Soud zjistil, že resort spravedlnosti během odvolání rozhodl bez toho, aby si vyžádal k případu celý spis. Nerozhodoval tak na základě úplných informací a jeho rozhodnutí není přezkoumatelné.
Ačkoliv by úředníci měli žádosti o informace odmítat jen ve výjimečných případech, data ukazují, že se tak ve skutečnosti děje často. Hradní kancelář odmítá pravidelně až třetinu žádostí.
Ústavní soud se zastal porodní asistentky, která po Ústavu zdravotnických informací neúspěšně požadovala statistiky o lékařských zákrocích prováděných při porodech.
Zákon říká, že běžní žadatelé mohou získat jen informace o struktuře dat, nikoliv tedy data samotná. Podle soudu by se však informace poskytovat měly, pokud neexistují vážné důvody pro odepření.
Největší debata se bude zřejmě vést o tom, jakých firem se bude informační povinnost nově týkat. V současné době se totiž zákon na společnosti s majetkovou účastí státu nevztahuje.
„Právní předpisy ukládají Kanceláři prezidenta republiky evidovat a vyúčtovat pracovní cesty. Tento úkol nelze plnit bez toho, že by byl určený účel cest,“ uvedl spoluautor zákona Oldřich Kužílek.
Ministerstvo zdravotnictví v tandemu se svým statistickým ústavem vypilovalo důvody, proč se nikdo mimo resort nesmí dostat k informacím o fungování nemocnic.
Ministerstvo zdravotnictví ani po dvou týdnech nevyřídilo žádost o zveřejnění podrobných čísel, kde, kdy a kolik lidí bylo naočkováno proti onemocnění covid-19. Důvodem má být přetížení úředníků.
Novela krizového zákona omezuje, na co se občané mohou státu ptát. Vláda by navíc nově mohla prodlužovat lhůty k poskytnutí informací, teoreticky až na dobu po odeznění krize.
Ústav zdravotnických informací a statistiky v tichosti publikoval informace o počtech nakažených a hospitalizovaných v jednotlivých obcích s rozšířenou působností.
Starostové dvou stovek obcí s rozšířenou působností již dva týdny dostávají souhrnná čísla o počtech nakažených. Veřejnost se k takovým informacím podle ministerstva zdravotnictví dostat nesmí.
Ani hlavní město ale nezveřejňuje všechny informace, které od zdravotnických statistiků dostává, například čísla o počtu nakažených ve školách anebo zdravotnických zařízeních.
Server iROZHLAS.cz přináší přehled, jaké odměny získali ředitelé krajských hygienických stanic. Nepřilepšili si všichni stejně, částky se pohybují v rozmezí od 170 do 240 tisíc korun.
Ředitel ústavu Ladislav Dušek odmítl žádost na informaci, jakou mimořádnou odměnu získal během koronavirové pandemie spolu s řediteli odborů. Ministerstvo zdravotnictví to označilo za nezákonné.
Vězeňská služba přiznává, že se do tuzemských věznic pašují narkotika. Konkrétní ale být nechce, výsledky testů odpadních vod na drogy se snaží utajit před veřejností z taktických důvodů.
Za minulý rok poslal advokát Pavel Němec 432 z celkových 468 žádostí o informace, přitom například 23. prosince jich na městský úřad od něj došlo 36. Radnice si musela najmout právničku.
S novým rokem získá Úřad pro ochranu osobních údajů novou pravomoc, bude posuzovat, zda úřady tají informace oprávněně. Předsedkyně úřadu Ivana Janů ale varuje, že nemá dostatek personálu.
Ministerstvo vnitra tají srovnávací tabulky o přijetí GDPR. Podle ministra Jana Hamáčka z ČSSD by zveřejnění ohrozilo zájmy Česka. Úřad vlády si to ale nemyslí, tabulky obratem publikoval.
Státem stoprocentně vlastněný podnik Čepro odmítá poskytovat informace veřejnosti v režimu informačního zákona, a to navzdory pravomocnému rozhodnutí soudu.
Vsetínská radnice se u soudu snažila donutit jednoho z občanů, aby zaplatil přes 30 tisíc korun za informace, které pro něj městští úředníci vyhledali.
Ústavní soud zpřesnil svůj dva roky starý nález, v jehož důsledku přestaly některé státní firmy odpovídat veřejnosti na dotazy. Informace tak opět začnou poskytovat České dráhy, ČEZ se to netýká.
Většina soudů v současnosti zveřejňuje jen zlomek rozhodnutí, což ztěžuje veřejnou kontrolu práce justice. Lidem, kteří mají zájem o verdikt, nezbývá než požádat o něj podle zákona.
Sněmovna ve středu finálně hlasovala o možnosti omezit právo na informace. Pokud by vládní přílepek k návrhu zákona o GDPR prošel, veřejnost by ztratila přístup k dílčím rozhodnutím soudů.
Muž z Prahy s pomocí informačního zákona vydělává na obcích. Píší to Hospodářské noviny. Roman Míka denně rozešle několik desítek dotazů podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Ministerstvo vnitra se chce vypořádat s chronickými stěžovateli, kteří zavalují úřady zbytečnými žádostmi o informace. Někteří odborníci ale varují, že návrh může vést k omezení práva na informace.
Několik drobných změn ve formulaci stačí, aby veřejnost ztratila přístup k informacím o trestních řízeních či ke statistikám přestupků. Vláda je přilepila k návrhu zákona o zpracování osobních údajů.