„Já k ní nevidím žádný důvod a vůbec ji nechápu. Určitě zde jsou oběti nacistické zvůle, teroru a brutality. Ty je potřeba potrestat a odsoudit. Pak je ale nelze stoprocentně zaměňovat s Němci. To je myslím zásadní,“ tvrdí Bělobrádek.

„Je výrazný posun v rámci sudetoněmecké komunity, která se významným způsobem posunula, co se týká vnímání Benešových dekretů a majetkových požadavků. I tady je potřeba vnímat smíření oboustranně,“ dodává.

Podle německého regionálního deníku Oberbayerisches Volksblatt jako vůbec první člen české vlády navštívil Sudetoněmecký dům v Mnichově a položil tam věnec.

Mluvčí domu Bernd Posselt označil Bělobrádka za politika s odvahou. A připomněl další události, které vztahy mezi sudetskými Němci a Českem zlepšují. Třeba nedávné otevření bavorského zastoupení v Praze. List také předvídal, že za návštěvu v Sudetoněmeckém domě sklidí Bělobrádek kritiku.

Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše může jeho gesto působit urážlivě:

„Uznávat a klanět se pouze obětem odsunu je jednostranný krok. Pokud nebude připomenut historický kontext, to znamená, že k odsunu došlo na základě předchozích válečných událostí a Mnichovské dohody, která přinesla utrpení českým obyvatelům pohraničí, pak to vnímáme jako jednostrannost, která může a pravděpodobně také uráží mnohé lidi na české straně.“

Podle úřadu vlády Bělobrádkova cesta nebyla vrcholovou státní návštěvou, kterou by schvalovala vláda. Premiér Bohuslav Sobotky z ČSSD uvedl, že Bělobrádkovo gesto smíření pomáhá zlepšovat vztahy a patří do Evropy 21. století.

Tereza Chlubná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít