Ministr Blatný: Pokud nám budou chodit vakcíny, budeme mít v létě sedm milionů naočkovaných
„Situace je špatná, opatření nefungují.“ S tímto sdělením předstoupil před národ začátkem února ministr zdravotnictví za ANO Jan Blatný. Jedinou cestou ven z covidové krize může být podle něj i dalších odborníků očkování, které ale v Česku vázne. Přesto ministr v exkluzivním rozhovoru pro server iROZHLAS.cz slibuje, že na konci léta bude naočkovaných sedm milionů Čechů. „Plán je, abychom měli v létě proočkovaných 60 až 70 procent populace,“ říká.
Počet nově očkovaných lidí na covid-19 v Česku zpomaluje, a to navzdory tomu, že je každý den vykazován vysoký počet podaných vakcín. Ubývá totiž těch, kteří dostávají první dávku látky, aby získali alespoň částečnou imunitu. V některých krajích proto ruší plánované rezervace pro doposud neočkované. Kdy očkování nabere slibovanou rychlost?
To vám řeknu naprosto přesně, protože ještě v březnu tu bude jen tolik vakcín, že budeme schopni naočkovat odhadem zhruba 400 tisíc lidí. Od dubna by měly začít chodit dávky, které budou v milionech. Rozjezd proto nemůžeme čekat dříve než v dubnu.
Očkování proti covidu-19 zpomaluje. První dávku vakcíny dostává méně lidí, prioritou je přeočkování
Číst článek
Sliboval jste 100 tisíc očkovaných denně. Bude se tedy ta strategie nějak aktualizovat?
Strategie s tím počítá. Zatím jen zdaleka nevyužívá kapacitu, kterou máme. Řešili jsme to s hejtmany i s radou pro zdravotní rizika. Už nyní je jasné, že jsme schopni očkovat i výrazně přes 100 tisíc lidí za den, když využijeme všechny kapacity. To ale teď není potřeba, a hlavně to bohužel ani není možné.
Zvládneme to pak dohnat?
Ano. Plán je, abychom měli v létě proočkovaných 60 až 70 procent populace.
V létě by se tedy měli určitě očkovat lidé mimo rizikové skupiny?
V létě by mělo dojít k situaci, že bude více vakcín než zájemců, nyní je to naopak.
Jste přesvědčen, že naočkujeme sedm milionů lidí do konce léta?
Je to záměr.
Můžete to slíbit?
Určitě. Jestli nám přijdou vakcíny, které nám měly přijít, což je mimo moji kontrolu, ale neumím si představit, že by se to nestalo, tak si myslím, že léto je ta doba, kdy bude proočkován dostatek lidí, abychom viru zamezili v dalším komunitním šíření. A to přinese zásadní změnu v životě nás všech.
To znamená, že budeme mít do srpna sedm milionů naočkovaných?
Věřím tomu.
Můžete to tedy slíbit?
Můžu vám slíbit, co chci… Ale jestliže bude platit, co doteď vím o dodávkách vakcín, tak vám to mohu slíbit.
Vyvodíte důsledky, když se to nepovede?
Snažím se postupovat spravedlivě. Kdyby se stala jakákoliv chyba, tak na ni vždy budu reagovat, ale nevidím v současné době důvod, proč by se to nemělo stát. Proč bychom neměli být na konci léta venku z tunelu.
Sputnik V? Jedině po schválení
Jednou z cest z tohoto „tunelu“ by mohla být vakcína Sputnik V. Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš byl i kvůli této vakcíně minulý týden v Maďarsku. Ve svém pravidelném pořadu Čau lidi v neděli naznačil, že bychom mohli jít podobnou cestou – nakoupit vakcínu přímo a nechat Státní ústav pro kontrolu léčiv, aby jí udělil výjimku. Jak byste se díval na to, kdyby se Sputnikem V očkovalo bez schválení Evropskou lékovou agenturou?
