Jacques Rupnik: Velké myšlenky a politické strany se vyčerpaly. Teď vládne politika emocí a tekutý hněv
Jaké jsou příčiny rozpadu tradičních politických stran a demokratických institucí, na kterých Evropa po staletí stavěla svou myšlenkovou a historickou identitu? „Myšlenka triumfu liberální demokracie a prosperity je v háji,“ myslí si politolog a historik Jacques Rupnik, který byl hostem pořadu Osobnost Plus.
„Tradiční myšlenka, že demokracie je založena na reprezentaci – volíte lidi do parlamentu, kteří vás zastupují – je postavena na instituci a hierarchii. Ale vstup nových komunikačních prostředků je principem horizontálním. Všichni jsme si rovni, můj hlas je stejně platný jako ten váš,“ vysvětluje politolog.
Jaké jsou příčiny dlouhodobého rozpadu tradičních politických stran a demokratických institucí? Hostem Osobnosti Plus je Jacques Rupnik.
Jacques Rupnik vidí příčiny rozkladu tradičních politických stran a krize důvěry, především v působení nových médií, nových forem komunikace a sociálních sítí.
Změnilo se i chápání významu slova „fakta“, pokračuje: „Mluvčí dnes už bývalého prezidenta Donalda Trumpa řekla, že oni mají alternativní fakta. A když máte alternativní fakta, jak pak můžete vést demokratickou diskuzi o řešení nějakého problému, když samotná fakta zpochybníte?“
Postpravda?
„Americký historik a politolog Tim Snyder říká, že postpravda je předfašismus. Tedy když už nemáte ani elementární základy shody na tom, jaká je situace, ať už výsledek voleb nebo epidemie. Když už se nemůžete ani faktech dohodnout, tak pak může přijít cokoliv včetně silného lídra, který se obrátí přímo na lid a nebere už ohled na zavedené autority vědecké a další instituce.“
„Velké ideologie 20. století se vyčerpaly. Myšlenka triumfu liberální demokracie a prosperity je v háji. Pochopili jsme také, že nemůžeme vyvážet jistý model institucí a demokracie.“
Jacques Rupnik
Takový vývoj je nebezpečí pro demokracii. „Ale naštěstí tam nejsme, právě v Evropě tyto základy ještě fungují a zatím tomuto odolaly,“ hodnotí Rupnik.
Podle něj se všichni musíme nejprve shodnout, že jsme sociální sítě přecenili. „Původně jsme si mysleli, že je to velká vymoženost pro demokracii, všichni budeme komunikovat se všemi, což vyvolá obrovské možnosti pro demokratizaci zdola.“
„Pak jsme zjistili, že nejde o politickou pospolitost, ale o skupiny a naopak to nahrává obrovské fragmentaci společnosti, při které je pak strašně těžké vytvořit nějakou pospolitost a myšlenky, že nás něco pojí.“
Rupnik uvažuje dál a dodává, že jsme zjistili, že neexistuje konec dějin. „Naopak jsme zjistili, že existují alternativy liberální demokracie a že nejsou všechny příjemné.“
Jacques Rupnik: Pokud by Kundera měl o české občanství zájem, už by o něj požádal
Číst článek
Přesto politolog zahlédá nový trend. „Když už se vyčerpaly ty velké myšlenky a tradiční strany, tak jsme zjistili, že vládne politika emocí. Tekutý hněv, který je ve společnostech. A to je na sociálních sítích. Nezastavíte to tím, že jen zavřete konto jistého politika.“
„Nelepší není zavřít nějaký ten technologický kohoutek, což lze výjimečně udělat, ale že najdeme odpovědi na příčiny problémů. Pokud máte problém nerovnosti ve společnosti, integrace migrantů a podobně, tak se jimi musíte zabývat. A jestli na ně najdete odpovědi, možná í nebude tak akutní zavírat ty kohoutky,“ nabádá Jacques Rupnik.
Celý rozhovor si poslechněte v záznamu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí.