Přehled tisku: prodej zdravotních pomůcek v ohrožení, odpor proti branné výchově a stěhování české ambasády
V úterním tisku se dočtete, že hrozí kolaps prodeje zdravotnických pomůcek, píše o tom deník E15. Mladá fronta DNES upozorňuje na to, že úřady nestíhají vyřizovat stavební povolení a deník Právo informuje o tom, že školy jsou proti znovuzavedení branné výchovy. Více se dozvíte v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.
E15
Hrozí kolaps prodeje zdravotních pomůcek, píše deník E15. V Česku a ve zbytku Evropy totiž ubývají kvůli přísnějším pravidlům úřady, které můžou vydávat certifikáty výrobcům. Ti povolení k prodeji dřív získali za půl roku, teď se doba může protáhnout až na 18 měsíců. Nové výrobky se tak na trh dostanou s velkým zpožděním. Firmy kvůli dlouhé čekací lhůtě můžou na výrobě navíc prodělat. Problém je to hlavně na trhu s vysoce inovativními výrobky, které se často nahrazují i každé dva roky. Dlouhá čekací lhůta má podle E15 dopad také na konkurenceschopnost samotné firmy.
Přehled tisku: úspěšné české hry, váznoucí nákup lehkých obrněnců a pomoc syrským památkám
Číst článek
Mladá fronta DNES
Tři měsíce po novele stavebního zákona úřady nestíhají vyřizovat stavební povolení. Upozorňuje na to Mladá fronta DNES. Lidé totiž nově musí mít ke stavbě domu nebo studny závazné stanovisko odboru územního plánování. Na vyřizování žádostí ale chybí téměř 160 úředníků. Ministerstvo pro místní rozvoj slíbilo, že situaci bude řešit. Nyní jedná se starosty i se Svazem obcí a měst. Ten chce navrhnout, aby se povinnost vztahovala jen na menší stavby, jako jsou garáže nebo kůlny. To ale podle resortu není řešením.
Hospodářské noviny
Pokud by vláda přijala euro, chce, aby Česku nehrozilo riziko z případného řeckého bankrotu. Píšou to Hospodářské noviny. Podle nich o tom plánuje vyjednávat premiér v demisi a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Navíc se chce spojit s ostatními zeměmi, které eurem zatím také neplatí. V Evropské unii je teď návrh na přeměnu záchranného fondu eurozóny na Evropský měnový fond, který by měl větší pravomoci. Pro přijetí tohoto návrhu je nutný jednomyslný souhlas všech států EU, tedy i těch, které neplatí eurem. Česko tak do jednání o vzniku Evropského měnového fondu půjde s cílem vyměnit svůj souhlas s jeho existencí za sjednání výjimky ohledně záruk za Řecko.
Respekt
Tři vyhoštění ruští diplomaté z Prahy patřili k ruským tajným službám. Zjistil to týdeník Respekt, podle kterého byl jeden z nich na ruské ambasádě oficiálně jako bezpečnostní ředitel. Sledoval třeba, co dělají ostatní zaměstnanci ve volném čase, nebo vyhodnocoval možná bezpečnostní rizika od českých tajných služeb. Jak píše týdeník Respekt, podle informací od českých zpravodajských služeb mohl mít ale tento muž důležitější úkoly - jako například zadávaní tajných úkolů všem ruským špionům na území Česka. Co tady přesně trojice dělala, ale není z dostupných informací jasné. Zdroje Respektu uvádějí jen to, že vyhoštění muži se snažili ovlivňovat tvorbu některých zákonů a že sbírali citlivé informace o energetice a bezpečnosti země. Na výběru této trojice do skupiny pro vyhoštění se shodly všechny tři české tajné služby.
Přehled tisku: kácení stromů v Ostravě, testování léků a problémy se zabavenými zvířaty
Číst článek
Lidové noviny
Prezident Miloš Zeman požaduje, aby ministerstvo zahraničí přislíbilo přestěhování české ambasády z izraelského Tel Avivu do Jeruzaléma do konce dubna. Resort ale ve městě nemá žádnou budovu, kam by diplomati mohli jít. Podle Lidových novin se ale chystá náhradní řešení. Do Jeruzaléma by zatím mohl dojíždět jen konzul na úřední hodiny. Česko je tradičně vnímáno jako největší spojenec židovského státu v Evropské unii. Na stát proto teď tlačí i izraelští lobbisté, kteří údajně chtějí, aby Česko bylo první zemí mimo americký kontinent, která uzná Jeruzalém jako hlavní město i po praktické stránce, píšou Lidové noviny.
Právo
Některé školy jsou proti znovuzavedení branné výchovy. Deník Právo píše, že oslovené ředitelé nechtějí kvůli výchově navyšovat počet hodin v rozvrhu, protože jsou žáci už teď přetížení. Podle ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové (za ANO) by se ale tak mohli vychovat budoucí policisté nebo vojáci. Šlechtová navíc upozorňuje na to, že žáci a studenti neví, jak se zachovat v krizových situacích nebo při teroristickém útoku, jak se chovat při nehodě nebo jak poskytnout první pomoc. Předmět by se podle ní měl jmenovat civilní příprava k obraně státu. A jeho součástí by měla být i výchova k vlastenectví a hrdosti ke své zemi, připomíná deník Právo.
