Stát rozhodl o prvním odškodném za jízdenkovou kauzu. Dvořákovi přiznal 900 tisíc, Rittig žádá miliony
Stát přiznal bývalému šéfovi pražského dopravního podniku Martinu Dvořákovi odškodné přes 900 tisíc korun. Rozhodlo o tom ministerstvo spravedlnosti. Jde o finanční satisfakci za jeho stíhání v takzvané jízdenkové kauze. Miliony od státu chce i lobbista Ivo Rittig, kterého soud loni v kauze známé také jako „17 haléřů z každé jízdenky“ rovněž definitivně osvobodil.
„Pokud jde o pana Dvořáka, tak věc o náhradu nákladů obhajoby je ukončena – byla mu přiznána náhrada škody. Její výši ministerstvo nebude komentovat,“ uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Konkrétní sumu Radiožurnálu potvrdily dva zdroje z justičního prostředí.
Dvořák uvedl, že mu stát přiznal jen část nákladů na obhajobu.
„Nemám zájem po všech těch novinářských lžích a manipulacích se snažit vysvětlovat a argumentovat, pravda stejně nikoho nezajímá. Jediné co mi MS (ministerstvo spravedlnosti, pozn.red) přiznalo, je část nákladů na obhajobu, nic víc…,“ napsal v SMS.
Proč soudce rozcupoval obžalobu v kauze jízdenek: zpackané posudky, žádný důkaz o platbách Rittigovi
Číst článek
Částka 900 tisíc korun ale zřejmě není konečná, Dvořák požaduje v souvislosti s kauzou ještě například peníze za ušlý zisk. Policie ho stíhala už od roku 2014.
„Samostatnou žádostí pak pan Dvořák uplatnil ještě další nároky z tohoto trestního stíhání, požaduje náhradu ušlého výdělku, náhradu nemajetkové újmy za trestní stíhání ve formě omluvy a též ve formě peněžitého zadostiučinění a dále náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku trestního řízení,“ dodal Řepka.
Miliony chce i lobbista
Milionové odškodné chce po státu i lobbista Rittig, v jeho případě ale ministerstvo zatím nerozhodlo. Rittig ani jeho advokát Vlastimil Rampula na dotazy nereagovali.
Jízdenková kauza
Obžaloba Rittigovi s Dvořákem dávala za vinu, že se obohatili na třech zakázkách dopravního podniku. První se týkala smluv, které podnik uzavřel v roce 2008 s firmou Cross Point kvůli zajištění prodeje jízdenek. Druhá pak smlouvy s papírnou Neograph na tisk jízdenek a třetí smlouvy na vznik elektronické jízdenky se společností Crowsnest.
Státní zástupce Adam Borgula tvrdil, že všechny tyto zakázky byly zmanipulované a dopravní podnik kvůli tomu přišel nejméně o 457 milionu korun. Nic takového se ale podle soudu nepodařilo prokázat. Ve všech třech případech pohořely především posudky, které měly dokázat, že smlouvy na služby byly předražené a městské firmě tak vznikla škoda. Některé analýzy byly podle soudu špatně zadány: třeba marže poskytovaná u jízdenek nebyla podle něj vyšší, než je běžné u jiných dodavatelů jízdenek v Česku.
Rittiga, Dvořáka a ostatních deset obžalovaných pražský vrchní soud osvobodil v září 2021. Obžaloba je vinila například z toho, že 17 haléřů z každé jízdenky vyrobené pro dopravní podnik končilo přes zahraniční firmy právě u Rittiga a Dvořáka. Z pražského dopravního podniku bylo podle obžaloby celkem na třech zakázkách vyvedeno přes čtyři sta padesát milionů korun. Jenže nic takového se podle soudu nepodařilo prokázat.
„Sice chápu, že může sdělovací prostředky iritovat skutečnost, že z jedné jízdenky odjíždělo 17 haléřů někam do Karibiku. Ten problém ale spočívá v tom, že to nebylo na úkor dopravního podniku,“ zdůvodnil tehdy osvobozující verdikt soudce pražského vrchní soudu Luboš Vlasák.
Milionové odškodné
Rittiga soudy pravomocně osvobodily ve všech kauzách, ve kterých byl obžalovaný. Kromě dopravního podniku i v případu tunelování petrochemické firmy Oleo Chemical a v kauze údajného vyzrazení utajované informace BIS.
Loni stát zaplatil podle oficiálních statistik rekordních téměř 150 milionů korun lidem, které poškodila justice. Je to nejvyšší částka za posledních 15 let. Oproti roku 2020 je o asi 30 milionů vyšší. Nejvyšší částku v historii české justice, skoro pět milionů korun, dostal podle ministerstva spravedlnosti muž z Hlinska. Toho soudy nezákonně odsoudily za znásilnění. Jeho nevina se ukázala až po 18 letech v obnoveném trestním řízení.
Jednu z nevyšších částek žádal viceprezident příbramského fotbalového klubu Vlastimil Spěvák za neprokázané obvinění z podílu na únosu Lamberta Krejčíře. Podnikatel chtěl 119 milionů.
