Evropa se veze a Amerika na to doplácí? Tohle přesvědčení je v USA opravdové, říká Zajíček z Hradu
V Česku by se měly politické strany shodnout na základních principech posílení obranyschopnosti České republiky a nedělat z bezpečnosti předvolební téma, vyzval prezident Petr Pavel. „U zásadních otázek, které mají bezprostřední dopad na bezpečnost naší země, bychom se měli snažit maximálně nalézt shodu. Jinak naši partneři navenek mohou být zmateni,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus šef prezidentova zahraničního odboru Jaroslav Zajíček.
„V Polsku například budou v květnu prezidentské volby. A přesto tam na tyto zásadní věci v podstatě panuje shoda,“ doplňuje Zajíček prezidentovu výzvu ke shodě napříč politickými stranami.
Poslechněte si celý rozhovor s ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Jaroslavem Zajíčkem
Právě neshody, které dokreslila například nepřítomnost opozice na jednání Sněmovny o obraně, jsou podle ředitele zahraničního odboru zprávou o stavu Česka pro další státy.
„Pokud chcete mít důvěryhodnou zahraniční politiku, tak musí být jednotná, čitelná. A ten středeční výstup v tomto ohledu věci příliš nepomohl,“ uvádí Zajíček v Interview Plus.
Prezident Pavel přitom zdůraznil, že dnes není potřeba celou obrannou strategii plánovat od začátku, ale je potřeba průběžně kontrolovat plnění stanovených cílů a aktualizovat potřebné závazky. Dlouhodobě totiž česká obranyschopnost funguje na principu takzvané kaskády.
„Na začátku jsme si pojmenovali hrozby. Pak Česká republika přijala bezpečnostní strategii, od ní se odvinula obranná strategie a koncepce výstavby Armády České republiky,“ přibližuje Zajíček. „To jsou dokumenty, které jsou schváleny již od roku 2023.“
Evropa se veze
Zájem o obranu i plánované investice do zbrojení jsou podle ředitele zahraničního odboru adekvátní reakcí na dění ve světě. Napříč Evropou panuje o důležitosti obranyschopnosti shoda.
Je škoda, že opozice chyběla u jednání o obraně. Při dobré vůli obou stran se dala najít dohoda, řekl Pavel
Číst článek
„Dekády jsme zanedbávali otázku vlastní bezpečnosti, outsourcovali jsme ji na Spojené státy americké a teď všichni mluví o budíčku,“ shrnuje Zajíček. „V tuto chvíli nám došlo, že s našimi současnými výdaji na obranu je bezpečnost ohrožena. A to je zásadní zlom.“
Proměnila se totiž i podoba spojenectví s USA. S nástupem Donalda Trumpa do prezidentské funkce není nadále jisté, jak pevné vazby Evropa se Spojenými státy má. Trumpova administrativa totiž pociťuje k Evropě silný antagonismus, jak Zajíček dokládá konverzací uniklou ze sítě Signal.
V ní viceprezident J. D. Vance napsal, že „nesnáší, když musí Evropu znovu zachraňovat“, a ministr obrany Pete Hegseth k tomu dodal „plně sdílí jeho odpor k evropskému přiživování“.
„Přesvědčení, že se Evropa dlouho veze a Amerika na to doplácí, je opravdové. Není to hra, jak nás k něčemu dotlačit,“ potvrzuje Zajíček. „Je to věc, na které budeme muset pracovat nejenom rétoricky, ale i velmi konkrétně. Potřebujeme se ještě více postavit na vlastní nohy, abychom mohli být Americe rovnoprávným partnerem.“
Kromě vztahu se Spojenými státy je ale žádoucí budovat spojenectví i s jinými státy, s nimiž nás pojí společné hodnoty a zájmy. Mezi ně patří například Austrálie a Nový Zéland, kteří podporují demokratické smýšlení a nabízejí Evropě armádní spolupráci.
6:21
Rakety do Patriotů a NASAMS. Pokud USA zastaví pomoc, něco nepůjde nahradit, říká generál Macko
Číst článek
Trvalý mír
Klíčové i nadále zůstávají vztahy v rámci Evropy, připomíná hradní ředitel zahraničního odboru. Důležité bude mimo jiné postavení České republiky v rámci takzvané koalice ochotných, která se ve čtvrtek znovu schází v Paříži.
„V oblasti muniční iniciativy kopeme nad svojí váhovou kategorii a stal se z toho pojem, který má respekt mezi partnery,“ chválí Zajíček. „Dokázali jsme zareagovat včas a velmi konkrétně a i letos bude iniciativa poměrně ambiciózním způsobem pokračovat.“
Koalice zároveň bude usilovat o uzavření trvalého míru, ne jen dočasného příměří na Ukrajině. Do budoucna a v závislosti na vyjednaných podmínkách je proto ochotná poslat na území své vojáky jako záruku. Do té doby plánuje pokračovat v uvalených sankcích.
„Teď se bude lámat chleba a bude na čase, abychom i my začali hrát trošku ostřejší hru, především v obchodní oblasti,“ uzavírá Zajíček.
Mohou z Donalda Trumpa a Vladimíra Putina vzniknout spojenci? Zvednou evropské státy své závazky na financování NATO? A jsou pro nás Spojené státy stále spolehlivým spojencem? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru výše.
