Agent Pablo v Praze:
ruský špion z nedávné výměny pronikl mezi akademiky

• Pavel Rubcov alias Pablo González, jeden z 26 aktérů velké výměny vězňů mezi Ruskem a Západem, jezdil v letech 2018 a 2019 do Prahy přednášet na Letní školu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
• Radiožurnál vyzpovídal tehdejší účastníky jeho přednášek i organizátory Letní školy.
• González se v Praze stýkal s představiteli ruské opozice, o kterých psal reporty velícím důstojníkům. Navazoval kontakty se studenty a přednášel jim o válce na Ukrajině. A dokonce se podílel na výběru studentů, kteří se směli Letní školy v Praze zúčastnit.

Praha 22. srpna 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Prvního srpna 2024 přistálo v Moskvě letadlo s vězni propuštěnými Západem. Mezi desítkou prominentních vězňů, které si Kreml vybral výměnou za šestnáct vlastních vězňů, byl i vysoký holohlavý muž s plnovousem jménem Pavel Rubcov alias Pablo González. Španělsko-ruský novinář předtím strávil poslední dva a půl roku ve vazbě. Polské úřady ho zadržely 28. února 2022, čtyři dny po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.

„Muž byl identifikován jako agent hlavního zpravodajského ředitelství ruského generálního štábu. S využitím svého novinářského statusu vedl aktivity pro Rusko. Díky tomu se mohl volně pohybovat po celé Evropě a po světě, včetně zón zasažených ozbrojenými konflikty a oblastí politického napětí,“ oznámila tehdy polská vláda. 

Rubcov měl dokonalé krytí. Teprve po jeho zadržení zmapovali Gonzálesův životní příběh španělští, polští a opoziční ruští novináři. A poslední pochybnosti, zda jde skutečně o ruského špeha, nebo nespravedlivě zadrženého baskického novináře, padly až na začátku letošního srpna, když ho po příletu do Ruska srdečně uvítal prezident Vladimir Putin. 

González se narodil v roce 1981 v Rusku jako Pavel Rubcov. Jeho matka pocházela z rodiny, která ve 30. letech utekla ze Španělska před Frankovým režimem. Ve svých devíti letech se Rubcov i s matkou do Španělska vrátili. Dostal nový pas na jméno Pablo González Yagüe a od té doby žil na Západě pod tímto jménem. Po absolvování vysoké školy začal pracovat jako novinář. Pro místní baskické deníky psal reportáže o dění v Sýrii, Náhorním Karabachu, na Krymu nebo na Donbasu. Dokonalou ruštinu vysvětloval svým vysokoškolským vzděláním v oboru slavistika.

V létě 2018 se jeho příběh začal psát také v hlavním městě České republiky. Jako válečný zpravodaj se zaměřením na postsovětský prostor se Pablo González stal jedním z lektorů Letní školy žurnalistiky Borise Němcova na pražské filozofické fakultě. V tiskové zprávě o prvním ročníku Letní školy se o něm píše jako o zahraničním korespondentovi ze Španělska.

Třítýdenního kurzu se tehdy zúčastnilo 30 studentů z Ruska, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Německa, Moldavska, Ukrajiny a USA.

Radiožurnál nyní zjistil, že ruský špion Pavel Rubcov alias Pablo González byl součástí úzké skupiny lidí, která tyto studenty vybírala. Informaci Radiožurnálu potvrdil i jeden z hlavních organizátorů Marek Příhoda – historik, bývalý ředitel Ústavu východoevropských studií filozofické fakulty a od roku 2018 ředitel Akademického centra Borise Němcova pro výzkum Ruska na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Dokazuje to také fotografie, kterou Žanna Němcovová, dcera zavražděného ruského opozičního politika a spoluzakladatelka Letní školy, zveřejnila na sociálních sítích.

Pavel Rubcov alias Pablo González přednášel v Praze na prvních dvou ročnících Letní školy v letech 2018 a 2019. Dalšímu setkávání zabránila pandemie covidu-19 a od roku 2022 už Pablo seděl v polském vězení. Zůstal tam až do velké výměny vězňů v srpnu 2024.

Jak se stalo, že ruský špion přednášel mezinárodním studentům na akademické půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze?

Infiltrace

„Bral jsem ho jako jednoho ze spolupracovníků Žanny Němcovové,“ říká jeden z tehdejších organizátorů. 

