Piráty čas od času dožene vlastní minulost, hodnotí spor Michailidu a stranického šéfa Bartoše odborníci
Pirátská rebelka a členka republikového výboru strany Jana Michailidu si veřejným vystoupením opět vysloužila reakci vedení Pirátské strany. Předsedovi Ivanu Bartošovi se nelíbila její účast na krajně levicové a antikapitalistické akci, veřejně ji označil za „zcela nevhodnou“. Podle oslovených odborníků zase po čase vyhřezl spor jednotlivých proudů uvnitř vládní strany.
Novou vlnu debat o směřování Pirátů rozpoutal twitterový příspěvek bývalé místopředsedkyně strany a odbornice na drogovou problematiku Jany Michailidu.
V něm popsala svou víkendovou návštěvu akce Dny antikapitalismu pořádané trockistickou skupinou Socialistická Solidarita a Nadací Rosy Luxenburgové, která je v Německu navázaná na postkomunistickou stranu Die Linke (Levice).
„Progresivní levicové iniciativy nabývají dle mého názoru na významu a budou stále důležitější s prohlubující se ekonomickou, klimatickou i geopolitickou krizí a na ni navázanými krizemi demokracií a nástupu podpory fašizujících hnutí a stran,“ zmínila mimo jiné.
Na to reagoval pirátský předseda a vicepremiér Ivan Bartoš, který se od jejích veřejných výstupů distancoval.
„Janka Michailidu je bezesporu odbornice na otázky týkající se psychotropních látek. To nic nemění na tom, že její soukromé aktivity a řada veřejných vyjádření, které rozhodně nereprezentují názory Pirátské strany, vnímám z pozice předsedy jako zcela nevhodné,“ napsal Bartoš.
Podle něj by měla přehodnotit své fungování ve veřejném prostoru. Věří, že významnou část v jejích úvahách hraje „trochu hloupá a prvoplánová provokace“.
Janka Michailidu je bezesporu odbornice na otázky týkající se psychotropních látek, či jejich regulace a využití ve společnosti. To nic nemění na tom, že její soukromé aktivity a řada veřejných vyjádření, které rozhodně nereprezentují názory Pirátské strany, vnímám z pozice… twitter.com/i/web/status/1…
10:32 – 21. 05. 2023
Ještě tvrdším způsobem se proti Michailidu vymezila například pražská náměstkyně primátora Jana Komrsková.
„Paní Michailidu by se neměla zviditelňovat přes naši stranu, ale měla by si hledat štěstí jinde. Mladí komunisti by ji určitě rádi uvítali,“ vzkázala jí.
Břemeno minulosti
Spor o Michailidu dospěl k tomu, že ji část straníků chce vyloučit z širšího vedení strany – republikového výboru. Až do 2. června o tom nyní jednají na uzavřeném internetovém fóru, následně se bude případně hlasovat.
Podle politologa z brněnské Masarykovy univerzity a institutu SYRI Lubomíra Kopečka aktuální spor odráží způsob, jakým Piráti vznikli.
„Spojili lidi, kteří měli často radikální názory a byli ideově posunutí úplně jinam, než kam dnes strana tíhne. Tito lidé ze strany nezmizeli,“ popisuje a připomíná, že svůj zatím největší politický úspěch – deset procent ve sněmovních volbách 2017 – Piráti získali i díky protisystémově laděné kampani s vězeňským autobusem.
„Dnes je Pirátská strana v hlavním proudu české politiky, je ideově sociálně liberální, ale neodstřihuje ji to od kořenů, které Michailidu ztělesňuje. V okrajové podobě tento proud ve straně pořád zůstává,“ popisuje Kopeček.
Dokládá to mimo jiné i tím, že i v minulosti předsedy Bartoše lze nalézt výroky o tom, že je pacifistou a že pro něj NATO není tématem.
„Já bych preferoval, kdyby se řešila obrana na úrovni EU, protože mně se některé intervence NATO v rámci celosvětové politiky nezamlouvají a mám s nimi zásadní problém. Jsem pacifista.“
Ivan Bartoš (březen 2017 / Seznam Zprávy)
Zároveň přidává i druhý důvod. „Na české poměry jsou Piráti stranou s až extrémní vnitřní demokracií. Všichni členové mají možnost hlasovat téměř o všem. To je něco, co žádná česká strana nemá.“ I proto tak na povrch čas od času vyplouvají zprávy o tom, jak se straníci vzájemně přou, což v jiných partajích zůstává „za dveřmi“.
‚Piráti nejsou Zelení.‘ Rodí se plán pirátské povolební strategie, sní o samostatné frakci Europarlamentu
Číst článek
Podle politického analytika a bývalého ředitele sociálnědemokratické Masarykovy demokratické akademie Lukáše Jelínka by se aktivity Michailidu tolik neřešily, pokud by Piráti neseděli v pravicové vládě s převahou konzervativců.
„Protože ale co chvíli od někoho z koaličních partnerů slyší, že jsou levicoví, a Andrej Babiš si je coby tzv. progresivisty rovnou vybral za hlavní soupeře, dávají si na svůj mediální obraz dobrý pozor,“ upozorňuje.
A domnívá se, že celý spor vychází z toho, že Piráti nechtějí ohrozit své vládní působení. „Přitom by nebylo až tak těžké a už vůbec ne zavádějící říct: ano, jsme liberální, volnomyšlenkářští, výrazně proevropští a máme i levicově smýšlející členy,“ myslí si Jelínek.
Dva proudy
Jak ukázalo jejich nedávné celostátní fórum v Liberci, u Pirátů nadále přetrvává rozdělení mezi pragmatickým a idealistickým křídlem. Právě zastánci prvního zmíněného proudu, mezi které patří například předseda Bartoš nebo šéf poslaneckého klubu Jakub Michálek, chtěli do stanov zakotvit, že jsou Piráti středová liberální strana. Takovou definici ale část strany odmítla jako nálepkování.
Bartoš obhájil post předsedy Pirátů, prvním místopředsedou se stal europoslanec Kolaja
Číst článek
Michálek sám navrhoval do stanov vepsat formulaci, že Piráti mají „všemi zákonnými prostředky bojovat proti totalitním a extremistickým silám“, to také neprošlo jako příliš tvrdá formulace.
Jelínek zmiňuje, že za Piráty v současnosti jdou převážně středoví voliči. „Ti nestojí ani o hlasatele konservativismu a národovectví, ale ani o Piráty v hávu nové levice. A poněvadž tento typ umírněného elektorátu bývá nestálý, ba přelétavý, neradno jej dráždit.“
Kdo je Jana Michailidu?
Michailidu u Pirátů plní roli odbornice na drogovou problematiku a je členkou Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí.
V roce 2014 byla krátce 3. místopředsedkyní strany a na loňském celostátním fóru, kde si Piráti volili nové vedení, vyzvala Bartoše na souboj o funkci předsedy. V prvním kole tehdy obdržela 285 hlasů, což bylo nejméně ze všech čtyř kandidátů.
Richterová: Výrok Jany Michailidu o komunismu byl nešťastný. Hlasy dostala, protože je aktivní
Číst článek
Výraznější pozornost upoutala poprvé pár týdnů před sněmovními volbami na podzim 2021, když na stranickém fóru zmínila: „Moje vnitřní přesvědčení je komunistické, ve smyslu původním, demokratickém. (…) Moje přesvědčení o ideálním chodu světa pro všechny okolo se pak dá nazvat liberálně socialistickým.“
Když pak o necelý půlrok kandidovala do čela strany, ve svém projevu se k tomuto výroku vrátila: „Na závěr bych chtěla říct, že mě velice mrzí, že moje sdělení utopického snu o demokratické kooperativní a vzájemné společnosti způsobilo mnoha lidem velkou negativitu v jejich životech.“
Politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy už tehdy predikoval, že napětí mezi dvěma proudy uvnitř strany ve straně přetrvá. „Napětí mezi pragmatismem, snahou o praktické výsledky ve vládním působení a více ideovým a spíše liberálně-levicovým, nikoliv liberálně-středovým proudem, však bude pokračovat.“