'Inkluze je drahá a neefektivní,' říká zástupce speciálních pedagogů v duelu s náměstkyní

Uběhl rok od zavedení inkluze ve školství. Jak ji učitelé a žáci vnímají? Na to pro Český rozhlas Plus odpovídali Stanislav Drbout z Asociace speciálních pedagogů a náměstkyně Národního ústavu pro vzdělávání Jana Zapletalová.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Škola. Ilustrační foto

Škola. Ilustrační foto | Foto: Fotobanka stock.xchng

Podle dat ministerstva školství a České školní inspekce došlo k mnohým zlepšením. Odliv žáků ze speciálních škol se nekonal a počet dětí se speciálními výchovnými potřebami v běžných školách vzrostl v jednotkách procent.

Z údajů ministerstva školství vychází, že inkluze zlepšila i individuální přístup k žákům. Problémem je naopak podle odpůrců inkluze finanční náročnost – do září stála opatření spojená s inkluzí dvě miliardy korun.

Přehrát

00:00 / 00:00

Co do českého školství přinesla inkluze? Poslechněte si vysílání Českého rozhlasu Plus

„Společné vzdělávání žáků s vývojovými poruchami učení u nás funguje už celá desetiletí. Nelze hovořit o inkluzi, to je něco úplně jiného. Žáci, kteří už na základních školách byli, nyní dostávají podporu adresně. Jde jen o financování, k tomu nebylo třeba měnit zákon,“ poukázal předseda pražské sekce Asociace speciálních pedagogů a ředitel školy Stanislav Drbout.

„Finanční náročnost je nesmírná a nebyla předem správně vyhodnocena. Proto dochází k nadužívání prostředků, zatímco jinde jich je nedostatek,“ řekl Drbout.

Jeho tvrzení odmítá náměstkyně Národního ústavu pro vzdělávání Jana Zapletalová. Že skutečně jde o inkluzi, prý dokazuje to, že výrazně vzrostly prostředky pro děti s více vadami. „Pro děti 'jen' znevýhodněné dříve žádná podpora neexistovala, ať už ve školách, družinách, nebo mateřských školách. Změny jsou poměrně velké,“ namítá. 

Analýza společného vzdělávání podle ní prokázala, že podporu dostávají všechny děti ve vzdělávacím systému. Zejména pak ty s poruchami učení a chování, kterých je nejvíce. „Poměrně velká je i skupina dětí s více vadami, což je pro nás nový a zajímavý údaj. Stát si musí rozmyslet, jestli mu stojí za to podporovat jeho nemocné a znevýhodněné. Jestli naše děti mají stejnou váhu jako rozbité silnice,“ uvedla náměstkyně.  

Školy vědí, kolik budou dostávat

„Podpora pro školy šla hlavně do oblasti doučování a posilování kompetencí žáků v některých předmětech, tedy hlavně na práci pedagogů a asistenční službu,“ přibližuje Zapletalová. Pozitivní je, že školy vědí, kolik budou dostávat, a mají zajištěny finanční prostředky, které pro tuto činnost potřebují. 

Ze zprávy inspekce vyplývá, že je třeba zlepšit péči o děti s autismem a poruchami chování. Zapracovat je také třeba na snížení administrativy, na kterou si stěžují ředitelé škol. Přetížené jsoui pedagogicko-psychologické poradny, třetina z nich nestíhá tříměsíční lhůtu na poskytnutí posudku. 

Renata Kropáčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme