Výběr Aljašky je symbolický. USA to nemají jako hlavní prioritu, říká o summitu expert Bříza
Americký prezident Donald Trump se v pátek večer potká se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, aby společně jednali o válce na Ukrajině a o jejím případném ukončení. Za místo setkání si zvolili Aljašku a její hlavní město Anchorage, kde si vzájemně představí své požadavky. „Nedělejme si iluze, pro ruskou stranu jsou tato jednání nepoměrně důležitější než pro americkou,“ říká pro Radiožurnál expert na bezpečnost Vlastislav Bříza.
Chtěl byste být na Aljašce?
Bezesporu ano. Nechtěl bych být v předsálí, chtěl bych být uvnitř. Buď v pozici překladatele, abych opravdu slyšel nuance a jemnosti těch vyjednávání, nebo případně – určitě znáte tu mušku, která vždycky radila v našich filmech, jako je, myslím, Marečku, podejte mi pero nebo v Arabele.
Takže v tom smyslu bych tam chtěl poletovat, a kdyby bylo možno, tak snad i v prozápadním slova smyslu něco poradit prezidentu Trumpovi, aby jednání dopadla ve prospěch naší euroatlantické civilizace.
Anebo, chcete-li moderně, tak jestli jste si všiml, Čína asi před měsícem představila svůj nový špionážní prostředek o velikosti mouchy, který má výdrž několik hodin. Vy si ho spletete s hmyzem a on je schopen monitorovat a v reálném čase přenášet obraz i zvuk z daných jednání. Takže jednu z těchto tří variant bych si asi vybral.
Inklinoval byste tedy spíš k tomu radit spíš Donaldu Trumpovi než Vladimiru Putinovi?
Beru to z toho úhlu pohledu, že si přece jenom myslím, že euroatlantická civilizace by měla mít svoje zájmy, které jsou v tuto chvíli v rozporu se zájmem agresora, tedy Ruské federace.
Jednání na Aljašce skončilo po téměř třech hodinách, oznámil Kreml
Číst článek
Proč právě Aljaška jako místo setkání?
Je to symbolické. Vůbec to nebylo vybráno náhodou. Těch důvodů je několik. Často zmiňovaný je fakt, že Spojené státy nejsou součástí mezinárodního soudního tribunálu, ale to nepovažuji za hlavní důvod, protože takových států je na světě víc.
Dějinné paradoxy
Jenom dodejme, že tam tedy Vladimiru Putinovi nic nehrozí.
Přesně tak. Nehrozí mu zatčení ve vazbě na to, že mezinárodní soudní tribunál v Haagu na něj vydal zatykač v důsledku některých válečných zločinů Ruska typu odvlečení ukrajinských dětí do Ruska. Děkuji za upřesnění.
Nicméně se jedná o region, kde jsou značné historické dějinné vazby mezi Spojenými státy a Ruskou federací. Mimochodem ruské impérium vlastnilo Aljašku, a to až do roku 1867. Pro nás je ten rok zajímavý, protože stejný rok vzniklo Rakousko-Uhersko.
Ten samý rok pak prodalo ruské impérium Aljašku Spojeným státům. Jsou vidět i ty dějinné paradoxy. V té době byl tehdejší americký prezident kritizován za to, že ji koupil draze. Podívejte se na to dnešní optikou – nerostné suroviny, strategická poloha – co by za to Rusko dalo.
11:10
Ukrajinci jsou pod velkým tlakem. Ruský průlom na frontě ale neočekávám, říká generál Macko
Číst článek
Kdyby tehdejší car věděl.
Přesně tak, kdyby tehdejší car věděl, je to tak. Takže to je další důvod. Dalším je bezpečnost – relativně řídce osídlené území – to znamená, že bezpečnostní složky budou mít více prostoru pro to, aby případné protesty dokázaly včas dát do relativně rozumných hranic.
Dále geografická blízkost k Ruské federaci, i to hraje roli, protože přece jenom je to jakési setkání na půli cesty. To to evokuje. Takže proto to tyto dva státy akcentovaly.
A konečně málo zmíněný fakt – význam arktických oblastí – jsou to právě Spojené státy a Ruská federace, které mají v těchto regionech největší ambice do budoucna – co se týče nerostných surovin, co se týče obchodních, ale i vojenských tras.
Takže tento soubor pěti důvodů hrál bezesporu značnou roli, proč byla vybrána právě Aljaška.
Tři body ruské diplomacie
Takže se dá očekávat, že prezidenti se nebudou bavit jenom o Ukrajině, ale i o dalších otázkách? Už jste mluvil o Antarktidě. Budou chtít zřejmě navázat znovu i nějakou obchodní spolupráci, nebo se alespoň pokusit sondovat ten terén?
Tak to je ale u všech jednání. I když máte jeden hlavní důležitý bod programu, tak se k němu musíte nějak dostat, musíte navodit atmosféru toho jednání.
Pokud bude summit úspěšný, dohodneme se s USA na nových odzbrojovacích smlouvách, řekl Putin
Číst článek
To znamená, že vedle máte celou řadu bodů, které projednáte – ať už je to situace, jak se jeví život v Ruské federaci, jak se jeví život ve Spojených státech – a potom se dostanete na jednotlivé podotázky přesně typu arktických oblastí, nerostných surovin, obchodních tras, protože to všechno eminentně tyto dva státy zajímá. Takže ano, toto budou doprovodná témata.
Troufnete si odhadnout, jak vypadala příprava obou těch státníků na takové jednání?
Domnívám se, že ta příprava byla opravdu rozdílná. V pojetí Ruské federace bych ji viděl jako systematickou, protože ruská diplomatická škola vychází ze sovětské diplomatické školy. Vzpomeňme na nejdéle sloužícího ministra zahraničních věcí Andreje Gromyka, který byl ministrem zahraničí Sovětského svazu asi od poloviny padesátých let až do začátku osmdesátých let.
On během své kariéry formuloval tři hlavní zásadní body ruské diplomacie. První – vždy požadujte maximum – znamená: nežádejte, požadujte. Druhým bodem je: klaďte ultimáta, vyhrožujte. A konečně třetím bodem: neustupujte ani o píď.
6:25
Jednání o příměří je první podmínkou konce války. Trumfy ale drží Putin, míní Petráš
Číst článek
To jsou tři hlavní body, kterými se ruská diplomatická škola řídí dodnes. On ještě ten poslední bod, abyste neustupovali ani o píď, doplnil v tom smyslu, že se vždy na Západě najde někdo, kdo vám v něčem ustoupí a tu možnost vám dá, protože Západ je rozklížený. Takže neústupnost a neoblomnost.
Ostatně Ruská federace i deklarovala, že cíle jsou nezměněny – neutralizace, demilitarizace Ukrajiny, nemožnost vstoupit do NATO – to jsou hlavní cíle. Takže to vychází ze školy zahraniční politiky Andreje Gromyka.
Alexandra Gromyka.
Jste si jist? Já si myslím, že to byl Andrej.
Priorita pro Putina, nikoliv pro Trumpa
Andrej Gromyko, už jsem si to našel. Beru zpět.
Děkuji. Nalomil jste mě, ale přesto Andrej. Každopádně co se týče Donalda Trumpa a Spojených států, tak si myslím, že tam to bylo podstatně živelnější. To znamená, že nešli tak hluboko do jádra věci. Donald Trump bude podle mého názoru spíš reagovat emotivněji. Je známý svými emotivními přístupy k věci.
,Putinova hra s časem.‘ Nejde mu o to získat vybraná území, Ukrajinu chce zničit, zdůrazňuje politolog
Číst článek
Ostatně on to i sám nadlehčil, a když byl asi včera na tiskové konferenci dotazován, jak se bude vyvíjet schůzka, co od ní očekává, tak konstatoval, že bude během prvních dvou minut vědět, jak dopadne.
Načež dotaz novináře byl, jak to pozná. On říká: „Právě proto, že mám zkušenosti z obchodních jednání, tak už ten pocit poznám během prvních dvou minut.“ Takže to tak odlehčil. Čili to bude systematická příprava ruské strany a podle mého názoru spíš živelnější a emotivnější příprava stran Spojených států.
Svědčí o tom i význam pro obě strany. Nedělejme si iluze, pro ruskou stranu jsou tato jednání nepoměrně důležitější než pro americkou.
Spojené státy to nemají jako hlavní prioritu, a i kdyby z amerického úhlu pohledu ta jednání měla být jakkoliv neúspěšná nebo skončit tak, že nedojde k ničemu, tak to pro Donalda Trumpa nebude na vnitropolitické scéně žádná katastrofa. Větší problém to bude samozřejmě pro Evropu, potažmo pro Rusko.
