ČSSD a vláda se přou o ústavnost reformních zákonů. Na tahu je Ústavní soud
O zrušení sociální, zdravotní či třeba také důchodové reformy rozhoduje Ústavní soud. Čtrnáct vládních reformních zákonů u soudu napadala opoziční ČSSD. Výhrady má k obsahu norem i ke způsobu jejich projednávaní ve sněmovně. Podle vlády však byly všechny zákony řádně prodiskutovány a schváleny a jejich případné zrušení by výrazně zvýšilo schodek státního rozpočtu.
Sociální demokraté si stěžují na to, že jim koalice upřela právo na svobodné vystoupení, když zkrátila délku diskuse k zákonům. Své výhrady sepsali na více než padesát stran. Koalice to odmítá a trvá na tom, že vše - jak obsah norem, tak i jejich projednávání - bylo v souladu s ústavou.
Reformní balíček schválili poslanci loni v listopadu, když přehlasovali tehdy veto levicového Senátu. Definitivnímu potvrzení zákonů předcházely několikadenní obstrukce opozice a řada nočních jednání sněmovny. Koalice se proto rozhodla omezit délku vystoupení jednotlivých poslanců a sloučit rozpravu ke všem zákonům.
Postoj ČSSD zopakoval v Ranním interview Radiožurnálu šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc
Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky vládní koalice porušila ústavu, když znemožnila opozičním poslancům možnost k zákonům vystupovat.
„Koalice omezila naše řečnické lhůty a sloučila rozpravu k bodům, které spolu absolutně věcně nesouvisely, a znemožnila řadu vystoupení poslanců sociální demokracie. Chci jasně konstatovat, že jsme dopředu vládu upozorňovali na to, že v případě, že bude postupovat touto nedemokratickou procedurou, obrátíme se na Ústavní soud,“ upozorňuje Sobotka.
„Každý poslanec ke každému bodu a zákonu mohl vystoupit zhruba 1,5 minuty. A to si myslíme, že bylo tak brutální porušení práv parlamentní opozice, že by nemělo být do budoucna tolerováno,“ zdůrazňuje šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc, který dnes jede do Brna obhajovat postoj své strany.
Stížnost ČSSD má v ústavě oporu, míní odborník na ústavní právo
Číst článek
Místopředsedkyně rozpočtového výboru z TOP 09 Helena Langšádlová věří, že soud stížnost ČSSD odmítne.
„Já jsem přesvědčena, že opozice měla dostatek prostoru pro vyjádření svých názorů a pro diskusi. Ta diskuse trvala několik dnů v kuse a byla to diskuse nad vrácením ze Senátu, kterému předcházelo celé legislativní projednávání. To znamená první, druhé a třetí čtení i práce ve výborech, tam také měla opozice možnost se ke všem vládním návrhům vyjádřit,“ říká Langšádlová.
Postoj ČSSD obhajoval ve Světě o osmé na Rádiu Česko Jiří Dienstbier, místopředseda ČSSD a stínový ministr spravedlnosti
„I ve druhém čtení náměstci ministrů nosili komplexní pozměňovací návrhy, nové znění zákona. Ani vládní poslanci často nevěděli, o čem tehdy hlasují,“ ohrazuje se Jiří Dienstbier, místopředseda ČSSD a stínový ministr spravedlnosti.
Podle Langšádlové by však zrušení reforem prohloubilo schodek státního rozpočtu. „Návrhy tak, jak byly schváleny, tak již jsou součástí legislativy, ony jsou účinné. Já si opravdu nedovedu představit, že by od nich vláda mohla ustoupit. Ono by to znamenalo ještě větší schodek státního rozpočtu a vyvolalo by to obrovskou právní nejistotu,“ varuje místopředsedkyně rozpočtového výboru.
Vláda také opozici vyčítá, že z Ústavního soudu dělá třetí komoru parlamentu. Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka to však popírá. „My respektujeme absolutně nezávislou pozici Ústavního soudu, ale přesto cítíme povinnost mu tyto závažné otázky v souvislosti s přijetí takzvaných 14 reformních zákonů předložit,“ říká.
Rozhodnutí může ovlivnit neúplné obsazení ÚS
„Jsme přesvědčení o tom, že máme a přinášíme pro ústavní soudce velmi silné a závažné argumenty. Proto také náš návrh má 52 stran, to není zrovna málo, pokud jde o takovouto ústavní stížnost. My jsme se ji skutečně snažili maximálním způsobem seriózně zagumentovat,“ tvrdí Sobotka.
Pokud by Ústavní soud nezrušil všech 14 zákonů kvůli proceduře jejich přijetí, požaduje ČSSD alespoň vyškrtnutí některých paragrafů. Vadí jim například úprava veřejné služby v zákonu o pomoci v hmotné nouzi a zákonu o zaměstnanosti. Výhrady mají i k zákonu o zdravotních službách.
„Ať už rozhodne, jak rozhodne, rozhodne o budoucnosti parlamentní demokracie, neboť stanoví určité meze tomu, jak se může chovat jakákoliv parlamentní většina, nejen ta současná. Takže v tomto smyslu si netroufám odhadovat, zda dosáhneme zrušení všech čtrnácti zákonů s ohledem na proceduru,“ říká Jeroným Tejc a uzavírá:
„Je potřeba pro toto zrušení zákona získat vždy 9 soudců a v současné době má Ústavní soud 13. Je tedy velmi složité za současného neúplného stavu soudu získat potřebných 9 hlasů pro zrušení všech zákonů.“
Pokud by Ústavní soud dal stížnosti ČSSD za pravdu, je pravděpodobné, že by dal poslanecké sněmovně a senátu dostatečnou lhůtu na jejich opětovné projednání, aby se Česká republika nedostala do ekonomických problémů.
