Kancelář v hangáru a desetihodinové směny. Čeští vojáci pracují v centrech NATO na pomoc Ukrajině
Jednotný výcvik ukrajinských vojáků, koordinace dodávek zbraní nebo analýza informací z fronty. To jsou úkoly dvou nových center Severoatlantické aliance, která před rokem vznikla v Polsku a Německu. Od začátku jsou jejich součástí také čeští vojáci, aktuálně jich tam slouží šest. Český rozhlas mluvil se dvěma z nich.
„Zajišťujeme, aby se pomoc nedublovala, byla konzistentní a pro Ukrajince předvídatelná, aby se mohli soustředit na bojové úsilí,“ popisuje podplukovnice Daniela Sedliaková úkoly aliančního střediska známého pod zkratkou NSATU (NATO Security Assistance and Training for Ukraine) sídlícího v německém Wiesbadenu.
Sedliaková má v armádě třicetiletou praxi a naposledy sloužila u speciálních sil. Do Wiesbadenu je vyslaná na šest měsíců, stejně jako další čtyři čeští vojáci.
„Běžný pracovní den tady se příliš neliší od toho na generálním štábu. Akorát je teď mou kanceláří hangár, který byl původně určený pro helikoptéry a ve kterém sedí asi dvě stě lidí. Pracovní doba je trochu odlišná, pracujeme od 8 do 18 hodin od pondělí do neděle,“ popsala Českému rozhlasu Sedliaková, která pracuje na oddělení, jehož úkolem je hledat finanční zdroje pomoci Ukrajině.
„Pod naše centrum spadá logistický hub v Polsku a další se buduje v Rumunsku a tudy proudí dodávky. Prostřednictvím našeho systému žádají ukrajinské ozbrojené síly o podporu, my to ověříme a vyšleme signál všem zemím, které mohou dodat konkrétní materiál nebo službu,“ říká podplukovnice Sedliaková.
Různé země, stejný výcvik
Ukrajinští zástupci jsou také přímo ve Wiesbadenu, a můžou tak spojencům dávat aktuální informace o tom, jak to na frontě vypadá.
„Máme koordinační schůzky, kdy se řeší, co která země může poskytnout, co která země v týdnu dodá a tím se ta pomoc slaďuje,“ přibližuje Sedliaková.
Česko se nepřipojí k nákupu zbraní pro Ukrajinu. Posíláme munici, ta je také potřeba, míní Tomáš Pojar
Číst článek
Alianční centrum NSATU kromě koordinace pomoci dohlíží také na to, aby výcvik ukrajinských vojáků vypadal ve všech zemích NATO stejně, a celkově pomáhá ukrajinské armádě, aby se přiblížila ke standardům aliančních ozbrojených sil.
„Cílový stav je pomoci Ukrajině přeměnit její ozbrojené síly na moderní armádu, která odpovídá standardům NATO. Protože na počátku války všechny státy dodávaly své zásoby, své zbraně. A najednou ukrajinské ozbrojené síly stály před složitou úlohou, jak se vycvičit na mnoho systémů,“ dodává Sedliaková.
Pomoc Ukrajině je výhodná i pro NATO samotné, se kterým napadená země sdílí aktuální informace. Poznatky z bojiště shromažďuje druhé, menší centrum NATO, které sídlí v polské Bydhošti.
Česká armáda má ve Společném analytickém centru NATO a Ukrajiny (JATEC) sice jen jednoho zástupce, zato je přímo ve velení. Jeho vrchním praporčíkem je Michal Hlava.
„Analyzujeme zkušenosti z Ukrajiny a poskytujeme spojencům poznatky o nejnovějším vývoji na bojišti. Vyskytují se tam nové technologie, zbraňové systémy a s nimi spojené taktické postupy, takže tohle všechno analyzujeme. Organizujeme různé workshopy a řídíme řadu projektů, kde se přímo věnujeme aktuálním prioritním tématům, jako jsou bezpilotní prostředky,“ vysvětluje Hlava, který většinu své třicetileté vojenské kariéry strávil ve speciálních silách.
Polské centrum tak kromě analýzy rusko-ukrajinské války také navrhuje, jak nejlépe by se NATO mělo připravit na možný budoucí střet s Ruskem.
„Ukrajina předvedla neskutečný inovační přístup a adaptabilitu, což je pro nás inspirující. Vidíme tam multidoménový boj, který začíná na zemi a končí v kyberprostoru. Je tedy potřeba budovat armádu jako celek: protivzdušnou obranu, pozemní síly a obecně celou společnost,“ myslí si Hlava.
