Brno by mělo být vzorem, říká šéf Klubu Za starou Prahu o stavbě tramvaje na Václavském náměstí
Zahájili jsme rekonstrukci horní částí Václavského náměstí. Náměstí, na kterém se psaly české dějiny. 🇨🇿
— Petr Hlaváček (@Hlavacek_P) June 26, 2024
TRAMVAJE JAKO ZA PRVNÍ REPUBLIKY
Velkou změnou je, že na něm po letech opět budou jezdit tramvaje. To znamená významné posílení tramvajové sítě, které bude podstatné zejména… pic.twitter.com/J8tbTOxWMY
Po více než 40 letech se začalo pracovat na tom, aby se na Václavské náměstí vrátily tramvaje. Ty zmizely v roce 1980. Stavbu zahájil mimo jiné primátor Bohuslav Svoboda (ODS) anebo autor nové podoby architekt Jakub Cigler. Tramvaje mají jezdit po stranách náměstí a uprostřed bude promenáda. Práce potrvají tři roky a vyjdou na téměř na 1,25 miliardy korun bez DPH. Hostem ranního Plusu byl předseda klubu za Starou Prahu Richard Biegel.
Vy jste o tom přání vrátit tramvaje na Václavské náměstí mluvil v médiích už téměř před 15 lety. Jak hodnotíte tenhle konkrétní projekt?
Je to skvělá zpráva. Projekt vznikl už poměrně dávno, ale ukazuje se jako docela nadčasový. Myslím si, že vedení tramvajových tratí po stranách náměstí pomáhá, protože je také veřejným prostorem.
Myslím si, že to je skoro malý zázrak, že se podařilo tramvaje vrátit. My jsme to tehdy navrhovali v klubu za Starou Prahu v takovém žertovném textu na téma léčba tramvají pro centrum města, protože jsme měli pocit, že centrum města trošku umírá, právě protože tam tramvaje nejsou. Mám z toho opravdu velkou radost
V Praze vyjedou nové tramvaje koncem příštího roku. Budou nízkopodlažní a klimatizované
Číst článek
Proč je tenhle lék vlastně tak důležitý? Pomůže návrat tramvají nějakým způsobem celému prostoru Václavského náměstí, kterému upřímně řečeno se dnes hodně Pražanů spíš vyhne?
Je to tak, že kam jede tramvaj, tam se dostane městský život. Oni to tehdy mysleli docela dobře. Václavské náměstí a celý Zlatý kříž to byla nejpřetíženější část Prahy a hledala se cesta, jak ji uvolnit. To znamená, vymyslela se nejdříve pozemní tramvaj, potom metro, které se shodou oklností dostalo pod Václavské náměstí, tam být nemělo. A když už tam bylo, tak se najednou řeklo: „Vždyť ty tramvaje tam být nemusí, pojďme udělat pěší zónu.“ Mysleli to hrozně dobře, jenomže ona pěší zóna má takový umrtvující účinek.
Rozhodně tam nebyla doprava jako předtím. Nebyl tam všechen smog a stres, ale najednou jako kdyby srdce města přestalo pulzovat, což se ukázalo už v osmdesátých letech, a pak bohužel po takové proměně centra města na centrum turismu a ještě jiných věcí, tak to Václavské náměstí ze života Pražanů vlastně vypadlo. Teď se tam budeme složitě vracet, ale tramvaje jsou podle mě opravdu nejlepší prostředek, jak tam běžný život vrátit.
I když je tam metro?
Ano. Víte, pražské metro má trošku charakter jako pařížské RER, je hodně hluboko, sjíždíte do něj dlouho, to znamená, není to ten běžný prostředek, který použijete na jednu, dvě stanice. A výborně se kombinuje s tramvajemi, které naopak, když porovnáváme s Paříží... Pařížské metro tím rytmem připomínají.
To znamená, že kombinace je ideální. Byť původně chtěli traťí rušit víc, měla se rušit trať v Chotkově ulici. V podstatě to bylo tak, že metro mělo nahradit tramvaje v centru města. Naštěstí se to nestalo a teď vidíme, že ty věci jsou komplementární.
Tramvaje u Muzea i oprava podchodu. Rekonstrukce horní části Václavského náměstí v Praze začne v létě
Číst článek
Do toho krtka, když nemusím, tak také nerad chodím. Ale proč vlastně návrat tramvají trval tak dlouho? I přesto, že po návratu tramvají už dlouho volají architekti i urbanisté.
Asi psychologický odpor, když už máme pěší zónu, tak si ji přece nenecháme vzít. Praha 1 byla dlouho proti, velmi iracionálně. Ale víte, on i tohle je jenom první krok. Jsem přesvědčen, že by se tramvaje měly vrátit i na Příkopy a na Národní třídu. Stejně jako v Brně skvěle koexistuje pěší zóna a tramvaje, tak by se tak mohlo stát i v Praze. Brno by nám v tomto mělo být vzorem.
Mně se to v Brně taky líbí, že tam procházejí lidé a není tam ani známé nebo jasně oddělené, kde je konec chodníku, kde je tramvaj, kde jezdí auta a podobně. Všechno se to prolíná a všichni si musí dávat pozor na ostatní. Jaké další změny by z vašeho pohledu vyžadovalo Václavské náměstí, aby fungovalo lépe než dosud jako veřejný prostor? Mluvil jste o tramvajích i jinde, ale asi je třeba i něco udělat s magistrálou, ne?
Magistrála by se měla proměnit úplně v normální ulici, která má stromy, přechody a potenciálně i tramvaj. Protože je to vlastně už dneska místní komunikace. Ukazuje se, že dálková doprava tam už dávno není. To převzala Blanka a jiné silnice. Čili tady vůbec není potřeba čekat na nějaký okruh, může se to udělat rovnou.
26:20
Ideální veřejný prostor je ten, ze kterého vás nic nenutí odejít, říká architekt Gebrian
Číst článek
Ale ještě jedna věc je důležitá. Každý prostor je tak silný, jak jsou silné domy kolem něj, co dávají za energii. A tady máme velký problém, že domy na Václavském náměstí původně generovaly obrovskou různorodou energii.
Ve vnitroblocích byly tiskárny novin, to už dneska zavádět asi nebudeme, ale pak tam byly obchody, kavárny v patrech a dokonce byty a ateliéry. Čili to náměstí generovalo vlastní život a za fasádami byla reálná směsice všeho možného, co v pravou chvíli ožije. Protože když to náměstí je jenom obchodní nebo jenom kancelářské, tak v tu chvíli žije takovým životem, který se omezí na pár hodin a ve zbytku vlastní obsah nemá.
Čili myslím si, že by bylo dobré, aby jsme usilovali o co nejrozmanitější funkce na tom náměstí, které tam udrží život. Něco jako takové korály na skalách moři.
