Bartoš navrhuje navýšit platy státním pracovníkům IT. Tvrdí, že jsou málo motivační třeba pro mladé lidi

Zatímco IT pracovníci ve firmách si podle průzkumu agentury Smitio letos v prvním čtvrtletí vydělali průměrně 75 000 korun, ve státní správě to podle dat ministerstva práce bylo o 25 tisíc míň. Na úřady je podle vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) problém experty nalákat. Jsou potřeba i kvůli přesunu státní správy do digitálního prostředí, uvedl v rozhovoru pro Radiožurnál.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda Pirátů Ivan Bartoš

Demografie funguje tak, že stát má nejlépe placené lidi ve věku 55+. A neumožňuje to nábor talentů, říká Bartoš. | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: iROZHLAS.cz

Vy jste asi před rokem pro Radiožurnál řekl, že náklady na digitalizaci státu jsou 32 miliard korun ročně a máme deficit v oblasti expertů na informační a komunikační technologie. Jak se to za ten rok změnilo?
Já jsem rád, že jak se nám podařilo založit Digitální a informační agenturu (DIA), tak zejména v oblasti kompetenčních center se nám i díky národnímu plánu obnovy daří nabízet nějaké adekvátní ohodnocení pro lidi, kteří mají být na straně státu těmi největšími experty v oblasti digitalizace a zároveň partnery.

Nejenom ministerstvům – v oblasti architektury, sdílených služeb – ale i dodavatelským firmám. Předložili jsme několik návrhů, a některé se už i staly. Je to možnost navýšení řekněme speciálních pozic v rámci jednoho úřadu, což funguje, pokud máte úřad, který má velké množství zaměstnanců, a můžete jít nad deset procent navýšení platu.

IT pracovníci berou v průměru 75 tisíc. Státní správa jim nabízí o desítky tisíc méně, Bartoš to chce změnit

Číst článek

Ale pokud potřebujete vysoce odborné pracoviště – například DIA nebo NÚKIB (Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, pozn. red.), nebo jde o oblast kybernetické bezpečnosti – tak potřebujete mít plný tým odborníků.

Přišli jsme s několika zásadními návrhy v rámci koalice a některé se promítly. Například do služebního zákona, který je otevřený ve Sněmovně, se propisuje kariérní řád. A ten má trochu jiný postup, než je ten klasický – že lidé jdou v hierarchii nahoru a odslouženými lety se jim zvyšují platy.

Máme asi dalších šest až sedm opatření, která pro tuto chvíli zapracovalo do svých materiálů ministerstvo vnitra. Některá se týkají pracovního práva, protože stát zaměstnává i mimo služební zákon. A všechny aspoň navenek fungují fiskálně neutrálně. Není to tak, že by stát musel do toho peníze nasypat.

Ale mám zde i návrh, který chci, aby byl zvážen. Je zhruba 450 pozic ve státě, které vnímám jako naprosto klíčové. Ať už jsou to zaměstnanci v oblasti policie, kybernetické kriminality, DIA, datoví specialisté na jednotlivých resortech. A tam bych zvážil, zda by to nemělo být zohledněno v navýšení rozpočtu pro tato ministerstva. Dohromady se jedná o částku zhruba 200 milionů navíc.

Myslím si, že bojovat každý rok o to, že tito lidé by měli být důležití, tomu nedává systém. A i z komerčního světa, když mám možnost bavit se s dodavatelskými firmami, tak ony potřebují mít na straně státu někoho, s kým hovoří stejnou řečí. Daří se nám to, ale proces jde pomalu, systém státní správy je strašně rigidní.

To znamená, že těch 450 pozic je obsazených, ale vy požadujete, aby se jim navýšily platy.
Je to jeden z návrhů, který není fiskálně neutrální. A my samozřejmě nedokážeme přesně vyčíslit faktickou úsporu, ale ona je několikanásobná. Jen když zkrátíte dobu soutěžení a dodávky nějakého systému, který ve finále znamená, že můžete ubrat třeba na počtu úředníků zpracovávajících nějakou agendu. Například v digitálním stavebním řízení, když to máte rychleji, tak rychleji vytváříte úsporu.

Přeučit se na programátory dokázala desetina z přihlášených horníků. Víc je lákalo řízení a řemesla

Číst článek

To si myslím, že je zásadní pohled pro dynamiku systému. Jen pro příklad, což dokládají data Českého statistického úřadu (z roku 2021, pozn. red.): povolání, která se týkají znalostí, co stát potřebuje pro digitální transformaci, tak ten rozdíl v platech je asi 40 procent oproti komerčnímu sektoru. Od projektového managementu, architektury, lidí, co řídí dodání prvků pro kybernetickou bezpečnost. Tam stát nemůže být ani částečnou konkurencí.

