čtete? Co může znamenat, když Andrej Babiš říká, že by abolici nepřijal?
Patrně tím chce říci, že by takové rozhodnutí prezidenta republiky nekontrasignoval, ani by nepověřil žádného člena vlády, aby za něj kontrasignaci učinil, neboť Andrej Babiš je tady ve specifickém postavení.
Nepřijetí milosti je v zásadě věcí úvahy každého občana, který je objektem trestního stíhání a prezident republiky ho omilostní.
Tím pádem v tom řízení už nemůže být vynesen žádný odsuzující trest, ale může být rozhodnuto o vině, nebo nevině za předpokladu, že si ten, kdo je objektem trestního stíhání, něco takového přeje, protože si zkrátka přeje být očištěn soudem.
Tam jsem mířil. Když premiér říká, že abolici nepřijme, nemá na mysli to, co může udělat jakýkoliv občan?
Jenomže k tomu, aby ji mohl nepřijmout v roli občana, by ji nejdřív musel kontrasignovat v roli předsedy vlády, protože bez kontrasignace to rozhodnutí prezidenta republiky...
Co je abolice?
Rozhodnutí hlavy státu, kterým se stane trestní stíhání nepřípustné. V praxi znamená, že pokud se trestní stíhání ještě nezahájilo, zahajovat se nemá. V případě, že už zahájeno bylo, je tímto rozhodnutím zastaveno. V Česku má obviněný právo abolici odmítnout, resp. trvat na tom, aby projednání jeho věci pokračovalo.
A co je to přijetí? Přijetí je kontrasignace z pozice premiéra nebo to, když se na to díváte z pozice...?
Samozřejmě nevím, co přesně má předseda vlády na mysli, ale každopádně přijímá-li někdo, nebo nepřijímá milost, tak se tím myslí právě ten občan, o němž bylo rozhodnuto a on si v zásadě nepřeje, aby byl vyviněn aktem shůry, tedy zásahem prezidenta republiky. Chce být očištěn soudem.
Nicméně: aby mohl být Andrej Babiš očištěn soudem, musel by kontrasignovat milost sám sobě, eventuálně zmocnit někoho jiného, aby ji kontrasignoval. Samozřejmě nevím, co tím myslí, ale chce-li nechat věc otevřenu pro orgány činné v trestním řízení, musel by rozhodnutí prezidenta republiky nekontrasignovat. Tím pádem by rozhodnutí vůbec platně nevzniklo a občan Andrej Babiš by byl ušetřen dilematu, jestli má, nebo nemá přijmout milost.
Babiš: Abolici bych od prezidenta nepřijal. Podobné úvahy považuji za nesmyslné
Číst článek
Kdyby ji premiér podepsal, následně nepřijal, tedy nechal pokračovat trestní stíhání, došlo to k soudu, tak by dostál svým slovům, která říkal v neděli?
Samozřejmě je možné, že by to tak šlo po technické stránce udělat. Je to samozřejmě spojeno s určitým otazníkem, protože je vcelku zřejmé, že Ústava na tuhle situaci úplně nemyslí, protože nepočítá s tím, že Česká republika bude mít trestně stíhaného premiéra, který by byl v situaci, kdy se účastní omilostňování sebe samého.
Ve chvíli, kdy bychom se pohybovali v běžném procesu, ať už soudním, nebo správním, tak samozřejmě nemůžete rozhodovat o sobě samém, protože jste podjatý. A to je jedna ze zásadních vad, kterou může nějaký proces trpět, takže by to nebylo možné ani u soudce, ani u správního úředníka.
Čistě hypoteticky: kdyby premiér podepsal svoji vlastní abolici, je to v pořádku a platné?
Není to výslovně zakázáno právě proto, že s tím ústavní řád úplně nepočítá. Takže by v zásadě připadalo v úvahu snad jedině to, že by orgány činné v trestním řízení dospěly k závěru, že kontrasignace předsedou vlády je frapantním porušením principů demokratického právního státu. Že někdo rozhoduje o sobě samém a vyjímá se tak z dosahu trestní spravedlnosti, čímž porušuje zásadu rovnosti občanů před zákonem. To by snad mohlo připadat v úvahu, že by orgány činné v trestním řízení milost odmítly akceptovat jako milost platně udělenou...
Komentátor Petr Hartman: Kauza Čapí hnízdo se posunula do fáze absurdního divadla
Číst článek
O tom by rozhodl kdo?
Ten, komu je to rozhodnutí o milosti určeno. To znamená, že by to musela být patrně soustava státních zastupitelství. Je to samozřejmě naprosto extrémní varianta, o níž se nedomnívám, že by nastala.
Ale kdybychom byli stresováni a frustrováni tím, že je možné v demokratickém právním státu, aby prezident republiky vyvinil sobě blízkého premiéra za součinnosti téhož premiéra, tak mám pocit, že se s tím toho mnoho dělat nedá. Snad s výhradou toho, o čem mluvíme: že by to bylo rozporováno právě s fundamentálními principy demokratického právního státu, takže by státní zástupci takovouhle milost odmítli, proti čemuž by pochopitelně Andrej Babiš podal stížnost a cestou stížností, o kterých by někdo nějak rozhodoval, aby se eventuálně mohl dostat až k Ústavnímu soudu. A Ústavní soud by v řízení o ústavní stížnosti řekl, že i takováto milost je platná, anebo by řekl, že taková milost platná není, protože už je za hranou.
Ale připadá mi, že je to hrozně komplikované, takže mám spíš pocit, že by rozhodnutím prezidenta republiky byla učiněna tečka a tím by to skončilo.
Jak vypadá abolice ve skutečnosti? A pokud prezident udělí, je nějaká lhůta pro její podpis, nebo může ležet několik let „v šuplíku“? A co by Jan Kysela jako profesor ústavního práva v Ústavě změnil? Poslechněte si celý rozhovor.