Nepřeje si zveřejnit své jméno, redakce ale jeho totožnost zná. Radiožurnál mluvil se šesti lidmi, kteří s Gonzálesem v Praze přišli do styku – od organizátorů přes studentské dobrovolníky až po řadové účastníky. Z bezpečnostních důvodů není možné u většiny z nich zveřejnit jméno, přestože ho redakce zná. Rusko totiž v dubnu zařadilo Nadaci Borise Němcova na seznam zakázaných organizací, takže jakákoliv spolupráce s touto organizací je z pohledu ruských úřadů trestná.

Kromě toho je pro bývalé organizátory i studenty Letní školy složité připustit, že mezi sebou měli ruského špiona. „To téma je opravdu nepříjemné. Spousta lidí, kteří se těch škol účastnili, je stále v Rusku. Celá ta věc je komplikovaná, nebezpečná,“ popisuje jeden z organizátorů.

Nadace Borise Němcova spolupracuje s filozofickou fakultou nejméně od roku 2018. Soustřeďuje se kolem ní několik výrazných postav ruské opozice, například politik a novinář Vladimir Kara-Murza nebo opoziční politik Ilja Jašin. Oba patří mezi politické vězně, které Rusko 1. srpna 2024 vyměnilo se Západem.

Ze strany filozofické fakulty spolupráci zaštiťuje Marek Příhoda. Ten Radiožurnálu popsal, jak se ruský špion Pavel Rubcov dostal na akademickou půdu Univerzity Karlovy. 

„On byl primárně nasazen na Žannu Němcovovou jako jednu z tváří ruské opozice. S ní se seznámil v roce 2016 a získal si její důvěru,“ říká Příhoda. 

Podle ruského opozičního serveru Medúza se González v roce 2016 jako španělský novinář akreditoval na jednu z akcí pořádaných lidmi kolem Nadace Borise Němcova, přišel za Žannou Němcovovou a dokonalou ruštinou ji požádal o rozhovor. 

Od té doby dostával González pozvánky na všechny další akce Nadace. Dostal se díky tomu k ruským opozičním politikům Iljovi Jašinovi, Vladimiru Kara-Murzovi a Michailu Kasjanovovi nebo opozičním právníkům Iljovi Novikovovi a Vadimovi Prochorovovi. 

Dělal s nimi rozhovory a s některými navázal přátelský vztah. Jašin po svém propuštění z ruského vězení zavzpomínal, jak ho González vzal v Madridu na fotbal. Jako agent Rubcov potom do Ruska posílal hlášení s detaily o soukromých životech ruských opozičníků včetně Jašina nebo Němcovové.

Samotná Žanna Němcovová odmítla Radiožurnálu na otázky ohledně agenta Rubcova odpovědět. „Vím, proč mi voláte, ale nebudu dávat rozhovor. Nemá smysl mi volat,“ odpověděla. Krátce poté telefonát ukončila. K dotazům zaslaným v SMS pouze poznamenala, že podepsala dohodu o mlčenlivosti. 

Rubcov byl zadržen v únoru 2022 v Polsku, jen pár dní po zahájení ruské invaze. Policisté u něj našli reporty velícím důstojníkům o hlavních postavách ruské opozice, mimo jiné právě zmíněném Iljovi Jašinovi. V Gonzálesově notebooku byly navíc e-maily Borise Němcova, zavražděného v roce 2015 v Moskvě. Podle polských médií k tomu Němcovová policistům řekla, že jí je Gonzáles musel ukradnout. Od roku 2022 se Němcovová k aféře s ruským agentem nijak nevyjadřuje a výjimku neudělala ani u Radiožurnálu. 

„Pablo neměl v nadaci žádnou roli a já nemám ve zvyku s nikým sdílet otcovy e-maily,“ odpověděla stručně na dotazy ohledně seznámení s Gonzálesem, jeho pozicí v Nadaci Borise Němcova a uniklých e-mailů.

Letmý pohled na její sociální sítě nicméně naznačuje, že Žanna Němcovová byla s Pavlem Rubcovem v úzkém kontaktu. Na instagramu například zaznamenala společnou návštěvu restaurace U Pabla v Praze. 

Čím dokázal ruský špion uhranout organizátory Letní školy? Jedna z účastnic na něj pro Radiožurnál zavzpomínala. Výhodou podle ní bylo, že jeho legenda byla autentická. Opravdu byl z Baskicka a opravdu cestoval za reportážemi do válečných území. Navíc byl velmi charismatický. 

„​​Byl vysoký, svalnatý, má plnovous. Byl seriózní. A pak naráz, když jsme se poznali trošičku blíž, z něj byl takový dobrák. Milý, usměvavý, vtipkoval, byl v kamarádském smyslu přitažlivý. Taková hezká, lidská, vtipná duše za velkým, seriózním člověkem,“ popisuje absolventka Letní školy. 

„Dělal skupinové fotky, měl dron, ze kterého fotil. Ale škola nebyla tou dobou nijak super citlivá, bylo to v roce 2018, několik přednášek bylo veřejných. Spousta dalších účastníků také fotila, měli různé foťáky a fotili se navzájem. Nebylo to nějak zvláštní a podezřelé. Byl dobrý fotograf. Popisoval a zaznamenával naši realitu, ale teď víme, že to používal pro víc účelů,“ vzpomíná.

Kromě ruských opozičníků se Rubcov zaměřil i na studenty. Chodil s nimi do hospod, rád je zval na pití. „Bylo nemožné ho tehdy identifikovat jako špiona, protože se choval naprosto normálně, byl chytrý, velmi komunikativní, jeden z nejvíce otevřených lektorů Letní školy,“ popsala Radiožurnálu další z účastnic prvního ročníku.

González podle ní trávil čas mimo učebny se studenty v barech nebo inicioval procházky po městě. „Moc jsem tam nechodila, protože nepiju často alkohol, ale jednou jsem se přidala na pivo s ním. Byl velmi otevřený, milý, zdvořilý, rád lidem hodně naslouchal. Bylo pro mě velké překvapení, když se objevila informace, že byl špion, protože v jeho chování nebylo cokoliv podezřelého,“ popisuje.

Ruský opoziční web Medúza s odkazem na své zdroje píše, že Rubcov se zajímal především o účastníky Letní školy, kteří přijeli z Ukrajiny a Spojených států. O jednom z nich Rubcov do hlášení napsal, že ho podezřívá ze spolupráce se CIA. 

„V určitém okamžiku se Rubcov začal stýkat se svými studenty a silně pít,“ cituje ruský server nejmenovaného účastníka Letní školy. Studenti podle jeho slov chodili pozdě na přednášky kvůli kocovině. Jeden z tehdejších organizátorů ruskému opozičnímu serveru řekl, že González ochotně „podporoval“ mladé novináře a školní dobrovolníky, kteří si ho pamatovali jako „svalnatého holohlavého chlapíka s plnovousem“, který vyzařoval „mocnou energii“ a měl někdy „až příliš silné charisma“.

Podobně Gonzálese popsal Radiožurnálu jeden za zahraničních účastníků Letní školy, který se těchto hospodských setkání účastnil. „Pablo na mě udělal dojem, hlavně díky svým zkušenostem z válek. Já jsem totiž sám chtěl být válečný reportér, takže jsem jeho historky úplně hltal. Vysvětloval mi nejrůznější lifehacky, jak se chovat na checkpointech, jak rozlišit zvuk dělostřelectva a minometů, co si brát s sebou. Tehdy pro mě byl vzorem, říkal jsem si: ‚Jo, takhle vypadají ti západní váleční reportéři,‘ a snažil jsem se od něj dozvědět co nejvíc,“ říká tehdejší student.

Světlá a temná strana

V rámci svých povinností lektora si Gonzáles v roce 2018 i 2019 připravil přednášku na téma, jak se má novinář pohybovat v místech ozbrojeného konfliktu. 

„Měl takovou praktickou přednášku, byl jsem se na ni osobně podívat, to téma mě zaujalo. Mluvil o tom, jak se má válečný korespondent chovat na místech, kde hrozí nebezpečí. Dával praktické rady účastníkům. Zcela věcně, bez nějaké propagandy. Zdálo se mi to rozumné a především užitečné pro naše studenty, z nichž velkou část tvořili současní nebo budoucí novináři,“ vzpomíná Marek Příhoda. 

Podobně mluví i další tehdejší účastníci – Gonzáles mluvil neutrálně, někdy až nudně. Popisoval praktické aspekty novinařiny, například jak přejít bezpečně hranici.

O něco barvitěji popisuje jeho přednášku z roku 2018 ruskojazyčný web Dovod: „Španělský novinář Pablo González hovořil o svých zkušenostech s prací ve válečných oblastech v postsovětském prostoru. Zvláštní pozornost věnoval konfliktu na Donbasu, kde byl několik let válečným zpravodajem. Jeho pohled na události ukrajinské krize se liší od ukrajinské i ruské propagandy. Je přesvědčen, že v žádném konfliktu neexistuje jednoznačně temná a jednoznačně světlá strana a zločin je vždy zločinem, i když je spáchán ‚našimi vlastními lidmi‘. Kromě toho dal několik rad, jak pracovat ve válce, abyste si zachránili život.“

Jaký dopad měla taková činnost mít? Ruský opoziční server Agents Media popisuje s odkazem na nejmenované zdroje, jaké zprávy agent Rubcov posílal svým velícím důstojníkům v GRU. 

„González (také) informoval o své účasti na evropských konferencích, kam byl zván k moderování panelů. ‚Zdá se, že se mi mezi euroatlantiky podařilo zasadit semínko pochybností,‘ popsal výsledky fóra v polském Rzeszowě.“

Hlavní činnost Rubcova ale zřejmě spočívala v navazování kontaktů a sbírání informací o ruské opozici a jejích představitelích. Jedním z nich byl ruský politik Ilja Jašin. „Zprávy, které o mně napsal, byly spíše pokusem sestavit můj psychologický portrét," řekl Jašin serveru Medúza.

V červnu 2022 byl Jašin v Rusku zatčen. Na svobodu se dostal až v rámci výměny vězňů letos v srpnu. Jašin a Rubcov tak byli oba zatčeni v rozmezí několika měsíců a oba byli ve stejný moment propuštěni. Každý ale zamířil na opačnou stranu barikády. 

‚Oběti zpravodajské hry‘

Marek Příhoda dnes říká, že organizační tým školy neměl kapacitu ani pravomoci na to, aby podrobně lustroval lektory a studenty Letní školy. Do vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu tehdy zbývaly ještě čtyři roky, Rusové běžně dostávali víza a cestovali do Česka. Rubcov měl navíc takřka neprůstřelné krytí. 

„Měl za sebou slavistické vzdělání, prezentoval se také jako politolog. Ve Španělsku vyšla vědecká publikace o Ukrajině s jeho účastí. Měl za sebou několikaleté působení jako novinář na volné noze. Zdálo se nám, že je pro naši Letní školu cenný. Kdo má takové zkušenosti s různými místy od Náhorního Karabachu přes Podněstří, Donbas, Krym? V případě s aktuální válkou na Donbase měl informace z první ruky. Nikdo tehdy netušil, že za jeho vstřícností a bezprostředností se skrývají jiné, temné cíle,“ říká Příhoda. 

Spolupráce filozofické fakulty s Nadací Borise Němcova nicméně už delší dobu čelí kritice některých akademiků. V říjnu 2023 se Akademický senát fakulty zabýval podnětem rusistky Jany Kitzlerové, která vystoupila proti čím dál těsnějšímu spojení fakulty se soukromou, politicky orientovanou nadací. A varovala mimo jiné i před bezpečnostní hrozbou, kterou taková spolupráce může znamenat.

„V neposlední řadě je potřeba položit si otázku, zda zapojení nových akademiků a akademiček, jež za sebou nemají jasně čitelnou vědeckou kariéru, nemůže představovat bezpečnostní hrozbu infiltrace FF UK osobami, jež mohou potenciálně představovat bezpečnostní riziko pro celou ČR,“ napsala Kitzlerová předsedovi Akademického senátu.

Radiožurnál oslovil děkanku Evu Lehečkovou s dotazem, jak se zpětně staví k působení ruského agenta na půdě filozofické fakulty. Vedení fakulty prostřednictvím mluvčí vzkázalo, že je záležitost s ruským agentem mrzí, ale že škola neměla šanci zjistit, kým González skutečně je. 

„Fakulta ani univerzita nemůže suplovat roli zpravodajských služeb a bezpečnostních složek. Pokud nejsou nekalé praktiky zjistitelné prostřednictvím dostupných otevřených zdrojů, nemůžeme než považovat dané osoby za důvěryhodné,“ odepsala mluvčí Ina Palacká. 

A jak to, že na Letní škole studentům přednášel ruský agent, vnímá ředitel Akademického centra Borise Němcova? 

„Pro mě osobně bylo obtížně představitelné, že aktivní spolupracovník ruské služby vnější rozvědky GRU pronikne na naši Letní školu a bude o nás sbírat citlivé informace. To jsem asi podcenil. Ve chvíli, kdy pravda vyšla najevo, jsem byl upřímně zaskočený. Špiclování a psaní udání jsem do té doby znal jen z literatury a filmů... Přesto jsem si uvědomoval, že určitá ostražitost je namístě. Vím, že Žanna Němcovová byla velice opatrná. Stali jsme se prostě obětí zpravodajské hry,“ uzavírá Příhoda. 

Vojtěch Gavriněv, Kateřina Gruntová a Ondřej Soukup

Související témata: Pavel Rubcov, Pablo González, špión, Rusko, špionáž, Filozofická fakulta, novinář, letní škola