Herečka Bohdalová mezi podvedenými. Bankéř prodával za miliony padělané obrazy celebritám
Herečka Jiřina Bohdalová, režisér Ivan Zachariáš nebo ředitel rádia Impuls Jiří Hrabák si koupili od vysoce postaveného bankéře obrazy za miliony. Podle policie šlo ale o padělky. Dnes už bývalý bankéř Komerční banky Radek Pokluda podvedeným tvrdil, že umělecká díla jsou z majetku banky. Jak zjistil Radiožurnál, obrazy ale ve skutečnosti pocházely od překupníka obrazů Jaroslava Fröhlicha, kterého kvůli tomu státní zástupce obžaloval z podvodu.
Bankéř Radek Pokluda byl privátním bankéřem herečky Jiřiny Bohdalové téměř osm let. Věřila mu, bankéře jí přidělila Komerční banka s tím, že má na starosti primárně VIP klienty. Vždy, když viděl, že jí přišla na účet větší suma, nabídl jí, ať investuje do umění. Za obraz Emila Filly s názvem Zátiší s dýmkou a hrozny mu herečka zaplatila 1,95 milionu.
„Pan bankéř to prezentoval tak, že se jedná o propadlé zástavy Komerční banky a že KB nabízí tyto obrazy svým VIP klientům k odkupu za odpovídající ceny. Paní Bohdalová se cítí velice podvedena jak ze strany bankéře, tak ze strany Komerční banky. Neměli jsme tušení, že jde o padělek,“ říká advokát Jiřiny Bohdalové Michal Morawski.
Třetí nejdražší obraz prodaný v Česku. Za Kokoschku zaplatí vítěz aukce 52 milionů
Číst článek
Ve skutečnosti ale obraz neměl s majetkem Komerční banky nic společného, Pokluda jej koupil za milion a půl na vlastní pěst prostřednictvím aukční síně Historie Praha. Stejně jako několik dalších obrazů pro své movité klienty, jejichž účty spravoval.
„Radek Pokluda k obrazům doplňoval vlastní podvodnou legendu o jejich původu a významně navyšoval cenu obrazů, kdy při těchto ‚obchodech‘ vystupoval jako vysoký bankovní úředník a u části obrazů tvrdil, že pochází z propadlých zástav Komerční banky,“ píše se v dokumentu, který má Radiožurnál k dispozici.
Obrazy za více než pět milionů si od svého dlouholetého bankéře, který se mu staral o finance, koupil i ředitel rádia Impuls Jiří Hrabák. Aktuálně se ke kauze nechtěl vyjadřovat. Nicméně policistům do protokolu řekl, že je koupil od Pokludy přímo v Komerční bance na Václavském náměstí. A o pravosti prý vůbec nepochyboval, protože mu Pokluda tvrdil, že „jsou z aktiv banky nebo od klientů banky“.
Stejně tak Pokludovi uvěřil i režisér Ivan Zachariáš, za akvarel od Josefa Čapka zaplatil 1,7 milionu. Tedy o půl milionu více, než za kolik ho ve skutečnosti koupil Radek Pokluda v Galerii Praha. Ani on ale ke kauze nechtěl mluvit, nezvedal telefon ani nereagoval na SMS. Jeho advokát k tomu nechtěl nic říkat, protože prý není zbaven mlčenlivosti.
Banka mlčí, její bankéř utekl na Fidži
Po bankéři Pokludovi policie pátrá. Když totiž zjistil, že se o obrazy zajímá policie, urychleně zmizel. Naposledy ho detektivové vystopovali v Istanbulu, předtím byl údajně na Fidži. Detektivům ale předtím, než zmizel do zahraničí, tvrdil, že nevěděl o tom, že jde o padělky.
Komerční banka se k problému nehlásí. I přes to, že bankéř prodával obrazy přímo v její pobočce na Václavském náměstí. Nejdříve s poškozenými klienty zástupci banky jednali, pak ale snaha o mimosoudní řešení skončila na bodu mrazu, říká advokát Bohdalové Morawski.
„Komerční banka od toho dala ruce pryč, nezbylo nám nic jiného než podat trestní oznámení na Komerční banku,“ vysvětluje Morawski.
Radiožurnál žádal o rozhovor vedení banky, mluvčí Pavel Zúbek ale zaslal jen krátké prohlášení: „Komerční banka nemá žádné informace o údajně podaném trestním oznámení. Jakoukoliv účast Komerční banky na soukromých aktivitách bývalého zaměstnance striktně vylučujeme. Komerční banka nekomentuje probíhající trestní řízení. Na tomto přístupu nic nemění ani to, pokud by se věc měla mimo jiných týkat i našeho bývalého zaměstnance.“
Radek Pokluda kupoval obrazy přes aukční síň Historie Praha, kterou vlastní Petr Děděk. Ten pro Radiožurnál odmítl, že by prodával padělky. „Nevím, zda ty obrazy byly pravý a levý, ale nechával jsem si na ně dělat posudky, tak ať rozhodne soud,“ brání se bývalý galerista, který teď podniká v nemovitostech. Kolik obrazů takto Pokludovi prodal, si prý nevzpomíná. „Nepamatuji si,“ říká bez dalších podrobností.
Místo státního znaku čtyřlístek
Petru Dědkovi obrazy do prodeje dodávala Marie Pospíšilová, která provozuje ve svém domě v Řitce u Prahy Galerii Rosemarie. Pospíšilová už měla problém se svou věrohodností v minulosti. V roce 1998 jí soud odebral razítko znalce uměleckých děl. To jí ale nezabránilo v tom, aby posudky vydávala dál. Vyrobila si totiž jiné, kde malý státní znak nahradila čtyřlístkem. Že by tak klamala kupce, Pospíšilová nepřipouští. Naopak přišla se svérázným vysvětlením.
„Posudky, co píšu teď, jsou určitě mnohem kvalitnější, než jsem psala s razítkem v devadesátých letech. Jsou bohatší, je tam všechno, přináším dokonalý výčet. V devadesátých letech nebyla ještě taková možnost, nebyl internet,“ říká bez okolků Pospíšilová.
Nový aukční rekord. Obraz Basquiata se prodal za 110,5 milionu dolarů, dražba trvala deset minut
Číst článek
Marie Pospíšilová opatřila razítkem čtyřlístku i posudek na obraz Emila Filly, který si koupila Jiřina Bohdalová. Hodnotu obrazu ve svém posudku Pospíšilová dokonce ocenila na neuvěřitelných 3 500 000 korun. Bohdalová nakonec obraz, o kterém je policie přesvědčena, že jde o padělek, koupila za necelé dva miliony.
Obraz Filly a další desítky děl přímo do Řitky vozila Marii Pospíšilové Eva Fröhlichová, manželka Jaroslava Fröhlicha. Pospíšilové se představovala svým dívčím jménem Vaňková. Policie je přesvědčena, že tak chtěla zastřít, že je ženou Jaroslava Fröhlicha, který ve světě umění nemá nejlepší pověst a policie ho kvůli prodeji možných padělků už v minulosti prověřovala.
Fröhlicha ostravský státní zástupce Michal Togner nedávno obžaloval z toho, že spolu se svou ženou Evou obchodovali s falzy umělecký děl. Třeba Josefa Čapka, Josefa Lady, Emila Filly, Václava Špály nebo Jana Zrzavého.
„Jsou obžalováni pro podvody, měli distribuovat padělky obrazů české moderny. Měli prodat obrazy nejméně za třicet milionů korun, o prodej dalších obrazů v hodnotě přes 53 milionů se pokusili a další obrazy s možnou prodejní cenou 40 milionů korun měli k prodeji připraveny,“ shrnuje žalobce Togner.
Na všechno mám posudky, brání se Fröhlich
Fröhlich se brání tím, že všechny obrazy nakupoval jako pravé a měl k nim i znalecké posudky. Díla prý nakupoval ve starožitnostech a bazarech po celé Evropě a také z pozůstalostí.
„Je vůbec otázkou, zda se jedná o padělaná díla. Moji klienti je prodávali s posudky renomovaných znalců, tím myslím znalce, kteří byli známí nebo příbuzní těch autorů, takže znali jejich dílo, případně to byli znalci, kteří vytvářeli monografie těchto autorů, a jestliže ti autoři panu Fröhlichovi napsali, že se jedná o pravé dílo, tak byl přesvědčen o tom, že dílo bylo pravé,“ říká Fröhlichův advokát Tomáš Kaiser.
Do Česka zamíří obraz vyhlazení Lidic. V 50. letech ho zastavily dohady o zaplacení cesty z Londýna
Číst článek
Sám Fröhlich ale připouští, že neměl žádné vzdělání v oblasti umění a předtím, než začal obchodovat s uměním, řídil atrakce v lunaparku v bývalém Sovětském svazu. Podle čeho tedy obrazy vybíral, vysvětluje jeho advokát Kaiser tím, že „se plně spoléhal na stanoviska znalců“.
Soud by měl případ Fröhlicha řešit během několika měsíců. Hlavní líčení ale ještě není podle mluvčí ostravského krajského soudu Lucie Olšarové nařízeno.
Co policie ještě vyšetřuje a jak je možné, že obrazy, které jsou podle policie padělky, měly znalecké posudky? Další detaily se dozvíte v pátek na webu iROZHLAS.cz a ve vysílání Radiožurnálu.
Padělatel utekl na Kanárské ostrovy
Policie tomu nicméně neuvěřila. Detektivové jsou přesvědčeni, že díla pro Fröhlicha maloval od 90. let do roku 2006 malíř a restaurátor Alexandr Hanel. Ten ale pak utekl na Kanárské ostrovy, a tak padělky Fröhlich získával podle obžaloby od jiných padělatelů, po nich ale police stále pátrá. Hanel při policejním výslechu nejdříve popřel, že by jakýkoliv obraz padělal, pak ale řekl, že „Jaroslav (Fröhlich - pozn. red.) na něj velmi naléhal, aby to udělal, a když to neudělal, hodně ho bil". Fröhlichových se prý bál, utekl před nimi na Gran Canarii, když vyslechl jejich rozhovor, že „jej chtějí zlikvidovat". Fröhlichův advokát to považuje za nesmysl. „Není jediný důkaz, že by pan Hanel něco namaloval. On tomu spíše rozuměl, ale nebyl schopný to namalovat. Pan Hanel řekl, že ho můj klient bil flaškou přes zadek, podle mě to není věrohodný svědek, tato část výpovědi pana Hanela nemusí být správná,“ reagoval na výslech Hanela advokát Kaiser.
