‚Aby se cítily v pohodě.‘ Armáda se chystá rozvolnit pravidla pro úpravu vlasů a nehtů vojákyň
Armáda plánuje zmírnit nařízení, které vojákyním přikazuje nosit vlasy v drdolu. V některých případech by mohly nechat vlasy rozpuštěné. Radiožurnálu to řekl vrchní praporčík armády Peter Smik. Vedení vojska věří, že i takové zdánlivé maličkosti mohou ženám v uniformě zlepšit život. A také přilákat nové zájemkyně. Už před dvěma lety takto generální štáb upravil zákaz tetování, kvůli kterému prý odmítali až desetinu uchazečů o službu.
„Já se na to rozvolnění hodně těším, protože pracuji většinou v kanceláři, takže pro mě by to znamenalo, že bych mohla mít vlasy rozpuštěné, což by bylo opravdu úžasné, vzhledem k tomu, že culík tahá a drdol vlasy dost ničí,“ říká jedna z vojákyň, která pracuje na generálním štábu v Praze.
Vedení se změnou snaží vyjít vstříc ženám, kterých je v armádě kolem čtyř tisíc - a alespoň trochu jim zpříjemnit službu. Rozvolnění nařízení o úpravě vnějšího vzhledu vojáka ještě musí schválit náčelník generálního štábu Karel Řehka. Podle vrchního praporčíka Petra Smika by tak změna mohla začít platit od začátku května.
„My jsme jako armáda odraz společnosti. Nechceme se dostávat do toho, že když nám přijdou lidé, kteří jsou malinko jiní, tak je odmítneme hned na začátku nebo po nich budeme hned vyžadovat nějaké věci. Chceme jednoduše jít s dobou, aby se lidi cítili v pohodě v dnešní době, kdy ta služba je mnohdy těžká,“ vysvětluje Radiožurnálu Smik, který za novinkou stojí.
Další v řadě změn
Jak dodává, v některých případech se ale nic měnit nebude: „Budou samozřejmě dané nějaké restrikce, třeba když půjdou holky na výcvik nebo budou házet granátem, tak asi nikdo nechce, aby jim tam u toho vlály vlasy.“
S tím souhlasí i vojákyně, která se přímo do terénu zase tak často nevydává: „Počítám s tím, že v případě střeleb nebo nějakého výcviku ty vlasy budou zase stažené, protože přece jenom pořád jsme v armádě a mohlo by to způsobit nějaká zranění.“
Uvolnění striktních pravidel pro účesy vojákyň je další v řadě změn, které armáda v poslední době provádí mimo jiné proto, aby se přizpůsobila mladší generaci. Před dvěma lety třeba generální štáb rozvolnil pravidla pro tetování u vojáků. Od té doby se můžou do armády hlásit zájemci s „kérkami“ na předloktí nebo krku.
Armáda rozvolňuje kvůli mladým lidem pravidla pro tetování. Vojáci ho budou moci mít i na krku
Číst článek
Podle vrchního praporčíka Smika dřív kvůli takovému tetování odmítali desetinu všech zájemců. Rozvolnění ale tehdy podle něj nebylo snadné prosadit.
„Když to bylo tetování, tak to bylo u některých lidí brané jako revoluce, my jsme tomu říkali evoluce, protože to je přirozená součást, ale někteří lidé to pořád vnímají jako revoluci a revoluce trvá. Ale myslím si, že toto je ta cesta a zase - neukazujeme směr v NATO nebo na světě. Ne, jsou prostě armády, kde dovolují dlouhé vlasy i chlapům,“ říká Smik. To platí třeba v Kanadě. Česká armáda nic takového podle vrchního praporčíka nechystá.
Nábory do armády se v posledních letech nedaří, jak by bylo potřeba. Opakovaně to říká náčelník generálního štábu Karel Řehka. Ministerstvo obrany proto už zvýšilo náborový příspěvek nebo umožnilo odeslání přihlášky do armády online. Od Nového roku taky platí jednodušší vstupní fyzické testy pro zájemce o službu v uniformě.
Aktuálně slouží v české armádě necelých 25 tisíc vojáků a vojákyň. Do konce dekády by jich mělo být podle vládou schválených plánů o šest tisíc víc. Podle Řehky ale armáda této mety za současných podmínek nejspíš nedosáhne. Potřeba by podle něj byly ještě větší změny.
