Vymahači mají v pohledávkách 60 miliard a jde jim o strašně moc, říká Hůle z Člověka v tísni k exekucím

Datoví novináři serveru iROZHLAS.cz spočítali, že dlužníkům se vyplatí brát jen minimální mzdu a pobírat od státu sociální dávky. Pokud by totiž vydělávali jen o trochu více, na dávky by nedosáhli a jejich reálný příjem by se snížil.

interview plus Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Daniel Hůle z Člověka v tísni

Daniel Hůle z Člověka v tísni | Foto: Jana Přinosilová | Zdroj: Český rozhlas

„Nezabavitelná částka meziročně roste jen v řádu desetikorun. Nad částku zhruba devíti tisíc vám je strháváno všechno, pokud nemáte žádné děti a vyživovací povinnosti,“ vysvětluje Daniel Hůle z Člověka v tísni v pořadu Interview Plus. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Snižují exekuce důvěru lidí v demokracii? A kdo z toho těží? Poslechněte si celý rozhovor

Lidé v exekuci tak nemají motivaci pracovat přesčas nebo získávat odměny, protože jim z toho nezbude ani koruna. Není ale v jejich zájmu dluh co nejrychleji splatit?

„Toto platí u pohledávek, které vznikají dnes a v posledních dvou letech. Sankce, o které se pohledávka navyšuje, jsou zastropovány v rozumných mezích,“ reaguje Hůle.

Výrazná většina exekucí je ale nyní vedena pro pohledávky z doby před rokem 2016, kdy regulace neexistovala a exekuční srážky nestačily ani na pokrytí sankcí.

Vymahačská lobby

Hůle navrhuje, aby se nad určitou minimální částku strhávala jedna až dvě třetiny ve prospěch věřitele, a to bez zastropování. Pak by se lidem v exekuci vyplatilo vydělávat více peněz, což by bylo výhodné pro věřitele i stát, který by nemusel vyplácet tolik peněz na sociálních dávkách. Změnu je prý možné provést formou vládního nařízení.

Naproti tomu kritizuje podobu zákona o oddlužení, kterou má nyní projednávat Senát. Soudy by podle ní měly přezkoumávat, zda dlužník během pěti let vyvinul dostatečné úsilí na splacení dluhů. V praxi by soudy byly zavaleny stovkami tisíc případů ročně.

„Dluhy se mají splácet, ale mají také vznikat odpovědně. Máme nedobrovolné věřitele, kterým musí být dluhy splaceny ze sta procent. A pak tu máme věřitele, kteří měli nějaký byznys, a je otázka, jak dobře posoudili rizika. Ať už je to banka nabízející kreditní kartu chudým, nebo já, když pronajímám byt.“

Hůle oceňuje, že díky tlaku novinářů vzrůstá ochota některých politiků problém exekucí řešit. Při prosazování změn prý ale nejsou dostatečně stateční.

„Těžko pohledat někoho, jako byl ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), kdo by šel proti lobbistickým zájmům. Vymahači mají v pohledávkách 60 miliard a jde jim o strašně moc. Jejich vliv ve vztahu k politické reprezentaci je bohužel velký,“ uzavírá Hůle.

Michael Rozsypal, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme