Expert Hroboň: Doplatky za léky už nikoho nepohoršují. Totéž potřebujeme v celém zdravotnictví
Fakultní nemocnice Motol a Nemocnice Na Homolce se od ledna spojí v jeden celek. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09, kandiduje za Spolu) je to nejlepší řešení, které povede k úsporám. „Důvody pro spojení jsou a byly dlouhodobě. Jedna věc je ale mít jedno vedení a druhá, co se odehraje uvnitř těch nemocnic,“ zdůrazňuje člen Národní ekonomické rady vlády a bývalý náměstek ministra zdravotnictví Pavel Hroboň.
„Mohl by to být signál, aby došlo k dalšímu slučování a užší spolupráci v rámci pražského zdravotnictví. A netýká se to jen Prahy, kde je přespecializováno. Udržujeme poskytování zdravotních služeb 24/7 na více místech, než je nutně třeba. A to váže obrovské finanční a lidské zdroje,“ vysvětluje ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády.
Pavel Hroboň, bývalý náměstek ministra zdravotnictví, ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády
V obou nemocnicích byly také v minulosti odhaleny problémy s korupcí, které podle někdejšího náměstka ministra zdravotnictví vyplývaly z postavení ředitele, který byl pod spíše formální kontrolou ze strany ministerstva.
„Přijít na promyšlené nepravosti je pak velmi těžké. Nejen dohled, ale také vytváření strategie fungování proto nemůže být na rozhodnutí jediného člověka. Proto je třeba zvolit osvědčenou právní formu, kdy v čele stojí kolektivní vedení, tedy správní rada a představenstvo,“ míní.
Otázka právní formy je ovšem v Česku silně zpolitizovaná, ačkoli přímo nesouvisí s vlastnictvím. Zhruba polovina nemocnic, které plně vlastní kraje, například fungují jako akciové společnosti, které je možné lépe řídit i kontrolovat. A podle Hroboně by šlo o nejlepší řešení i u státem zřizovaných nemocnic.
Zdravotnictví s doplatkem
V českém zdravotnictví se podle Hroboně v posledních letech zlepšila dostupnost dat, zatím se ale stále nedaří na základě jejich analýzy navrhnout konkrétní kroky. Akademici prý sice dokáží přijít s principiálně správnými závěry, jenže ty není možné realizovat z ekonomických či politických důvodů, popřípadě pro odpor zdravotnického personálu.
2:59
Nemocnice Na Homolce a Motol se spojí. ‚Bude to nejlepší řešení,‘ řekl Válek
Číst článek
Bývalý poradce ministra kritizuje například to, jak vzniká úhradová vyhláška, tedy smlouva mezi poskytovateli služeb a zdravotními pojišťovnami. Při jejím vyjednávání má silné slovo stát, naopak iniciativa pojišťoven je mnohem nižší, než by měla být, pokud jde o kontrolu vynakládání finančních prostředků.
Ve financování je třeba také zohlednit stárnutí populace, protože během dvou desetiletí přibude milion lidí starších 60 let.
„Kvůli tomu, že stát nastavil úhrady relativně vysoko, jsou pojišťovny v nejhorší kondici za posledních deset let. Přitom by měly více přispívat na prevenci, což je v zájmu celé společnosti. Teď jim to ale zrovna nevychází,“ upozorňuje s tím, že by mělo jít o jednu z priorit nové vlády.
Problém vidí také v tom, že obrovský rozsah péče je hrazen z veřejného zdravotního pojištění, zároveň ovšem není přesně definován. Nezbývá tak prostor pro komerční připojištění, které stávající legislativa umožňuje.
„Už dnes známe léky na předpis, kdy zákon říká, že alespoň jeden lék v rámci těch velkých skupin musí být bez doplatku. A nikdo se nad tím nepohoršuje. Nebo volba typu plomby u zubaře – od ledna bude hrazený ten nejjednodušší kompozit, za ostatní se bude připlácet. Potřebujeme, aby tento princip začal platit v celém zdravotnictví,“ uzavírá Hroboň.
Poslechněte si celý rozhovor nahoře v článku.
