Lobbista Rittig dostane od státu téměř milion korun. Odškodné získá kvůli jízdenkové kauze
Odškodné skoro milion korun přiznal stát lobbistovi Ivo Rittigovi za stíhání v takzvané jízdenkové kauze pražského dopravního podniku. O částce rozhodlo ministerstvo spravedlnosti, konkrétní sumu nesdělilo. Radiožurnál ji získal od zdroje z justičního prostředí.
Lobbista Ivo Rittig dostane 990 tisíc korun za obhájce a za nemajetkovou újmu. Ministerstvo spravedlnosti o tom rozhodlo na konci loňského roku. „Šetření již bylo ukončeno v polovině prosince minulého roku. Ministerstvo prozatím nemá poznatek, že by žadatel v této věci podával žalobu,“ řekl pro Radiožurnál mluvčí resortu Vladimír Řepka.
Stát rozhodl o prvním odškodném za jízdenkovou kauzu. Dvořákovi přiznal 900 tisíc, Rittig žádá miliony
Číst článek
Rittig otázky zaslané prostřednictvím SMS nereagoval. A neodpověděl ani lobbistův advokát Vlastimil Rampula. Soudy Rittiga pravomocně osvobodily předloni v září. Osvobozující verdikt si tehdy poslechl i bývalý šéf pražského dopravního podniku Martin Dvořák.
Odškodné od státu chtěl i on. Loni v létě mu resort proplatil 900 tisíc korun. Suma měla pokrýt náklady na obhajobu. Dvořák tehdy řekl, že je to jenom část toho, co za advokáty zaplatil. Peněz od státu by ale mohl získat víc, ministerstvo spravedlnosti řeší ještě jeden Dvořákův požadavek.
„Je uplatněna žádost o náhradu tvrzeného ušlého výdělku a zadostiučinění za nemajetkovou újmu. A co do rozsahu, ušlý výdělek převažuje. Ale tato věc je dosud v šetření a nebyla ukončena,“ dodal mluvčí ministerstva Řepka.
JÍZDENKOVÁ KAUZA
Obžaloba Rittigovi s Dvořákem dávala za vinu, že se obohatili na třech zakázkách dopravního podniku. První se týkala smluv, které podnik uzavřel v roce 2008 s firmou Cross Point kvůli zajištění prodeje jízdenek. Druhá pak smlouvy s papírnou Neograph na tisk jízdenek a třetí smlouvy na vznik elektronické jízdenky se společností Crowsnest.
Státní zástupce Adam Borgula tvrdil, že všechny tyto zakázky byly zmanipulované a dopravní podnik kvůli tomu přišel nejméně o 457 milionu korun. Nic takového se ale podle soudu nepodařilo prokázat. Ve všech třech případech pohořely především posudky, které měly dokázat, že smlouvy na služby byly předražené a městské firmě tak vznikla škoda. Některé analýzy byly podle soudu špatně zadány: třeba marže poskytovaná u jízdenek nebyla podle něj vyšší, než je běžné u jiných dodavatelů jízdenek v Česku.
To, že budou po státu chtít odškodné, oznámili Dvořák i Rittig hned po osvobozujícím pravomocném rozsudku.
Případ se táhl deset let. Rittig s Dvořákem a s dalšími deseti lidmi měli podle obžaloby zpronevěřit a prát špinavé peníze. Sedmnáct haléřů z každé jízdenky vyrobené pro dopravní podnik mělo končit přes zahraniční firmy právě u lobbisty a bývalého šéfa dopravního podniku. Soudní senát je ale osvobodil.
„Sice chápu, že může sdělovací prostředky iritovat skutečnost, že z jedné jízdenky 17 haléřů odjíždělo někam do Karibiku. Ten problém ovšem spočívá v tom, že to nebylo na úkor dopravního podniku. Bylo na úkor zisku společnosti Neograph, která se dost značné části zisku v podstatě vzdala ve prospěch zprostředkovatele, který jí dohodil velice lukrativní prestižní obchod,“ zdůvodnil tehdy verdikt předseda soudního senátu Luboš Vlasák.
Milionové odškodné
Stát v minulosti odškodnil například bývalou ministryni obrany Vlastu Parkanovou (KDU-ČSL, později TOP 09) za nezákonné stíhání v kauze nákupu letounů CASA. Ministerstvo spravedlností jí vyplatilo 1,6 milionu korun.
Odškodné získal také Lukáš Nečesaný, který byl dva roky za mřížemi kvůli údajnému pokusu o vraždu kadeřnice. Justice ho osvobodila a o odškodné se soudil. Po ministerstvu spravedlnosti chtěl 20 milionů korun, soud mu loni na podzim nakonec přiznal necelé dva miliony.
Za chyby justice stát v roce 2021 zaplatil lidem skoro 150 milionů korun, bylo to nejvíc za posledních 15 let.
