Armádě by podle nového zákona mohlo pomáhat až 5000 aktivních záložníků
Armáda potřebuje víc aktivních záložníků. V současné době jich slouží 1200, podle nového zákona by jich mohlo být až 5000. Pomáhali by při živelných pohromách a nově také při zahraničních misích. Zákon o aktivních zálohách projedná vláda příští týden.
„Dělají se víceméně pěší patroly, takové procházky ve skupinách neboli v četách. Zaujímají vždy nějaké postavení, hlídá se prostor, řeší se zajištění, aby tam nevnikaly nepatřičné osoby,“ popisuje výcvik aktivních záloh David Šálek.
Jako záložník se přihlásil, protože měl vždy blízko k armádě, nechtěl se ale živit jako profesionální voják. Stejně jako jeho kolegové se často potýká s tím, že ho zaměstnavatel nechce pouštět na cvičení, a musí si proto brát dovolenou.
To je podle náčelníka generálního štábu Petra Pavla jednou z věcí, které by měl řešit nový zákon o aktivních zálohách.
„My se to snažíme zaměstnavatelům kompenzovat náhradou. Ta samozřejmě není specifická podle firmy, je vypočítávána na základě údajů ministerstva financí z hlediska průměrné mzdy,“ vysvětlil.
Zaměstnavatel tak dostane prostředky, aby si na dobu, kdy probíhá výcvik, mohl najmout za záložníka náhradu. „Pro firmu je to vždycky problematické, tak je to taková satisfakce toho, že jim toho člověka na tu dobu vezme,“ souhlasí s opatřením David Šálek.
Armáda chce záložníkům také prodlužit základní výcvik z osmi týdnů na dvanáct. Maximální doba, po kterou mohou být nasazeni, bude jeden měsíc. Kromě pomoci při živelných katastrofách se s nimi navíc v budoucnu počítá i do zahraničních misí.
„Armáda má úplně jiné složení a je potřeba se také přiblížit k západním trendům. Pevně věřím, že i poslanci nové sněmovny se budou velmi vážně zabývat těmito zákony a že tyto zákony budou co nejdříve přijaty,“ myslí si ministr obrany v demisi Vlastimil Picek.
