Obranná linie, zákopy i plot proti nelegální migraci. Jak Pobaltí a Finsko chrání východní křídlo NATO
Pobaltí s Ruskem pojí negativní zkušenosti z minulosti. A obavy z jeho rozpínavosti se, minimálně od plnohodnotné invaze na Ukrajinu, zřetelně stupňují. Nedávno se také země v případě ruského útoku zavázaly ke společnému zajištění evakuací. Brání se i uměle vyvolaným migračním vlnám, z nichž viní běloruský režim. První část bariéry pak na ruské hranici z obdobných důvodů dokončilo také Finsko, jenž kromě toho plánuje i zvýšení investic do obrany.
Koncem minulého týdne se pobaltské státy zavázaly ke vzájemnému zajištění hromadné evakuace v případě napadení ze strany Ruska. Podle dohody mají sdílet například informace o evakuačních kapacitách, možných koridorech či stavu klíčových hraničních přechodů.
NATO z 90. let a podle Putina. Musíme být připraveni na to, že v Pobaltí může dojít k agresi, míní analytik
Číst článek
„Je důležité, aby Pobaltí zachovávalo jednotný přístup a koordinovalo kroky v případě výskytu hrozeb s cílem zajistit bezpečnost našich obyvatel – zejména v případě rozsáhlé evakuace,“ uvedl podle bruselského serveru Politico litevský ministr vnitra Vladislav Kondratovič.
Estonsko, Lotyšsko a Litvu pojí s Ruskem temná historická zkušenost, kdy Sovětský svaz po jejich násilném připojení k bloku zahájil vlny stalinských deportací a na Sibiř odvlekl statisíce lidí. Zároveň do nich na oplátku s cílem rusifikace posílal své obyvatele.
Od vypuknutí plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022 se pak intenzivně skloňuje riziko ruského útoku a země se na hrozbu začaly připravovat i po materiální stránce, respektive co do fyzické obrany svých hranic.
Podle odborníků nyní bezprostřední útok v Pobaltí nehrozí, avšak v budoucnu jej nelze vyloučit. I proto zmíněné státy nyní intenzivně podporují Kyjev. A Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno například uvedl, že Rusko pro Alianci zůstane iminentní hrozbou, i když na Ukrajině nastane mír.
Bezpečnostní analytik Jan Ludvík počátkem dubna v rozhovoru pro iROZHLAS.cz také upozornil, že na možnost ruské agrese, zejména v Pobaltí, je třeba být připraveni. „Pokud by uspěla, mohlo by se skutečně stát, že se vnímání Ruska změní natolik, že bude chtít pokračovat. Proto to nelze podceňovat,“ nastínil analytik.
Politico se také odkazuje na rozhovor s běloruskou opoziční vůdkyní Svjatlanou Cichanouskou, v němž varovala před zářijovým společným vojenským cvičením Moskvy a Minsku zvaném Zapad-2025 na běloruském území.
Poznamenala, že událost by mohla představovat reálnou hrozbu vzhledem k tomu, že podobné cvičení Zapad-2021 předcházelo plnohodnotné invazi na Ukrajinu.
Přátelé, nepřátelé a zrádci
Státy společně na hranicích s Ruskem a Běloruskem budují opevnění, takzvanou Baltskou obrannou linii, v níž staví zákopy, bunkry či protitankové příkopy. Zároveň plánují zvyšovat podíl svého HDP na obranné výdaje a posilují kybernetickou ochranu.
Hranice s Běloruskem navíc čelí tlaku kvůli uměle vyvolané vlně nelegální migrace ze strany tamního režimu. Podle zpráv humanitárních organizací, které přímo na hranicích působí, často běloruští vojáci například migranty přímo navádí do hraničního pásma.
Kvůli tomu vznikají podél východních hranic Polska i pobaltských států betonové zátarasy a ploty. A ze stejného důvodu je začalo stavět i Finsko, koncem května dokončilo prvních 35 kilometrů. Celkově má 4,5 metru vysoká bariéra vyrůst přibližně na 200 kilometrech z celkových 1344 kilometrů finsko-ruské hranice.
Finsko postavilo prvních 35 kilometrů plotu na hranici s Ruskem. Má zamezit příchodu migrantů
Číst článek
Severská země hraniční přechody s Ruskem uzavřela koncem roku 2023, od té doby přes ně do Finska prakticky žádní uprchlíci nevstoupili. Opatření tak má na rozdíl od Polska, Litvy a Lotyšska, jež v roce 2021 čelily migrační krizi, spíše preventivní ráz.
Podle Arkadyho Moshese, odborníka na vztahy mezi Ruskem a Západem z Finského institutu mezinárodních vztahů, tamní společnost nijak nepanikaří a výstavba plotu se vskutku bere jako opatření proti nelegální migraci, nikoli jako příprava na případnou ruskou agresi.
„V Evropské unii se inklinuje k tomu mluvit o bezpečnosti a obraně jako o docela oddělených otázkách. Separovat je moc nemůžeme, ale toto je jeden z příkladů, kdy se opravdu dá říci, že jde o bezpečnost, a nikoli obranu. Finský přístup je velmi pragmatický a myslím, že pokud vláda tvrdí, že v případě plotu jde o nelegální migraci, opravdu to tak je a neskrývá se za tím nic diplomaticky řečnického,“ popisuje pro iROZHLAS.cz.
Plot však podle něj vzhledem k aktuálnímu dění má mít i symbolický význam, ať už politický, či pravděpodobně brzy psychologický. Finsko-ruské vztahy také podle Moshese od začátku února 2022 a po vstupu země do NATO přirozeně ochladly a v očích Vladimira Putina nyní země platí za zrádce.
„Putin lidi a státy rozděluje do tří kategorií – přátelé, nepřátelé a zrádci. Dříve pro něj Finsko bylo takovým pragmatickým partnerem, vstup do Aliance ale pro něj představuje akt zrady. Jsem si jistý, že se v Kremlu uvažuje nad tím, jak se Finsku mohou určité věci obzvláště znepříjemnit,“ zamýšlí se Moshes.
Obávaný Suvalský koridor
O připojení se k Severoatlantické alianci země spolu se Švédskem požádala po začátku plnohodnotné invaze, její součástí se stala v dubnu 2023. „Je to dobré pro Finsko, pro bezpečnost severních zemí i NATO jako celku,“ pronesl její tehdejší šéf Jens Stoltenberg.
Fakt, že Finsko v alianční obraně může zastávat výraznou roli, zdůrazňuje i Moshes.
„Schopnost Finska zajišťovat obranu a bezpečnost je nepochybná. Stále zde existuje branná povinnost, co do armády má stát početné rezervy, mnozí z nich podstupují pravidelný vojenský výcvik. Země se tak dokáže postarat nejen sama o sebe, ale i pomoci ostatním. Navíc ochota občanů, zejména těch v záloze, za svou zemi bojovat je vysoká,“ podotýká a dodává, že vláda za velmi důležité považuje i navyšování výdajů na obranu.
„Je to velká věc, protože finanční a rozpočtová situace má k ideálu daleko. Finsko se za poslední roky hodně zadlužilo, přesto to však vláda se zvýšením výdajů na obranu až na pět procent HDP myslí dost vážně. Mimochodem i shoda na žádosti o vstup do NATO byla parlamentem přijata téměř jednomyslně,“ doplňuje výzkumník z helsinského institutu.
Pobaltské státy zase na obranu podle odhadů NATO za loňský rok přesunuly okolo tří procent svého HDP. V trojici vede Estonsko, následuje jej Lotyšsko a za ním Litva, výdaje země shodně plánují zvyšovat alespoň na pět procent hrubého domácího produktu.
Oblast Pobaltí už Putin opakovaně označil za zónu ruského zájmu. Obavy zemí tak mohou vycházet i z jejich snah o derusifikaci, což by Kreml v rámci „ochrany ruskojazyčných obyvatel“ mohl využít jako záminku stejně jako v roce 2014 v případě Ukrajiny, čemuž se příslušné státy mimo jiné i zpřísňováním jazykových zákonů chtějí vyvarovat.
Se členstvím Finska a Švédska pak také Aliance posílila svou přítomnost a obranu v Baltském moři, které by v případě napadení Pobaltí mohlo hrát klíčovou roli v zásobování.
Dříve by totiž danou možnost mohl zajišťovat jen několik desítek kilometrů dlouhý úsek na polsko-litevské hranici mezi Běloruskem a Kaliningradskou oblastí zvaný Suvalský koridor, jehož případná obrana kvůli geografické blízkosti Ruska a Běloruska vzbuzuje ve vedení NATO obavy.
