Duka se vyslovil proti návrhům na odložení církevních restitucí kvůli krizi

O církevních restitucích a narovnání se debatuje na Žofínském fóru, na kterém promluví například ministryně kultury Alena Hanáková, kardinál Dominik Duka nebo šéf Ekumenické rady církví Joel Ruml.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Církevní restituce-mýty a skutečnost v Senátě, Dominik Duka

Církevní restituce-mýty a skutečnost v Senátě, Dominik Duka | Foto: Filip Jandourek

Společensky ožehavému tématu byla nedávno v senátu věnovaná i konference Církevní restituce - mýty a skutečnost. Zúčastnil se jí také premiér Petr Nečas. Podle něj se stát musí s církvemi dohodnout, jinak prodělá na vleklých soudních řízeních.

Premiér také poznamenal, že vrácení majetku církvím předjímá už od počátku 90. let minulého století zákon o půdě, který blokuje státu, krajům i obcím nakládání s tímto majetkem.

„Příspěvek státu na činnost církvím, tedy i platy duchovních, se bude postupně snižovat, až nakonec nebude žádný. Dlouhodobě je to rozpočtově odpovědné řešení, odpovídající zcela duchu našeho vládního programového prohlášení. Konečně je nutno zmínit, že vlastní dlouhodobá blokace majetku, kterou stát po dvacet let udržoval, je tím nejhorším možným nakládáním s majetkem vůbec. O tom by mohli vyprávět starostové řady měst a obcí, kde tato blokace majetku dlouhodobě a zbytečně bránila jejich rozvoji. Kdybychom si propočítali, o kolik peněz jsme díky našemu strkání hlavy do písku přišli, asi bychom zalapali po dechu,“ říká premiér Nečas.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na Žofínském fóru natáčela zpravodajka ČRo Milada Richterová

Za bludy zároveň označil tvrzení, že stát bude církvím něco dávat ze svého, neboť právně jejich historický majetek nikdy nevlastnil. A kardinál Dominik Duka k tomu mimo jiné zdůraznil, že hospodaření církví bude po přijetí dohody nutně zodpovědnější :

„Musíme si uvědomit, že církve se z více než nadpoloviční části svého rozpočtu sebefinancují už dnes. Je to určitá cesta, abychom mohli naši společnosti říci, že se nechceme, nebudeme a nechováme jako ti, kteří by chtěli odčerpávat, ale kterým také záleží na tom, aby se naše společnost rozvíjela. Protože víme, že tyto peníze zůstanou ve státním rozpočtu, jsme občané a tak také věříme a víme, že se nám vrací v podobě státního rozpočtu. To znamená oněch mandatorních výdajů na zdravotnictví, školství, dopravu a jiné úseky, které musí stát mandatorně zajišťovat. Díváme se do budoucnosti s určitou rozvahou, jsme si vědomi toho, že církve nastoupí novou etapu samostatného hospodaření. Je důležitý jeden moment, že to bude hospodaření zcela určitě nutně zodpovědnější a že to bude také způsob, který přinese i společnosti větší užitek než dosavadní způsob financování,“ říká Duka.

Vládní návrh majetkového vyrovnání počítá s tím, že by církve dostaly zhruba polovinu někdejšího majetku v hodnotě okolo 75 miliard korun. Za ostatní by měly dostat finanční náhradu 59 miliard korun během příštích 30 let, přičemž stát by přestal církvím přispívat například na platy duchovních.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Světa o jedné byl předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml, který se také zúčastnil Žofínského fóra na téma církevní narovnání

Podle ministryně kultury za TOP 09 a Starosty Aleny Hanákové získají kraje a obce zákonem o církevních restitucích právo nakládat s blokovanými nemovitosti a pro jejich využití budou moci využít peníze z evropských fondů. Cílem příslušného zákona je podle ministryně vybudovat nové, nezatížené vztahy mezi státem a církvemi:

„Vztahy, které nebudou ani závislostí, ani konfrontací, ale kooperací ve prospěch všech občanů. Stát přestane platit duchovním a církve budou v duchu Listiny základních práv a svobod na státu skutečně nezávislé, a to i hospodářsky. Ale to neznamená, že nutíme církve stáhnout se z veřejného prostoru. Pozitivní zkušenost s duchovní službou v armádě a věznicích, zkušenosti s církevními školami a charitou jsou důkazem, že tyto aktivity jsou v obecném zájmu a veřejnou podporu si v budoucnu plně zaslouží. Nezapomínejme ale na ještě jeden důležitý moment. Poprvé v historii naší země je tu šance, že řešení vztahu státu a církve bude upraveno na základě vzájemné dohody. Hodnota takového kroku se ukáže zvláště v budoucnu, kdy nebude možné argumentovat tím, že stát církvím toto řešení vnutil,“ míní ministryně kultury Alena Hanáková.

Levicová opozice, která má v Senátu většinu, ale nesouhlasí ani s rozsahem majetku určeného církvím k vydání, ani s výpočtem náhrad za nevydaný majetek.

Kardinál Duka je proti odložení církevního narovnání. Je přesvědčen, že ekonomická krize v Evropě není otázkou jednoho volebního období.

„Růst nikdy nebude trvat neustále. Přijdou léta hubená a v nich přijde opravdu silné volání obcí a měst, ať se to konečně řeší. A když se to takhle sejde, tak ohled na to, jestli ekologická krize nebo jak dlouho bude trvat, tak ten jev musí jít stranou. Zkrátka tenhle stát zanedbal nějaké řešení a zanedbal vhodnou dobu pro řešení. V téhle chvíli nemáme moc na vybranou si říct, tak ještě počkáme, až bude lépe,“ říká předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml.

Milada Richterová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme