Komu putují bezúročné COVID půjčky? Uspěl jen zlomek zájemců, banka odmítá zveřejnit jejich seznam
Necelých 1300. Tolik firem dostalo v posledních dvou měsících možnost využít půjčky v objemu 9,2 miliardy z vládních programů COVID. Zapojit se jich ale pokoušelo 8100, jak ukazují data, která server iROZHLAS.cz získal od Českomoravské záruční a rozvojové banky. Ta momentálně čelí kritice, jelikož žádosti do pilotního programu přijímala i poté, co vyčerpala jeho kapacitu.
V první vlně pomoci měly firmy, jejichž fungování zasáhla opatření proti šíření koronaviru, možnost zažádat o bezúročné půjčky přímo od státní Českomoravské rozvojové a záruční banky (ČMRZB).
Formuláře k programu COVID I mohli podnikatelé vyplnit od 16. března. Zájem byl enormní a kapacita se záhy naplnila. Jak upozornil server Neovlivní.cz, banka žádosti přijímala dál, za což nyní sklízí kritiku.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) v tom nevidí problém. „Formálně byla kapacita programu vyčerpána dříve, než byl pozastaven příjem žádostí, a to z toho důvodu, že u takovéhoto typu programu se předpokládá, že ne všem žádostem bude moci být vyhověno, protože nesplní kritéria. To je běžné napříč celým bankovním trhem,“ reagoval na dotaz serveru iROZHLAS.cz.
‚Dobře to dopadne‘
Rozvojová a záruční banka nyní serveru iROZHLAS.cz poskytla aktuální data. Vyplývá z nich, že v pilotním programu COVID I uspělo jen šest procent zájemců.
Trilogie
Vláda už v březnu vyčlenila pro COVID I pět miliard korun, stejná částka pak byla určena i pro druhou fázi programu. Do pokračování byly přizvány komerční banky, podnikatelé měli k dispozici půjčky kolem 30 miliard korun. Ručit za půjčky bude stát prostřednictvím ČMZRB. V květnu by měla být připravena třetí fáze, pro kterou je vyčleněno 150 miliard korun. Rozvojová a záruční banka tak bude moci ručit za úvěry v objemu až 500 miliard korun.
Podle mluvčí banky Marie Lafantové byla velká část zamítnuta pro nesplnění požadavků. „Z důvodu naplnění kapacity bylo zamítnuto přibližně 18 procent žádostí s tím, že ve většině případů šlo o podnikatele s místem realizace projektu v Praze. Na tyto projekty bylo možné využít pouze první část alokovaných prostředků na tuto formu podpory,“ doplnila.
Kritici tvrdí, že ve sběru žádostí jsou nesrovnalosti. „Můžeme se domnívat, že program běžel tak dlouho jen proto, aby se podnikatelé uklidnili, že to všechno dobře dopadne,“ nechala se slyšet advokátka Jana Krouman, která se problematikou a okolnostmi programů COVID zabývá.
Banka navíc odmítá zveřejnit konkrétní seznam těch, jimž podporu schválila, a to z důvodu bankovního tajemství. „Nicméně pokud nějaký podnikatel od nás čerpal tuto formu podpory, je naší povinností tuto skutečnost uvést ve veřejně přístupném Centrálním registru podpor malého rozsahu,“ řekla mluvčí Lafantová.
Na zmiňovaný registr odkazuje také ministr Havlíček. Serveru iROZHLAS.cz řekl, že je v něm u každého podniku k dohledání aktuální výše veřejné podpory. Vyhledat lze ale pouze souhrnné informace o celkovém příspěvku, spojit je s jednotlivými programy nelze.
„Zjistíte, jakou podporu získala ta která společnost, za předpokladu, že znáte jméno nebo identifikační číslo společnosti. Ovšem nezjistíte, že to byl COVID, ani který, jen to, že v posledních třech letech získala firma podporu, a od kterého poskytovatele,“ doplnila advokátka Krouman.
Na netransparentnost s programy COVID upozorňuje také Hospodářská komora. Kritizuje především komunikaci banky: po měsíci se některé firmy musely spokojit s odpovědí generovanou automatem – zamítnuto.
Dva ze tří
Během pár týdnů skončili ve státní ČMZRB dva ze tří členů představenstva. Koncem března vypršel mandát Ivanu Dudovi, jenž měl na starosti risk management. Obchodní ředitel Ivo Škrabal pak rezignoval k 30. dubnu, jak Hospodářským novinám potvrdil generální ředitel banky Jiří Jirásek, který zůstal v představenstvu jediný. Banka je od poloviny března jedním z nástrojů vlády na podporu firem a živnostníků postižených dopady epidemie koronaviru.
„COVID I i II po 14 dnech zamítnuty pro formální chybu. Ani v jednom případě nás nikdo nekontaktoval s doplněním nebo možnou opravou,“ citovala komora nejmenovanou zlínskou firmu.
Žadatelé se tak podle Hospodářské komory nemohli v opakovaných žádostech vyvarovat stejných chyb. „Každý z těch programů měl jiný formulář, byly náročné na vyplnění, takže pro někoho, kdo si to dělal sám, to byl nepochybně těžký a časově náročný oříšek,“ řekla Krouman.
Vláda plánuje další program - COVID III, v němž by mělo být rozděleno 150 miliard. Stále ale není jasné, kdy začne fungovat. Ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky Jiří Jirásek ve čtvrtek Radiožurnálu řekl, že by jej kabinet měl schválit a rovnou vyhlásit v pondělí 18. května.
V rozporu se zákonem?
Nejvíce peněz putovalo z programů COVID do zpracovatelského průmyslu a velkoobchodu a maloobchodu, daleko za těmito oblastmi jsou pohostinství, stavebnictví či doprava.
Rozdíly jsou i mezi jednotlivými kraji. Zdaleka nejúspěšnější byli podle statistik banky žadatelé v Jihomoravském kraji.
Kontroverze naopak vzbudilo opomenutí podnikatelů z hlavního města. Ti se prvních dvou programů z dílny ministerstva průmyslu a obchodu nemohli zúčastnit.
Pražský magistrát proto inicioval program COVID Praha. Po spuštění byl vyčerpán za deset minut. Počet podaných žádostí dosáhl 408, podpora byla schválena pouze 76 podnikatelům, a to v objemu 633 milionů korun zaručených úvěrů.
Problém programu COVID Praha. Mohl by být v rozporu se zákonem, protože město nesmí ručit za úvěry
Číst článek
„Dopředu bylo jasné, že finance, které jsme mohli použít, nebudou dostatečné. Proto jsme opakovaně vyzvali stát, aby se pražským podnikatelům začal věnovat. Nemůžeme ale stát zastupovat, byť jsme k tomu v případu COVID Praha byli nuceni,“ vysvětlil serveru iROZHLAS.cz mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Vedení Prahy pro svůj program alokovalo evropské peníze, které použilo pro ručení půjček od Českomoravské záruční a rozvojové banky. Problém je však v tom, že v zákoně o hlavním městě je výslovně uvedeno, že magistrát - až na vyjmenované výjimky - nesmí ručit za závazky fyzických a právnických osob.
Podle stanovisek ministerstva vnitra, která si nechaly zaslat předsedkyně magistrátního kontrolního výboru Jaroslava Janderová (ODS) a radní pro legislativu Hana Marvanová (za STAN), tak může být program v rozporu se zákonem.
