Elektronická tvorba legislativy se znovu odkládá. Naplno se rozeběhne až s příští Sněmovnou
Ministerstvo vnitra navrhuje další odklad ostrého provozu systému e-Legislativa, zákony se tak budou chystat elektronicky až od roku 2025. V lednu by alespoň ty stávající měly začít být dostupné v plném znění online. Stát se o to snaží už 15 let.
Veřejnost je dnes při hledání znění zákonů odkázaná na komerční služby, neexistuje totiž státem garantované místo s jistotou účinného a platného znění.
Roční zpoždění. eSbírku budou testovat hlavně zákonodárci, veřejnosti se čas zkrátí o půl roku
Číst článek
Sbírka zákonů na webu ministerstva vnitra sahá jen do roku 1945. Navíc zde chybí konsolidovaná (nebo také úplná) znění, tedy aktuální verze zákonů po všech novelách.
Tyto verze nemají k dispozici dokonce ani úředníci nebo soudci. I ti se tedy při výkladu práva musí spoléhat na komerční právní systémy.
Změnit to má projekt e-Sbírka a e-Legislativa, který zajistí, že se zákony a další předpisy budou v Česku připravovat, schvalovat a zveřejňovat elektronicky a se státem zaručenou správností.
Systém se měl po řadě odkladů veřejně testovat od začátku letošního roku, k tomu ale nedošlo. Start se i nadále předpokládá od ledna 2024. Další odklad není možný, protože by tak Česko mohlo přijít o bezmála 400 milionů korun, které na vývoj dostalo z Evropské unie.
Postupný rozjezd
Ministerstvo vnitra nyní navrhuje, aby se projekt spouštěl postupně. Od ledna by měly být veřejnosti dostupné digitalizované předpisy, jejich příprava ale bude dál probíhat postaru. Podle novely zákona o sbírce zákonů by první méně důležité předpisy mohly být vytvářené a vyhlašované online od poloviny roku 2024.
Zákony na webu? Snad příští rok. Požadavky přišly pozdě, brání se vnitro a žádá dalších 162 milionů
Číst článek
Následovat budou prováděcí předpisy, například vyhlášky, a to od října 2024. Od ledna 2025 se pak elektronizace má týkat i zákonů a nálezů Ústavního soudu.
Výjimku ale i potom budou mít ty zákony, které byly Sněmovně předložené před začátkem roku 2025. „Plné zavedení e-Legislativy pro všechny existující návrhy právních předpisů tak nastane po začátku nového volebního období Poslanecké sněmovny,“ píše vnitro v důvodové zprávě k novele s tím, že po volbách všechny Sněmovnou nechválené předpisy takzvaně „spadnou pod stůl,“ tedy skončí jejich projednávání.
V mezičase se mají nové zákony alespoň průběžně digitalizovat a zveřejňovat v e-Sbírce. Postupné spouštění má dát komorám Parlamentu čas na otestování systémů a zároveň má předejít ztrátě evropských peněz.
„Navrhované postupné spouštění užívání nástrojů elektronického systému tvorby právních předpisů nebude mít vliv na čerpání financování z IROP (Integrovaný regionální operační program, pozn. red.), protože projekt bude v souladu s dotačními podmínkami dokončen do 31. 12. 2023 a také bude v tomto termínu uveden do praxe,“ napsal serveru iROZHLAS.cz Ondřej Krátoška z odboru komunikace ministerstva vnitra.
Podle Krátošky tak bude dostatek času na „proškolení uživatelů systému, jeho ověření a doladění případných identifikovaných problémů a současně bude postupovat od procesně i obsahově méně náročných aktů k aktům náročnějším.“
Podle vedoucího katedry evropského práva Masarykovy univerzity v Brně Filipa Křepelky by se Česko mělo zasadit, aby projekt spustilo v podobě, která co nejvíce odpovídá původnímu zadání. „Obecně platí, že částečné řešení je lepší než nulové řešení,“ řekl serveru iROZHLAS.cz Křepelka. Ten nedovede posoudit, zda částečný odklad může vést ke ztrátě dotačních financí.
‚Jako vyvíjet jeden kus bugatti.‘ Legislativa online se opět odkládá, eSbírka se rozjede nejdřív v roce 2024
Číst článek
„Postupně jsem se stal skeptickým k tomu, že si má stát na své vlastní funkce, kam spadá i elektronizace zákonů, brát evropské dotace, protože se pak ukazuje, že to úplně neobstojí,“ podotkl Křepelka. Některé věci se pak podle něj prosazují „pouze konstatováním, že by se musely vracet peníze“, což nepovažuje za šťastné.
Ministerstvo vnitra opakované odklady v minulosti zdůvodňovalo problémy při napojování Úřadu vlády, bezpečnostními riziky čínských technologií nebo pandemií covid-19. Systémy se od loňska prodražily o více než 160 milionů korun.
Navíc bylo potřeba zdigitalizovat a zkontrolovat všechny starší zákony. Kvůli tomu, že šlo o nákladný proces, pak zákonodárci tisíce z nich formálně zrušili.
Dnešní šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna, který stál na ministerstvu vnitra u rozjezdu digitalizace předpisů, celý projekt před časem přirovnal k „bugatti“ mezi informačními systémy.
Digitalizace se odkládá
Elektronická příprava zákonů není jediný digitalizační projekt, který nabral zpoždění. Stále chybí aplikace pro podepisování dokumentů na dálku, která má podle zákona fungovat od loňského léta. Stejně tak pořád není možné elektronický dokument ověřeně podepsat na přepážce CzechPointu, například při převodu nemovitosti či zápisu do obchodního rejstříku.
Podepisování přes internet se odkládá, úřady nepřipravily aplikaci
Číst článek
Digitalizační projekty české státní správy nově přešly na Digitální informační agenturu. „Naším cílem je poskytnout komplexní řešení, a to jak pro úřady, tak zejména pro veřejnost. K tomu bude ale zapotřebí legislativní úpravy dotčených zákonných ustanovení,“ napsala serveru iROZHLAS.cz tisková mluvčí agentury Karolína Sieglová. Nyní je podle ní online podepisování předběžně plánované na přelom let 2024 a 2025.
Již letos pak mělo být možné posílat datovými schránkami dokumenty o velikosti až jeden gigabajt, po čemž volaly například soudy, kterým v případě objemnějších spisů s přílohami nynějších 20, resp. 50 megabajtů nestačí. Tato úprava byla odložená na polovinu roku a nyní na jeho konec, přičemž velikost zpráv se navýší jen na 100 megabajtů.
Doposud měla podstatnou část digitalizace na starosti agentura ministerstva vnitra NAKIT. Ta ale nezvládla modernizaci kontaktních míst veřejné správy CzechPoint a ministr Rakušan (STAN) do ní následně poslal policii.
