Ministerstvo zemědělství změní kvůli Agrofertu pravidla pro přidělování dotací na půdu
Ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL prověří, kolik zemědělců hospodaří na půdě, která není jejich. Už o to požádal Státní zemědělský intervenční fond. V případě nejasností budou muset zemědělci doložit, že mají právo půdu užívat, jinak na peníze nebudou mít nárok. Resort tak reagoval na zjištění Radiožurnálu, že Agrofert neoprávněně hospodaří na více jak 1700 hektarech půdy, které nevlastní. Podle oslovených advokátů jde o trestný čin.
„Evidujeme, na kterých pozemcích hospodaříme, a máme účet, kam odkládáme pachtovné (peníze za užívání půdy, pozn.red.). Ty lidi nedohledá stát, ani my nejsme schopni je dohledat,“ vysvětluje Radiožurnálu František Košťál ze společnosti Oseva Agri Chrudim z koncernu Agrofert, proč hospodaří na půdě, která jí nepatří. Rozlohu pozemků spočítali datoví žurnalisté Českého rozhlasu z veřejně dostupných databází.
Agrofert neoprávněně hospodaří na 1700 hektarech půdy. Nemají majitele, přesto na ně holding pobírá dotace
Číst článek
Na jaře už by firma na takové pozemky dotace získat neměla. Změnu připravuje ministr zemědělství Marian Jurečka. Ten vyzval zemědělce, aby nečerpali dotace na půdu, která není jejich.
Předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík pro Radiožurnál zdůraznil, že problém se týká hlavně velkých firem, už méně pak soukromých zemědělců. „Soukromí zemědělci si museli pozemky nejprve nasmlouvat a pronajmout, kdežto velké firmy, které vznikaly poskládáním a přebíráním jednotlivých družstev, si ne vždy udělaly důkladnou inventuru přebíraných pozemků,“ vysvětlil Stehlík.
Dlouhodobý problém
„My se budeme teď snažit získat maximální údaje o takovýchto pozemcích a pro jarní kolo budeme žádat zemědělce, aby ti, kteří mají tyto pozemky ve svých půdních blocích a berou na ně dotace, doložili takzvané právo užívání. Pokud ne, budeme chtít, aby na ně finanční prostředky nežádali,“ upřesňuje Jurečka.
Problém Agrofertu se týká nejen dneška, ale také doby, kdy byl šéf hnutí ANO Andrej Babiš místopředsedou vlády, ministrem financí a zároveň majitelem Agrofertu. On sám to komentovat nechtěl. Zdůvodnil to tím, že Agrofert převedl letos v únoru do svěřenských fondů. „Já jsem Agrofert svěřil do svěřenských fondů, takže se k tomu nebudu vyjadřovat,“ odrazil další dotazy Radiožurnálu Babiš.
Kroupa: Neoprávněné hospodaření s půdou se netýká jen Agrofertu. Zemědělců ale ve vládě moc není
Číst článek
K převodu majetku ho přiměla novela zákona o střetu zájmů. Kdyby to neudělal, musel by odejít z politiky nebo by jeho firmy nemohly přijímat dotace. Vliv nad fondy si ale uchoval, do funkcí správců dosadil své kolegy z Agrofertu a dohled svěřil i své manželce Monice.
Že se problém týkal i předchozího období, na to už předseda hnutí ANO neodpověděl. Mluvčí holdingu Karel Hanzelka reagoval, že nejde o nic nezákonného.
„V obdobné situaci jsou stovky zemědělských subjektů v České republice, avšak zase jen Agrofert je vykreslován v negativním světle. Jde o pozemky, u kterých dlouhodobě není znám vlastník. Hospodaření na takových pozemcích není nezákonné. Naopak takovým postupem je všeobecně ze strany zemědělců chráněn zemědělský půdní fond. Situaci již několik let aktivně řešíme. Pokud se vlastník objeví, nájemné či pachtovné samozřejmě zpětně doplácíme,“ napsal Hanzelka.
Trestný čin vs. obvyklá praxe
Oslovení právníci si ale myslí, že jde o trestný čin. A to, že to dělají všichni a Agrofert by majitelům zpětně pachtové doplatil, prý není omluva. „Právní titul k užívání je samozřejmě podmínkou. Jedná se o neoprávněné obohacení a je to i trestný čin neoprávněné užívání cizí věci,“ říká specialista na zemědělské právo, právník Pavel Brach.
HLÍDÁME STÁTU PENÍZE: JAK JSME HLEDALI NEJASNOSTI V DOTACÍCH PRO AGROFERT
Propojení dat ze zdánlivě nesouvisejících databází teď ukázalo na pozemky, kde může docházet k neoprávněnému čerpání zemědělských dotací. Přitom stát má potřebné podklady k dispozici už řadu let. Více se dočtete v textu Jana Cibulky.
Problém s vlastníky se netýká jen Agrofertu, odhadem může jít minimálně o desítky společností. Agrární komora vydala prohlášení, že jde o rozšířenou praxi, která se týká tří až pěti procent všech zemědělských pozemků.
„Vyjádřili jsme se v tom smyslu, že to je poměrně běžná praxe. A samozřejmě, že čím větší je zemědělský podnik, tím vyšší je objem pozemků, kde vlastnické vztahy nemusí být dobře vyjasněné. To je věc, která se týká velkých i malých zemědělců,“ řekl Radiožurnálu tajemník Agrární komory Jan Doležal.
„U stohektarového zemědělce to můžou být dva, tři hektary, kdežto u zemědělců, kteří mají sto tisíc hektarů, tak to mohou být stovky až tisíce hektarů,“ dodal.
Soudy už v minulosti podobné případy řešily. Podle advokáta Václava Vlka ale poměrně jasně řekly, že jde o dotační podvod.
To Agrofert odmítá. „Odmítáme interpretaci, že bychom se dopouštěli jakékoli nezákonné činnosti v oblasti dotací. Dotace na hospodaření čerpáme zcela v souladu s platnou legislativou,“ napsal Hanzelka.
Odhadnout, na jaké peníze si firmy díky těmto pozemkům přišly, bez dalších informací nejde. Dotací vyplácených na hektar je hned několik a podstatné je, o které z nich zemědělec požádal.
