Ke státním zaměstnancům vláda přistupovala jako k levné pracovní síle. Mění se to konečně?
Nekonečné hádky o podobu státního rozpočtu dospěly do finále. Vypadalo to, že bude vláda vůči státním zaměstnancům a zaměstnankyním i nadále tvrdá. Nejdřív totiž odpovědní ministři Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Zbyněk Stanjura (ODS) odmítali vést s odbory debatu o jiném než pěti procentním navýšení platů. A to i přesto, že reálné mzdy klesly některým lidem ve státní správě až o pětinu.
Nakonec však došlo ke zlomu: vláda by mohla na platy těchto lidí uvolnit sedm až osm procent. Je to sice stále méně, než byl propad mezd, nicméně to představuje důležitý krok dopředu.
Apolena Rychlíková: Ke státním zaměstnancům vláda přistupovala jako k levné pracovní síle. Mění se to konečně?
Nejvíce postiženými lidmi jsou kuchařky, školníci, úředníci nebo pracovníci v kultuře. Za propadem stojí vysoká inflace.
Odbory v čele s Josefem Středulou vypíchly, že otevření debaty vítají. „Za období 2021 až 2023 se zahrnutím inflace 2024 je propad vysoce přes 20 procent. U těch, kteří nedostali přidáno vůbec, je to takřka 27 procent,“ dodal však Josef Středula kriticky.
Vláda nenaslouchá
Ani ostatní skupiny si nevedou dobře: regionální učitelé, sociální pracovníci a pracovnice, lidi, kteří pracují na úřadech práce, nemocniční lékaři nebo zdravotní sestry. Ty všechny trápí pokles mezd, jenže vláda jejich problémům nedokázala vůbec naslouchat.
Fiala jednal s odboráři veřejného sektoru o růstu platů. ‚Stávková pohotovost trvá,‘ varuje Hnyková
Číst článek
Těžko si přitom představit, v jakých podmínkách musí žít třeba kuchařky ve školách, které z každodenní práce mají často jen něco kolem 20 tisíc korun měsíčně. A nejsou samy. I proto je tak těžké na tyto pozice shánět lidi. Pracovat za peníze, které vás neuživí, nadto pracovat tvrdě a na celý úvazek, to skutečně není cokoli lákavého.
A ještě jedna pikanterie: Při zveřejnění rozpočtu se ukázalo, že v návrhu na příští rok totiž není dost peněz na pětiprocentní navýšení u platů pro zaměstnance státní správy od ledna, jak jim ho ministři slíbili. Došlo k chybě, kterou už Stanjura stihl napravit, když se sešel s tripartitou a potvrdil, že peníze na zvýšení platů alokovat bude.
Je to ale symptomatické: Vláda bere státní zaměstnance dlouhodobě jen jako levnou pracovní sílu, které si neváží, neumí domyslet, co všechno tito lidé zajišťují a za jakých podmínek. A to i přesto, že bez jejich nasazení by už tak dost oslabený stát přestal fungovat, nebo minimálně fungoval ještě o dost hůře.
Český stát čelí krizi, protože byl designován pro jinou dobu, říká odborník na veřejnou správu
Číst článek
O státních zaměstnancích koluje v české společnosti mnoho mýtů, k velké části z nich dokonce přispěla sama vláda. Ta má ústy svých některých činitelů tendenci mluvit o nich téměř jako o parazitech.
Dokola slýcháme, kolik počtů míst se jak škrtne, a to bez jakékoliv analýzy možných dopadů škrtů na fungování státu. Mzdové i pracovní podmínky na řadě míst ve státní sféře mají za následek to, že nejlepší pracovníci a pracovnice odcházejí. A noví lidé nepřicházejí, nebo pokud ano, brzy vyhoří.
Jenže to jsou právě fungující instituce, co v lidech vzbuzuje větší důvěru ve stát a také v jeho demokratické fungování. Fialova vláda jakoby na to opakovaně zapomínala, nebo co hůř: vůbec jí to nedocházelo.
Autorka je publicistka a dokumentaristka
Trump a jeho Baby boomers, nebo Musk?
Tereza Zavadilová
SOCDEM má novou šéfku. Překřičí Maláčová ANO?
Petr Fischer
Bagatelizace prezidentských žeber
Ondřej Konrád
Digitalizace bez dalšího plánu
David Klimeš