Loni jste mluvil taky o tom, že chcete pracovníky v informačních a komunikačních technologiích přesunout do vyšší platové třídy. Konkrétně, že jsou v deváté a vy byste je rád přesunul do třinácté až patnácté. Stalo se tak?
Původní zařazení typů povolání do tříd se dost dlouho neměnilo. Máme návrh nových zařazení povolání, tak aby to odpovídalo požadavkům, co stát potřebuje, a taky požadavkům na odbornost. To si myslím, že je důležité.

A na úrovni pětikoalice bojovat za to, aby se trochu pozměnil ten strašně složitý systém, kde jsou tarify a třídy škálované tak, že to není otevřené pro mladé lidi. Počítá se tam délka praxe, můžete mít příplatek za řízení. Ale nejvíc lidí máme v deváté třídě a nejvíc peněz dostanete, když máte odslouženo 32 let.

To znamená, že i ta demografie funguje tak, že stát má nejlépe placené lidi ve věku 55+. A neumožňuje to nábor talentů. Když se podívám co do výkonu práce, tak já to vidím i ve svém týmu - někdo je junior, někdo senior a někdo expert. A taková klasifikace konkrétních lidí ve výkonu těch pozic by měla dávat dynamiku odměňování, spíš než napočítávat roky, nebo růst v hierarchii.

28:05

Do vesmíru bych nikdy neletěl, přiznává programátor David Pavlík, který pracoval ve SpaceX

Číst článek

Můžu říct, že i u lidí, co dělají na ministerstvu pro místní rozvoj, a nedělají v IT, tak jejich cílem není stoupat v kariérním žebříčku státní správy a stát se vedoucím oddělení a vrchním odborným ředitelem. Mají ambici dodávat kvalitní řešení třeba v oblasti dostupného bydlení, a za to bych je chtěl umět zaplatit. Jsou to lidé, kteří pracují daleko pod svou sazbou, kterou by měli v komerčním sektoru.

To je tedy věc, která se ještě nepodařila prosadit. Kdy by to podle vás mělo být možné?
My jsme předložili sérii opatření – a už je tomu pár měsíců, některé věci teď jdou do Sněmovny v návrhu služebního zákona – a já jsem je poslal ministrům z K5 (špičky vládní koalice z každé strany, pozn. red.). Jak jsem řekl, některá nemají fiskální dopady, tudíž jsou neutrální, a dokonce se dají udělat pouze tak, že se usnese vláda. Nevyžadují tak změnu zákona ani žádné peníze navíc.

Debata se znovu otočila. Teď jsme měli setkání zástupců třech čtyř resortů – mě za digitalizaci, Zbyňka Stanjury (ODS) za finance, Víta Rakušana (STAN) za vnitro a Mariana Jurečky (KDU-ČSL) za ministerstvo práce. A já bych chtěl, aby aspoň tato opatření, která nevyžadují zásah a pracují jen s parametry – což je například možnost dát stoprocentní odměny – tak aby je vláda mohla udělat. Byť je tam nějaké meziresortní řízení.

Samozřejmě ambicí je – a to nevím, jestli to bude v tomto volebním období – výrazně upravit systém odměňování ve státní správě, aby bylo otevřeno mladým. Já jsem i zveřejnil grafy, jak vypadá příchod a odchod lidí ze státní správy. A vlastně i kvůli těm letům praxe není státní správa atraktivní pro čerstvé absolventy, nebo lidi na startu kariéry. Spíš přicházejí lidé, kteří díky letům praxe mají základnu výpočtu odměn jinou, než třeba třicetiletí lidé.

Pokud jde jenom o rozhodnutí vlády, chtěl byste to kabinetu předložit tento rok?
Já si myslím, že těmi tabulkovými platy by se vláda v průběhu léta prokousala. 1. 7. má být systemizace – změna struktur na resortech vůči cílům, které v daném období musí plnit. Tak s tím by mohla jít některá ta opatření, což by mohlo v novém nastavení umožnit pracovat s dynamickými prvky.

Na 60 programátorů se pustilo do systému pro elektronické dálniční známky, mají na to víkend

Číst článek

Znamená to tedy, že za poslední rok se platy odborníků v informačních a komunikačních technologií nezvýšily?
Na úrovni resortů s tím může pracovat ministr, byť má limity. Paušálně to říci nelze. Jsem rád, že se mi u vzniku kompetenčních center podařilo navýšit platy – z peněz z národního plánu obnovy – až na sto padesát procent průměru ve státní správě na dané pozici.