Stanovisko ministerstva zdravotnictví je v tomto jednoznačné. Jsme součástí Evropské unie, Evropská léková agentura je jednou z nejprestižnějších svého druhu na světě. Já nebudu chtít, aby se očkovalo něčím, co léková agentura neschválí.
Je to věc, přes kterou nepůjdete, i kdyby si to chtěl prosadit pan premiér?
Vy mě tak trošku tlačíte do nějaké kontroverze. Spíš vám řeknu, že pan premiér si to nebude chtít prosadit. On o tom uvažuje, protože se snaží najít pro lidi co nejvíc vakcín. A to je chvályhodné.
Na druhou stranu, a určitě se na tom nakonec domluvíme, je to jedna z věcí, kde svůj názor měnit nebudu. Dokud budu ministr zdravotnictví, tak nebudeme v Česku očkovat látkou, kterou neschválila Evropská léková agentura.
To by se ale dalo číst tak, že premiér Babiš jedná „proti vaší vůli“.
Nemyslím si to.
Jestli jezdí po zemích, které nakupují vakcínu od Moskvy…
Jasně si řekněme, že to tak není. I pan premiér ví, že Evropská unie má zájem o to, aby výrobce ruské vakcíny požádal o zahájení řízení. A Evropská léková agentura ví, že v případě, že se to stane, musí urychlit všechny kroky tak, aby schválení vakcíny umožnila. V tom jsme s premiérem za jedno. Jen říkám, že nebudeme postupovat výjimečně.
Půjdeme standardní cestou a je to jedno z mých hlubokých přesvědčení, které plyne z praxe lékaře – věci nemá smysl uspěchat, je potřeba postupovat standardními postupy, které se sice zdají pomalejší, ale vždy vedou k bezpečnému cíli.
Takže vakcína Sputnik V bude v Česku pouze tehdy, pokud ji schválí Evropská léková agentura?
Ano.
Jak jste sám řekl na nedávné tiskové konferenci, epidemická situace v Česku není dobrá a opatření nefungují. Je na stole nějaká varianta lockdownu? I vzhledem k britské mutaci koronaviru, která je podle vědců až dvakrát nakažlivější?
V současné době taková varianta není. Britská varianta v České republice je.
Vláda projedná cílená opatření pro Královéhradecký a Karlovarský kraj, uvedl Hamáček
Číst článek
Máme ji nějak zmapovanou? Jako například Slovensko, kde jim vyšlo, že britská mutace převládá v 74 procentech?
Sledujeme to, čísla se dále vyvíjí. Je to u nás v desítkách procent. V současné době jsme nezjistili, že by byl zásadní rozdíl ve výskytu v různých částech země, proto jsme ani nepřistoupili k mezikrajovým omezením.
V nejbližších dnech tedy žádná zásadní opatření nechystáte?
Můžeme čekat lokální opatření. Kdyby se ukázalo, že je v některé oblasti extrémně vyšší počet nakažených než v jiné, tak budeme postupovat cíleně k těm oblastem.
Takže se třeba uzavře kraj, město?
Třeba takhle. Ale není to tak, že bychom to teď uzavřeli a zabránili lidem v pohybu po republice.
Koordinace na část úvazku
Završil jste 100 dní ve funkci ministra zdravotnictví. Jsou věci, které se vám z vašeho pohledu jednoznačně povedly?
Není to jen moje zásluha, je to určitě zásluha všech, kteří se na tom podílí. Podařilo se zastavit nákazu v domovech seniorů, že se rozběhlo očkování, že jsou v České republice vakcíny. Že jsme jako jedni z prvních zavedli plošné testování antigenními testy. Není toho málo, i když se zaměříme jen na covid. A na ministerstvu je spousta práce i mimo koronavirus.
Ministr Blatný na sebe vzal úkol, který je nad jeho síly, říká jeho odvolaná náměstkyně Šteflová
Číst článek
Všechno, co jste zmínil, je ale také terčem kritiky. Testování je označováno odborníky za nedostatečné, očkování špatně zorganizované, vakcín je nedostatek. Přiznáváte si i nějakou chybu?
