V Česku je nejnižší míra chudoby z celé Evropské Unie. Nejhůř je na tom Rumunsko
Česko má po započítání sociálních dávek nejnižší míru ohrožení chudobou v EU. Na hranici příjmové chudoby či pod ní je 9,7 procenta obyvatel, tedy milion lidí. V osmadvacítce i v eurozóně pak podíl dosahuje v průměru 17 procent. Vyplývá to z ročenky ČR za rok 2017, kterou zveřejnil Český statistický úřad.
Odbory a organizace na pomoc v nouzi upozorňují na problém takzvané pracující chudoby. Řadě lidí totiž jejich nízký výdělek nestačí ani na základní potřeby.
Pod hranicí chudoby žije 800 milionů lidí. Musejí vyjít s necelými dvěma dolary denně
Číst článek
"Platové podmínky u nás nejsou nejhorší. Lidé z toho zvládají žít. Je to ale hraniční. Mnohdy stačí, že odejde pračka či lednička nebo se objeví zdravotní problém, a spadnete do dluhové pasti. Lidí na hranici chudoby je v republice mnoho, přestože pracují," řekla dnes ČTK Iva Kuchyňková z Charity ČR.
Člověk se ocitne v příjmové chudobě, pokud nemá ani 60 procent mediánu příjmu. Loni pro jednotlivce částka činila 10.691 korun a pro dva dospělé 16.036 korun. Jeden rodič s dítětem do 13 let měl 13.898 korun. Pro oba rodiče se dvěma dětmi do 13 let to bylo 22.450 korun. Odbory kritizují to, že si člověk s minimální mzdou vydělá jen 8811 korun čistého. Letos dosahuje nejnižší hrubý výdělek 11.000 korun, od ledna se zvedne na 12.200 korun.
Pracující chudoba
Podle Stanislava Mrózka ze Slezské diakonie pracující chudoba nejvíc hrozí lidem s velkými dluhy. Při splácení jim zůstává jen nezabavitelné minimum, které se stanoví podle životního minima a vládou stanovených nákladů na bydlení. Pro letošek částka pro jednotlivce činí 6155 korun. Na každou vyživovanou osobu je to čtvrtina, tedy 1539 korun. Ze mzdy se letos jinak sráží vše, co přesahuje 9232 korun.
Česko má jednu z nejnižších minimálních mezd v EU. Odbory volají po růstu na 11 500 korun
Číst článek
Podle Martiny Veverkové z Charity ČR by příjem měl být důstojný a přiměřený a zadlužení lidé, kteří se snaží závazky srovnat, by měli mít šanci nechat si z výdělku víc. Zástupci organizací na pomoc lidem v tísni volají i po změně pravidel oddlužení. Na to nyní dosáhne jen málo lidí. "Lidé často hledají práce na černo, aby přežili. Lobbujeme hodně za to, aby se systém změnil, aby se za určitých podmínek po sedmi letech splácení mohl dlužník oddlužit a zapojit do běžného života," uvedla Kuchyňková.
Podle ročenky se podíl lidí pod hranicí chudoby v posledních třech letech v Česku nemění, dosahuje 9,7 procenta. V příjmové chudobě žije ale 44 procent členů domácností, kde je nízké vzdělání. V rodinách samoživitelek a samoživitelů s dětmi je to pak 37 procent lidí. Týká se to i pětiny osob do 64 let, které bydlí samy.
Nejchudší Rumunsko
V EU jsou na tom po započítání dávek po Česku nejlépe Finsko a Nizozemsko s mírou chudoby 11,6 procenta. Nejvíc chudých má naopak Rumunsko, kde je to i po pomoci státu čtvrtina obyvatel.
Podle studie pro tripartitu o minimální mzdě a životní úrovni bylo v roce 2011 v Česku 174.500 pracovníků, kteří kvůli nízkému výdělku žili v chudobě. Tvořili pět procent zaměstnanců. V roce 2015 jich pak bylo 299.000 a představovali téměř sedm procent pracovníků. Pokud by se výdělek zvedl o tisícikorunu, podíl chudých zaměstnanců by v roce 2015 podle studie klesl na polovinu. Bylo by jich asi 111.400. Při přidání o dvě tisícovky by míra chudoby dosahovala necelých dvou procent, chudých pracujících by bylo asi 59.800.
Na problém pracujících chudých se v pátek v Praze zaměřili odborníci na národním setkání proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Diskutovali také o minimálním důstojném příjmu a o podpoře seniorů. Akci pořádala Evropská síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení (EAPN).