Stát jako celek k tomu přistupoval prizmatem klasického odměňování. Takové jsou průměry, ať si lidé nezávidí. Ale u DIA se nám podařilo – a platí to i pro jiné odborníky placené z národního plánu obnovy – skutečně využít potenciál nabízený Evropskou komisí. A platy nasadit tak, abychom získali odborníky, kteří následně pomohou jednotlivým resortům s klíčovými problémy a fakticky peníze ušetří.

Kolik se podařilo nabrat lidí za poslední rok do sektoru IT ve státní správě? Jestli se to dá říct. 
Já tu statistiku nemám. DIA převzala část zaměstnanců ministerstva vnitra a ambice postavit kompetenční centra se naplňuje. Já mám nějaký pravidelný čtrnáctidenní report, jak ti lidé přicházejí. Netroufnu si říct, jestli jsou to vyšší desítky, ale myslím, že už to tak bude. Proces je postupný a vždy je to o budování důvěry.

Pokud na jednu stranu zaznívá, že stát je přebujelý, a kritika státních úředníků. Ti si to myslím velmi často nezaslouží, je to samozřejmě i o tom vedení. Musíte ukázat, jaké máte projekty, ambice, a pak ti lidé jdou dělat něco, čemu věří. Není to rozhodně, že vypíšete inzerát na stránce úřadu a přihlásí se vám stovky zájemců. Jsem rád, že na ministerstvu pro místní rozvoj a v DIA pracujeme s aktivním vyhledáváním nových lidí. Chceme nějaké lidi, a máme odborníky jako službu, kteří nám tyto lidi pomáhají vyhledávat.

Trh je přehřátý, máme nízkou nezaměstnanost, nabídky jsou v komerčním sektoru atraktivnější a i vyhledávání talentů tam funguje jinak. A já bych rád, aby do budoucna třeba DIA – stejně jako v Anglii – byla první volbou absolventů v nějakém daném oboru. Což třeba paradoxně je i teď u právníků, kteří se zabývají právem u digitálních služeb. Není jich zatím mnoho, ale spolupracuji třeba s Masarykovou univerzitou a dalšími, protože my potřebujeme legislativce, kteří rozumí aktu o digitálních službách, o umělé inteligenci.

3:52

Roboti, 3D tisk i senzory snímající životní funkce. Česká armáda kráčí cestou nových technologií

Číst článek

Není to úplně triviální a pokud má do budoucna stát dohlížet nad dodržováním zákonu a etickým využívání technologií, tak v tuto chvíli nemáme na straně státu tuto kompetenci. Ta musí přijít třeba se zaváděním aktu o umělé inteligenci do praxe. Protože má-li to někdo kontrolovat, tak umělá inteligence je trochu jiné povahy – v digitálním světě je to jiný typ práce 

Kolik lidí tedy by bylo v sektoru IT do státní správy nabrat a do jakých oblastí přesně? Kde nejvíc chybí?
Významně je to kyberbezpečnost. Lidí, co umí tuto oblast, je i v komerčním sektoru nedostatek. A to trvá roky. Na straně státu si myslím, že specialistu na kyberbezpečnost musí mít každý úřad. A jakýkoliv projekt dodáváte – ať už to jsou eDoklady, které jsou velmi zabezpečené – tak kybernetická bezpečnost je alfou a omegou. Čím víc budeme digitální, tím víc může být systém zranitelný.

Když se podíváme na Estonsko, které je nám dáváno za příklad, tak oni začínali úplně na zelené louce. Neřešili, že mají dvacet let starý systém, který nelze vyměnit. Takže v tomto to není srovnatelné. Ale naprostou většinu agend mají digitálních a teď nespoří, naopak už jsou kritizováni, že digitalizace stojí peníze, protože musíte jít na modernější technologie. Systém je velmi propojený a oni mají Rusko za humny.

Začínají vynakládat peníze do kybernetické bezpečnosti. Když jsem ještě dělal v IT segmentu profesně, tak často byla bezpečnost poslední věc, co se řešila. Potřeboval jste produkt dodat potenciálním zákazníkům. A teď už všichni k tomu přistupují, že bezpečnost na prvním místě.

A pak si myslím, že lidé mají spojenou digitalizaci s těmi „ajťáky”. To je strašně zavádějící. Ano, software vytváří programátoři, ale stát si nemá budovat vlastní armádu programátorů, i když by měl mít tuto znalost v nějaké úrovni – například v NAKITu (Národní agentuře pro komunikační a informační technologie, pozn. red.).

