Do šesti hodin v akci. Čeští hasiči stále častěji pomáhají v zahraničí, vše řídí Evropská unie
Za letošní léto už čeští hasiči bojovali proti lesním požárům v Řecku, Severní Makedonii, Albánii nebo Bulharsku. Na speciální mise vyrazili přes takzvaný Mechanismus civilní ochrany EU. Ten zřizuje právě Evropská unie a vše se tak řídí z Bruselu. Jak přesně jsou do toho Češi zapojení, a kdy jsme naopak tuto pomoc využili, uslyšíte v dalším díle podcastu Bruselské chlebíčky.
„Jde o nástroj mezi členskými státy a dalšími deseti zeměmi, které spolupracují na přípravě na mimořádné události, prevenci a na vlastních zásazích,“ vysvětluje Roman Francl z generálního ředitelství hasičského sboru.
Česko si unijní pomoc zavolalo poprvé při covidové pandemii, následně o ni požádalo taky při požáru v Českém Švýcarsku a loňských povodních.
Na pomoc do zahraničí Češi v poslední době vyráží zhruba čtyřikrát i pětkrát ročně. Výjezdů i mimořádných událostí totiž přibývá. Pokud některá ze zapojených zemí usoudí, že je zvládnutí krizové situace nad její síly, může poslat pomyslný SOS signál do informačního systému.
Prosbu o pomoc dostanou nejen zapojené země, ale rozsvítí se i na monitorech v bruselském Středisku pro koordinaci odezvy na mimořádné události.
Rychlá reakce
Právě tam pět let působil i Francl: „Srdce střediska je místnost, kde působí operační důstojníci. Jsou tam obrazovky, na kterých sledujeme aktuální situaci ve světě. Využíváme meteorologické informace, mapové podklady, varovné systémy nebo družicové informace.“ Záda jim kryje ještě vědecko-analytický tým.
Francl se z Bruselu už přesunul do pražských kanceláří, do kterých ale žádost o podporu dorazí také. Pokud se Česko rozhodne pomoct, pošle svou nabídku a čeká, jestli ji stát v krizi přijme. Ve chvíli, kdy ji potvrdí, nastupuje tým Ivy Brejzlové.
„Mám na starosti vysílání týmu do zahraničí,“ vysvětluje. „Zařídit všechno pro to, aby se náš tým dostal bezpečně a co nejrychleji na místo mimořádné události,“ popisuje.
A když Brejzlová říká co nejrychleji, počítá rychlost v hodinách. Například střední USAR tým, který se specializuje na vyhledávání zavalených osob, musí být schopný odletět do šesti hodin od chvíle, kdy se nabídka pomoci potvrdí.
„Máme to všechno nacvičené předem,“ podotýká Brejzlová. „Třeba v případě USAR týmu logistici ví, co mají zabalit, kam to mají zabalit,“ přibližuje.
Na generální ředitelství v Praze mezitím zajišťují transport, potřebná razítka i užitečné informace. V Bruselu koordinují pomoc napříč zeměmi, ale také jsou schopni státům rychle poslat peníze na nezbytné výdaje.
Pomoc po celém světě
Na pomoc do zahraničí nevyráží jen hasiči. Součástí týmu, který pomáhá s hašením lesních požárů, jsou i profesionálové ze Záchranné služby hlavního města Prahy. A brzy by Česko mohlo mít i zdravotní tým certifikovaný Světovou zdravotnickou organizací. Zdravotníky zajišťuje Fakultní nemocnice v Brně, hasiči se starají o logistiku a management.
Za skoro čtvrtstoletí, co mechanismus funguje, byl aktivován asi 800krát. Loni to bylo 58krát. A nejde jen o hašení lesních požárů, ale i další mimořádné události, jako jsou přírodní katastrofy, zdravotní krize nebo konflikty.
Nárůst aktivací Unie zaznamenala kvůli pandemii covidu i ruské agresi na Ukrajině. Právě Ukrajina je společně s dalšími devíti neunijními zeměmi státem, který se do mechanismu zapojuje. O pomoc si ale můžou požádat kdekoliv na světě a na mapě zásahů tak Evropská unie má třeba i Jižní Ameriku nebo východní Afriku.
Na jaké budoucí krize se hasiči společně s Evropskou unií připravují? Co všechno je potřeba udělat, aby české týmy do zahraničí stihly odletět co nejrychleji? Jak vypadá přeprava pontonových mostů na Ukrajinu? A o co žádalo Česko po loňských povodních? Poslechněte si v nejnovější epizodě Bruselských chlebíčků v audiozáznamu výše.
