Analytička: V politice narůstá vulgarizace, voliči se dělí na moralisty, idealisty, realisty a reformátory
Jak moc Čechy při předvolebním rozhodování ovlivňuje způsob vedení politického boje? Z průzkumu agentury NMS vyplývá, že pro devět z deseti Čechů je etika v politických kampaních významným rozhodovacím faktorem – napříč sociodemografickými skupinami. „Liší se akorát míra důležitosti etiky a momenty, kdy jsou lidé ochotni z etických standardů ustoupit,“ říká analytička Tereza Friedrichová z výzkumné agentury NMS v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.
Podle výzkumu se lidé dělí do čtyř skupin – moralisté, idealisté, realisté a reformátoři. V největším zastoupení s 28 procenty jsou moralisté. „Pro ně je etika v politice naprosto zásadní. Podle ní se rozhodují, jak budou volit,“ vysvětluje analytička Tereza Friedrichová výsledky výzkumu.
„Pro idealisty je etika také velmi důležitá, ale už jsou schopni udělat nějaké ústupky v případě, kdy má politik nějaký přešlap. Třeba když se neeticky vyjádří o svém politickém oponentovi a pak se za něj omluví,“ doplňuje.
Realisté a reformátoři
„Pro realisty je etika důležitá, ale k politice přistupují výrazně pragmatičtěji. Mají daleko více momentů, kdy jsou ochotni volit neetického politika, a to v případě, kdy politik přináší smysluplný program, se kterým se mohou ztotožnit, když vidí hodnoty, které oni sami vyznávají. V takovém případě jsou schopni etiku upozadit a volí spíše podle programu a idejí,“ říká expertka.
Etika je podle výzkumu důležitá i pro poslední skupinu jen o o něco méně, vysvětluje v rozhovoru analytička Friedrichová. „Skupina reformátorů je ochotná z etických nároků slevit v okamžiku, kdy politik zmíní nějakou změnu. Takže když je volič například nespokojený s vládou a nějaký politik slíbí, že to bude dělat jinak, snadněji mu odpustí i etické prohřešky.“
Češi se obávají volebních podvodů, ukazuje průzkum. Dvě třetiny pochybují o korespondenčních hlasech
Číst článek
Vulgarizace v české politice
Podle Terezy Friedrichové v české politice narůstá míra vulgarizace. „Myslím si, že je to tím, že se politická kampaň vede permanentně po celé volební období,“ vysvětluje.
„Neexistují momenty, kdy by politici jen vykonávali svou práci a informovali o výsledcích. Pořád se nějakým způsobem hašteří a nadávají si, ať už více či méně hrubě. Nejspíš je to důsledkem toho, že komunikace probíhá hlavně na sociálních sítích, které vedou ke zkratkovitému jednání,“ pokračuje.
„Politici na sítích neustále reagují na nové podněty a do jisté míry ignorují požadavky na to, aby se chovali slušně vůči politickým oponentům. Komunikace pak hrubne a je zkratkovitější,“ dodává Friedrichová.
