Musíme se přestat bát, že člověk s jiným názorem je civilizačním nebezpečím, říká Erik Tabery
Česká společnost je rozdělená na dvě poloviny, které mají odlišný pohled na demokracii, zahraničně politickou orientaci a otevřenost vůči vnějšímu světu. Myslí si to šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery. Prezident Miloš Zeman podle něj na rozdělení společnosti usilovně pracuje celé své funkční období.
„K zakopávání příkopů a hledání shody tedy nebudeme mít pomocníka v politické reprezentaci, ale musí si to odpracovat sama společnost,“ tvrdí Erik Tabery, autor knihy Opuštěná společnost.
Za opuštěné považuje obě poloviny společnosti. Aktuálně poražená část má pocit, že na politické scéně nemá silné zastoupení. A ta vítězná si zase myslí, že je zapomenutá, neřeší se její problémy, a navíc sem někdo chce zavléct uprchlíky.
„Jsou to do značné míry virtuální témata. To znamená, že zveličujete rizika a hledáte nepřátele. Například když tvrdíte, že sem chce Jiří Drahoš přitáhnout migranty. Anebo ten problém uchopíte reálně, tedy jak se vypořádat s velkým počtem lidí, kteří přišli do Evropy,“ vysvětluje.
„Nezvolte jednoho profesora a máte klid, to je legrační představa,“ myslí si Tabery. „Stejně jako očekávání, že jeden starý a nemocný muž zachrání Českou republiku před migranty.“
Populismus není nutně negativní jev, pokud identifikuje skutečný problém, který je ve veřejné debatě opomíjen. „Problém je, když se z populismu stane dominantní síla, která brání řešení problému. Potřebuje neustále krmit zvíře strachu, a to je náš problém,“ domnívá se Tabery.
Neumíme diskutovat
Úspěch politiků jako je Andrej Babiš nebo Miloš Zeman je založen na dlouhodobém neřešení problémů. Ať už to byly skandály politických stran nebo dlouhodobě nízké mzdy. „Nastřádaly jsme si tím výbušninu, která teď postupně vybuchuje. Díváte se vlevo vpravo a nevíte, co dřív.“
Tabery ale zdůrazňuje, že i kdybychom všechny ekonomické a sociální problémy vyřešili, nemusí to na náladě ve společnosti nic moc změnit. „Volby ukázaly, že máme hlubší problém. Rozchází se představy lidí o dalším směřování společnosti. Klíčem je přestat se bát, že ten, kdo si myslí něco jiného, vás ohrožuje,“ tvrdí.
Problémem české společnosti podle něj je, že nemá trpělivost problémy pojmenovat a pak řešit, čehož si Tabery ve své knize všímá hluboko do minulosti. „Chceme něco změnit, pak zjistíme, že to nejde rychle, a jsme zklamaní a nespokojení. A roste agresivita, která je dnes na vrcholu,“ uzavírá.
