Premiér Petr Nečas by chtěl zrušit praktické školy, dříve známé jako zvláštní. Podobný systém totiž zbytek Evropy nezná. Opozice, ale i někteří odborníci ovšem varují, že na sloučení s běžnými základními školami Česká republika ještě není připravená. Mohlo by se to prý negativně podepsat přímo na dětech, které by normální režim nestíhaly.

18:20 11. října 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Bojím se, že když budeme stále odkládat začlenění dětí, tak na nich budeme páchat zločin. Děti po 8 letech mimo hlavní vzdělávací proud nemají šanci uspět ve středoškolském vzdělávání ani na trhu práce,“ myslí si Martin Šimáček, ředitel Agentury pro sociální začleňování.

Se zánikem praktických škol se počítá od roku 2014. Podle Šimáčka má celý proces probíhat postupně v několika krocích. Ministr školství už přislíbil vyčlenit finanční prostředky k provedení změn.

Ministerstvo realizovalo v roce 2009 výzkum, který podle Šimáčka dospěl k závěru, že jednotliví učitelé nemají dost průpravy ke vzdělávání znevýhodněných dětí, ale nemají k tomu ani vhodné podmínky. To by se ale mělo změnit.

„V běžných základních školách bude k dispozici celá řada opatření, která podrží děti v rámci kolektivu a budou k dispozici nejen dětem se znevýhodněním, ale všem dětem. To je například princip asistentů pedagoga v hodinách,“ vysvětluje Šimáček s tím, že zároveň by se měla část zkušeného personálu z praktických základních škol přesunout do běžných škol.

Děti se znevýhodněním by tak podle něj měly zvládnout běžné vzdělávání v kolektivu mezi ostatními dětmi, což by mělo být prospěšné pro obě strany. Součástí nových opatření by měla být i zvýšená snaha přesvědčovat rodiče, aby své děti do školy posílali.

Je potřeba změnit přístup pedagogů

Jiří Pilař, předseda Asociace speciálních pedagogů České republiky, si ale nemyslí, že plán vlády je možné realizovat tak snadno:

„V běžných základních školách je spousta dětí, které byť tam jsou udržovány, tak prostě nestačí, jsou traumatizovány a myslím si, že malé prostředí ve školách by jim určitě pomohlo.“

Řada odborníků sice tvrdí, že některé děti míří do praktických škol neoprávněně, protože netrpí žádnou lehkou dysfunkcí nebo mentálním postižením. Pilař si ale myslí, že mnoha dětem vzdělávání v praktických školách vyhovuje a více se tak naučí.

Podle něj navíc není možné stihnout začlenění dětí z praktických škol do běžného režimu do roku 2014, jak je plánováno. Velká většina škol totiž prý není schopná realizovat změny přístupu k dětem ani do 8 až 10 let.

„Je to o tom, jací jsou učitelé, jak jsou připravováni na pedagogických fakultách. Léta se dohaduji s některými fakultami, že je třeba změnit systém a připravovat učitele i k tomu, že každé dítě je jiné,“ stěžuje si Pilař s tím, že přístup českých učitelů se mění jen pomalu. Přeřazení dětí z praktických škol do běžných pak prý přinese jen další komplikace.

Veronika Sedláčková, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít