Hlavenka: IT zakázky jsou až padesátkrát předražené. Stát nemá profíky, které firmy neopijí rohlíkem
Premiér Petr Fiala (ODS) zdůvodnil odvolání Ivana Bartoše (Piráti) z vlády tím, že jako ministr pro místní rozvoj nezvládl digitalizaci stavebního řízení. „Je to jedna z věcí, která se nepovedla. Vedle asi třiceti, které se povedly. To je z mého pohledu víc než za posledních dvacet let,“ říká pro Český rozhlas Plus podnikatel v oblasti informačních technologií a dosluhující radní Jihomoravského kraje Jiří Hlavenka (Piráti).
Hlavenka připouští, že digitální stavební řízení se z počátku potýkalo s problémy. Navíc souběžně s jeho zavedením došlo i ke změně zákona a struktury stavebních úřadů, což dohromady znamenalo obrovský nápor na úředníky.
Jiří Hlavenka, podnikatel a bývalý radní Jihomoravského kraje z České pirátské strany
„Byla to taková dokonalá bouře, bohužel k té trojí změně muselo dojít v jeden okamžik, aby vše fungovalo v souladu,“ dodává s tím, že úředníci museli začít pracovat podle nového zákona a v novém softwaru, ve kterém se plně neorientovali.
Frustraci úředníků prý mohla zmírnit lepší podpora ze strany ministerstva. „Velká část věcí, o nichž říkají, že jim nejdou, tak ve skutečnosti jdou, akorát ještě nepřišli na to jak,“ tvrdí.
Podle ministra Bartoše projekt zkomplikovalo i to, že zrušil „připravený a dlouhodobý tunel firem napojených na ODS.“ Sám Hlavenka by prý podobná slova bez důkazů nepoužil, IT projekty ve státní sféře ovšem bývají „giganticky předražené“ oproti standardům ze soukromé sféry.
Stát vs. IT lobby
Jako radní podle svých slov zastavil projekt v oblasti kyberbezpečnosti, který byl padesátkrát dražší než obdobný projekt pořizovaný jednou z největších internetových firem v Česku, jenž byl navíc desetkrát větší co do objemu a citlivosti dat.
Bartoš: Prezident akceptuje Fialův návrh na mé odvolání. Nad angažmá Lipavského nemám kontrolu
Číst článek
„To neznamená, že je někdo zkorumpovaný. Ale v IT se strašně těžko posuzuje, co je vyhovující minimum,“ zdůrazňuje s tím, že projekty bývají předimenzované, protože ve státní sféře chybí kompetentní lidé a zadávací dokumentaci si píšou sami dodavatelé.
„Kořen problému je, že stát nemá IT profíky, kteří by přesně definovali, co chtějí, a nenechali se v dialogu s firmami opít rohlíkem. To je mimochodem jeden z důvodů, proč se zřídila Digitální informační agentura (DIA) i přes docela silný odpor IT lobby,“ dodává.
Hlavenka se přitom pozastavuje nad tím, že v čele ICT Unie stojí politik ODS Zdeněk Zajíček, v současnosti také prezident Hospodářské komory.
„Konflikt zájmů měl tak gigantický, že se divím, že to prošlo bez povšimnutí. Lobby pro mě není sprosté slovo, ale každá strana chce něco jiného – vláda dobře spravovat stát a lobby zas mít co nejlepší byznys. A to nemůžeme propojit,“ konstatuje.