Aby si opravy na otevřených systémech dělal sám. My potřebujeme projektové manažery, architekty, co umí navrhovat řešení. A pak specialisty na dané technologie. Já bych byl rád, aby v budoucnu třeba DIA dokázala absorbovat jistý komerční aspekt. Byla by  v níkompetenční centra pro různé technologie, například pro cloudové řešení nebo Google. Stát potřebuje znalce konkrétních technologií.

Nostalgie a touha nebýt tolik online. Mladí lidé si oblíbili staré tlačítkové telefony i v době QR kódů

Číst článek

V tuto chvíli je historicky dané, že kompetence je hodně na straně Microsoftu. Ten byl exkluzivním partnerem zhruba od dob Ivana Langera. Stát používá technologie velkých firem a vy potřebujete někoho, kdo umí nakládat s licencemi. Tato kompetenční centra bych do budoucna uvítal. 

Loni, když jsme spolu mluvili, tak jste taky zmínil, že když stát nemá tyto odborníky, tak si najímá externí. A stojí to kolikrát víc, než kdyby si je zaplatil sám. To se pořád děje?
Ano, vyjde to dráž a není tam zachovaná kontinuita. Třeba digitalizace stavebního řízení je z velké části založená na otevřených technologiích. To znamená, že v tom může pokračovat i jiná firma, než ta, co daný systém vyvíjela. Ale já bych byl rád, aby kontinuita toho, aby lidé věděli, jak to dělat, zůstala na každém resortu zachovaná. Každé ministerstvo by mělo mít datového specialistu, aby věděl, jaká data sbírá, jak jsou kvalitní, kde se dají čerpat ze sdíleného datového fondu.

Když třeba chcete postavit službu, která z dopravy sahá na data v sociální oblasti, zda to můžete udělat. Tyto týmy by měly existovat a nadresortní by měla být DIA, která už řeší například využití centrálních systémů nebo migrace na doménu gov.cz. A potom v těchto věcech lze odborníky sdílet a doplňovat, raději než je nakupovat na komerčním trhu, kde je jejich práce dočasná.

Pokud nemáte rámcovou smlouvu, tak lidé se tam střídají a znalost předchozích projektů se ztrácí. Ve státním rozpočtu to potom vypadá lépe, protože ve fyzických zaměstnancích jde vidět, že stát šetří na zdrojích. Ale ve finále je outsourcing dražší, u průměrné obsazené pozice je to třeba osm tisíc za den.

To už je lepší zaplatit adekvátně člověka v týmu za měsíc a vrátí se vám to. Ale zároveň ty sekundární náklady to zpomalují. Čas jsou peníze a čím později řešení dodáte, tím víc vás to stojí. Už jen proto, že do té doby to děláte po staru.

To jsme zpátky u těch peněz a jak jste řekl, je to rozdíl 40 procent oproti soukromé sféře. Jak jinak schopné lidi do státní správy nalákat?
Je to nějaká atraktivita zaměstnavatele, bonusy to po konsolidačním balíčku nebudou. Já si myslím, že je to o vedení. Když ministr, nebo šéf – v případě NÚKIB nebo DIA – dokáže říct proč a co děláme, pracuje s lidmi, tak je to dobře. Každý zaměstnanec má jiné potřeby a vaším úkolem je v rámci motivace tým poskládat, aby všichni byli saturováni. Někdo chce víc peněz, někdo chce vyšší pozici, někdo kombinuje práci s rodinou a chce víc pracovat na home office.

Je to nějaká věc, která se vám fakt hodí. Ale tlak na platy ve finále je nejdůležitější. A na pozicích, co jsou pro stát důležité, to není plýtvání penězi. Jde o investici do lidí, což je podle mě nejlepší investice. Jde mi o to, abychom to trochu srovnali. Máme spoustu „srdcařů“, kteří dokážou jít pracovat výrazně pod svou mzdu, kterou by měli v komerčním segmentu, pokud projekt dává smysl. A to si myslím, že by mělo určitě zafungovat.

Stát má v tuhle chvíli například limit, že jsou lidé, kteří mají malou firmu v oblasti IT. A pokud jsou v jejím vedení, tak je velmi obtížné, aby se stali zaměstnancem státu. Když má člověk byznys, kde nesedí osm hodin denně a chce a může jít dělat pro bono pro stát, tak to v současném nastavení není možné. Nemůže být jednatelem ve firmě, byť není konkurenční pro to, co tam člověk řeší.

Vít Andrle, edr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme