Desítky dětí z oblasti Fukušimy přijely do Čech na ozdravný pobyt
Česká republika pomáhá japonským dětem z oblastí kolem jaderné elektrárny Fukušimy. Na ozdravný pobyt do Olivovy léčebny v Říčanech u Prahy je pozval ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
V Česku jsou v nyní na ozdravném pobytu dvě skupiny dětí z Japonska. Jedna je z města Hači-nohe, z prefektury Ao-mori. Jsou to především středoškoláci, kteří ztratili během loňského zemětřesení a tsunami své domovy a blízké.
V Česku jsou pak na prázdninách, stejně jako druhá skupina, která je v Praze na pozvání české vlády a ministerstva vnitra. Těchto 34 školáků je z oblasti Namie, kterou postihlo nejen zemětřesení, ale musela být evakuována kvůli radioaktivnímu spadu z poškozené elektrárny Fukušima.
Tyto děti se do svých domovů pravděpodobně už nikdy nevrátí, protože oblast byla vyhlášená za neobyvatelnou.
Fukušimské děti mají před sebou nejen dvanáctidenní kúru v Olivově léčebně v Říčanech u Prahy, ale také výlety za zajímavostmi České republiky. Čekají je například prohlídky pražských pamětihodností, Kutné Hory či ondřejovské hvězdárny. Za necelé dva týdny by měly mimo jiné lépe poznat českou kulturu a historii.
Souběžně s nimi je v Česku i druhá skupina japonských dětí, jejichž pobyt zorganizovala světová organizace s humanitárním posláním Rotary opět pod záštitou ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Dnes děti přijme v Černínském paláci náměstek ministra zahraničních věcí Vladimír Galuška.
„Pokud budou finanční prostředky a zájem, je možné podobné pobyty opakovat,“ sdělil Galuška.
Zamořená oblast Fukušimy
Situace v okolí zničené jaderné elektrárny Fukušima je totiž stále kritická. „Navštívila jsem i konkrétně oblast Namie. Je to opravdu smutné místo. Opuštěné domy, ticho, nepotkáte tam žádné lidi ani zvířata, všechno pomalu chátrá. Je to jako z Apokalypsy,“ přibližuje zpravodajka ČRo v Asii Kateřina Procházková.
Na okraji této neobyvatelné zóny ale nelegálně žije paní Juko Sugi-moto. „I přesto, že jsme nedostali žádné upozornění od místních úřadů, nejím tady žádné lesní plody, vodu piji ze svého zdroje a filtrovanou, jídlo pak nakupuji ve 30 kilometrů vzdáleném městě. Jsou to především západní potraviny,“ líčí Juko Sugi-moto.
Omezila konzumaci ovoce a zeleniny. S neviditelnou radioaktivitou bojuje Sugi-moto denně. Větším problémem pro ni je ale samota. „Žijí tady v okolí ještě asi dva lidé, ale nevídáme se. Je to těžké být sama. Nefunguje tady žádný servis, pošta je uzavřená, také o práci jsem přišla. Předtím jsem vedla kemp, teď už sem ale samozřejmě nikdo stanovat nejezdí,“ dodává žena.
Od fukušimské katastrofy uplynul rok a půl. Japonci se s traumatickou zkušeností už docela dokázali vyrovnat. Přístavní města poškozená zemětřesením a tsunami jsou už z velké části opravena nebo dokonce přestavěna. Funguje doprava, lidé se pomalu do oblastí vrací. Odhodlání a pracovitost Japonců je skutečně obdivuhodná.
Problematická je samozřejmě stále zóna přímo okolo jaderné elektrárny Fukušima, kde je oficiálně zakázáno bydlet. Radioaktivní spad se tam totiž dostal do půdy a rostlin, a oblast je tak podle odborníků neobyvatelná a minimálně několik desítek let ještě bude.
