Gajdáček: Povinné ukládání peněz zdravotních pojišťoven v ČNB by mělo dopad na pacienty
Ministerstvo financí chce z komerčních bank stáhnout pod svou kontrolu stovky miliard korun. Mimo jiné by mělo jít i o peníze zdravotních pojišťoven. Počítá s tím novela zákona o rozpočtových pravidlech, podle které by instituce hospodařící s veřejnými financemi musely své peníze povinně ukládat v České národní bance.
Ministerstvo financí by tak získalo každodenní přístup k volným penězům, které by prý využilo například k placení státních dluhopisů. Píše o tom Mladá fronta Dnes.
Návrh ministerstva financí kritizuje prezident Svazu zdravotních pojišťoven a ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Jaromír Gajdáček. Zdůrazňuje, že systém veřejného zdravotního pojištění je koncipován od začátku jako samostatný a nezávislý na státním rozpočtu.
MF navrhuje, aby všechny veřejné finance šly přes účty ČNB, zdravotní pojišťovny to kritizují. Hosty ČRo byli prezident SZP Jaromír Gajdáček a ekonom Lukáš Kovanda.
„Ten do systému veřejného zdravotního pojištění pouze dodává pojistné za státem hrazené pojištěnce. A tímto opatřením se celá struktura boří a přecházíme pod kuratelu státu,“ vysvětluje.
Z hlediska provozu zdravotní pojišťovny podle něj nedojde k žádné dramatické změně, ale dopad bude na pojištěnce.
„Nejvíc nám vadí, že my z úroků na účtech tvoříme podle zákona o zdravotním pojištění takzvaný fond prevence. Z něj hradíme řádově ve stamilionech například ozdravné pobyty dětí, očkování, které není hrazeno z veřejného pojištění. A o tyto věci by pacienti z velké části přišli,“ zdůrazňuje.
Svaz zdravotních pojišťoven bude proto podle Gajdáčka zákon připomínkovat. „Budeme požadovat, aby se část, která hovoří o převedení peněz, změnila a zdravotní pojišťovny mohly dál tvořit fond prevence,“ dodává.
Efektivnější řízení státních financí
Mladá fronta Dnes uvádí, že díky povinnému přechodu institucí, které hospodaří s veřejnými financemi, jako jsou ministerstva, úřady nebo státní fondy od soukromých bank k ČNB, má od předloňska ministerstvo financí denně k dispozici skoro 200 miliard korun v hotovosti a nemusí tak udržovat rezervu.
Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda nevidí zásadní problém ani na případném povinném přechodu od soukromých bank k ČNB i u zdravotních pojišťoven.
„Je třeba připomenout, že takový krok by byl umožněn díky projektu Státní pokladny, který není něčím úplně třeskutě novým. Jde o projekt, ke kterému ČR směřuje dlouhá léta. A s aktuální situací, kdy by měly být zapojeny do tohoto režimu i zdravotní pojišťovny se mohlo počítat,“ míní.
Podle něj projekt Státní pokladny umožňuje efektivnější řízení státních financí.