Místo stavby nových věznic chce Benešová rozšířit ty stávající. Některé pamatují Františka Josefa I.
Moderní věznice 21. století. V Česku zatím taková zařízení chybí. Část z těch stávajících vznikla ve druhé polovině 19. století za vlády císaře Františka Josefa I., navíc jsou přeplněné. Vězeňská služba už několik let plánuje postavit novou věznici, jenže narazila u ministryně spravedlnosti Marie Benešové za hnutí ANO. Nové zařízení by podle ní bylo drahé, a proto se jen rozšíří ta stávající. Podrobnosti zjistil Radiožurnál.
Proplétání chodbami pražské Vazební věznice Pankrác připomíná cestu bludištěm. Na dvoře obklopeném ze všech stran budovami si vězni hází s míčem. Sportují taky v bývalé kapli, kterou komunisté přebudovali na tělocvičnu. V září tady oslaví 130 let od přijetí prvního vězně a na budovách je to vidět.
Nově věznice se stavět nebudou. Jak chce stát řešit přeplněnost těch stávajících? Zjišťoval Václav Štefan
Z omítky místy čouhají cihly a celý areál působí jako by byl poslepovaný. Časté opravy jsou podle ředitele Pavla Dreslera nutností. Za provozu se tak předělává třeba kanalizace. Přestože je areál starý, má podle ředitele výhodu v tom, že je blízko soudů.
„Je to věznice, která se nedá nahradit tím, že někde za Prahou na zelené louce postavím věznici. Ať už z důvodu časové náročnosti eskort k soudům a dalším soudním líčením,“ vysvětluje Radiožurnálu.
Uvažovat o stavbě věznice někde jinde by se ale podle něj ale mělo. „Která by byla moderní, ušetřila by práci lidské síly, která by měla veškeré technické zabezpečení na nejvyšší úrovni. A pak taková věznice má smysl,“ říká Dresler.
Ještě starší než věznice na Pankráci jsou plzeňské Bory nebo Valdice, které fungují už od roku 1857. Bývalé vedení ministerstva spravedlnosti vznik nové věznice podporovalo.
Vězeňská služba ji chtěla stavět na bývalém letišti Všechov u Tábora nebo přebudovat areál výchovného ústavu v Králíkách na Orlickoústecku. Pozemky už vlastnila. V obou případech narazila na odpor místních obyvatel a samospráv.
3:24
Kdy už jde o trestný čin? Skupina poslanců chce zvýšit hranici škody z pěti na deset tisíc korun
Číst článek
Ti si teď můžou oddechnout. Stavět se nebude, vysvětluje mluvčí resortu spravedlnosti Vladimír Řepka. „Ministerstvo spravedlnosti vyhodnotilo finanční náročnost celého projektu, který by zatížil státní rozpočet. K její stavbě přistoupeno nebude. Paní ministryně zadala generálnímu řediteli Vězeňské služby Petru Dohnalovi, aby vytipoval vhodné prostory pro zřízení nových ubytovacích kapacit na pozemcích stávajících vězeňských zařízení.“
Areál v Králíkách Vězeňská služba předá Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Letiště si zatím nechá.
„Respektujeme rozhodnutí paní ministryně, které vzniklo na základě společné vůle po dlouhých diskuzích o řešení nedostačujících ubytovacích kapacit ve věznicích,“ upřesnila mluvčí Vězeňské služby Petra Kučerová.
Otevřené věznice
Vězeňská služba proto teď bude zvyšovat hlavně kapacity věznic ve Světlé nad Sázavou a Ostrově. U každé o 200 míst. Před zahušťováním věznic varuje odbornice na vězeňskou architekturu Andrea Seelich. Negativně se to podle ní odrazí na bezpečnostní situaci, vytížení zařízení i práci s vězni.
Dodává, že stát by měl spíš vytvářet takzvané otevřené věznice. „Což jsou zařízení, která nejsou tak intenzivní, co se týče personálu, ostrahy. To znamená, že i provoz je levnější a lidi jsou tam lépe připravovaní na život po výkonu trestu. Znamená to, že se lépe začlení do společnosti,“ popisuje Seelich.
Seelich je autorkou zatím jediného českého zařízení tohoto typu v Jiřicích na Nymbursku. Věznice jsou teď plné na 103 % své kapacity. V Česku je za mřížemi přibližně 21 500 lidí.
Přeplněným věznicím by podle ministerstva mohly odlehčit alternativní tresty, jako jsou domácí vězení nebo peněžitá sankce. Ve sněmovně je vládní novela, která předpokládá častější ukládání právě peněžitých trestů.
