Propuštěný novinář Gershkovich chce udělat rozhovor s Putinem. ‚Žádost posoudíme,‘ řekl mluvčí Kremlu
Americký novinář Evan Gershkovich v žádosti o milost požádal ruského prezidenta Vladimira Putina také o rozhovor. V rozsáhlém článku o propuštění svého dopisovatele z ruského vězení to napsal deník The Wall Street Journal (WSJ). Gershkovich je jedním ze tří amerických občanů, které Rusko propustilo z vězení v rámci čtvrteční výměny vězňů se západními zeměmi. Mluvčí Kremlu Dimitrij Peskov rozhovor zcela nevyloučil.
Před svým propuštěním Gershkovich musel podle WSJ vyplnit oficiální žádost o milost, která je adresována ruskému prezidentovi. Součástí formuláře je i část, kam může vězeň uvést svůj komentář. Právě tam Gershkovich napsal svou žádost o rozhovor s Putinem.
Novinář, novinářka, vrah, opoziční politik, kritik a bývalý mariňák. Kdo jsou vězni vyměnění s Ruskem?
Číst článek
„Pokud takovou žádost dostaneme – posoudíme ji,“ řekl podle agentury TASS Peskov. Podle mluvčího však Putin dostává řadu žádostí o rozhovor ze strany zahraničních médií.
Gershkovich se dostal na svobodu a vrátil se do Spojených států v rámci výměny vězňů mezi Ruskem a západními zeměmi. Novináře zatkla ruská tajná služba FSB loni na konci března v restauraci v Jekatěrinburgu.
V tomto městě na Urale americký novinář pracoval na článku o tom, jak se místní lidé stavějí k válce na Ukrajině, zajímal se také o Wagnerovu skupinu.
Krasikov sloužil u elitní jednotky Alfa v FSB, doznal Kreml. Odsouzeného propustili během výměny vězňů
Číst článek
Ruská generální prokuratura Gershkoviche obvinila, že na pokyn americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) „shromažďoval tajné informace“ o zbrojovce Uralvagonzavod, jejíž závod asi 150 kilometrů severně od Jekatěrinburgu vyrábí a opravuje tanky a další vojenskou techniku.
Minulý měsíc soud v Jekatěrinburgu shledal Gershkoviche vinným ze špionáže a odsoudil jej k šestnácti letům vězení. Už při procesu někteří diplomaté uvedli, že Rusové Gershkoviche pravděpodobně zadrželi ve snaze pořídit si „zásobu“ amerických občanů, které by mohli vyměnit za ruské občany zadržované na Západě.
Rusko a Bělorusko v rámci výměny propustily i dalších patnácti lidí. Rusko převzalo při výměně v Ankaře deset lidí. Šlo o největší výměnu vězňů mezi Moskvou a Západem od konce studené války.