Nechci, aby to vypadalo jakkoliv samolibě, určitě člověk dělá chyby. Jen ten, kdo nic nedělá, neudělá žádnou chybu. Nemyslím si ale, že by bylo něco, kde by došlo k zásadnímu pochybení.
Například vaše bývalá politická náměstkyně Alena Šteflová řekla, že se „na ministerstvu neposlouchají odborníci“. To samé říkali bývalý koordinátor testování Marián Hajdúch nebo František Vrabel z firmy Semantic Visions, která měla pro ministerstvo bojovat proti dezinformacím a pomáhat s komunikací. Teď ale s ministerstvem odmítá spolupracovat. Proč nefunguje komunikace s odborníky na ministerstvu?
To bych chtěl rozporovat. Nemyslím si, že neexistuje spolupráce s odborníky. Tady je několik pracovních skupin, které jsem převzal po předchozích ministrech a dále se také utvářely. Spolupráce je i s odbornými společnostmi, s iniciativami, které jsou nevládní nebo neoficiální. To by bylo tvrzení proti tvrzení. Naopak bych rád zdůraznil, že všechna rozhodnutí, která dělám, dělám po konzultaci s řadou lidí. Ti, kteří odpovídají za formální rozhodnutí, jsou skvělými úředníky. Další část z nich jsou laboratorní odborníci – ti odpovídají za rozhodnutí odborná nebo medicínská. Nemyslím si, že by byl problém to dokázat.
To znamená, že Šteflová, Hajdúch a Vrabel lžou? Jak to máme chápat? Například Vrabel z firmy Semantic Visions řekl doslova, že na ně „vláda nedá, proto nemá smysl pokračovat“.
Jeden z důvodů, proč rád poslouchám rozhlas i čtu iROZHLAS, je ten, že navozují polemiku. To je asi úplně dobře. Každý člověk má nějaký názor, každý ho může vyřknout. V žádném případě bych nechtěl užívat slova jako lež, ale nějak se ta situace vyvíjí a každý člověk si kolem sebe vytvoří skupinu lidí, ať už manažerů, nebo odborníků, se kterými spolupracuje a má k nim důvěru.
To se může měnit a možná se to mění i v průběhu toho, jak se vyvíjí situace. Každý z nás je odborníkem na danou oblast v určité době, pod určitým úhlem pohledu. Někdo je komfortnější v době, kdy není příliš velký stres, někdo funguje skvěle jako krizový manažer.
Konkrétně v případě pana Vrabela a Semantic Visions, tam to nebylo směrem ke mně, to bylo bráno obecně k vládě. Reporty od Semantic Visions pravidelně dostávám, je to jeden ze zdrojů, kterého si osobně velmi vážím. To, že se vždy nezrealizuje na první pohled všechno, co je tam napsáno, to je jedna věc. Druhá věc je, že je tato informace potřebná, nějakým způsobem s ní pracujeme. Dezinformace je potřeba mít na zřeteli.
Pan Vrabel ale mluvil konkrétně o ministerstvu zdravotnictví. Hospodářským novinám řekl, že ministerstvo není na změnu komunikace připraveno, že „má pouze tiskový odbor, kde nejsou lidé na tuto oblast proškolení“. A říkáte, že to nebylo směřované na vládu. Jste ale ministr zdravotnictví, jste součástí vlády.
Jsem určitě součástí vlády. Částečně to vyplývá z toho, že je teď ministerstvo považováno za úřad, který se zabývá jenom covidem. Který by měl být zároveň krizovým řízením státu a vším možným. I když je tohle téma nejvíce vidět, není to zdaleka jediná práce, omezovat to jen na tuto věc by bylo krátkozraké.
To, co teď musíme řešit, si před rokem pravděpodobně neuměl nikdo ani představit. Pro všechny lidi z úřadu, kteří jsou tu dlouho a mají zkušenosti s řadou jiných věcí, je to nové. Já jsem v tom pár měsíců, oni téměř rok. Musí to být zátěž, kterou si na řadě jiných ministerstev neumí ani představit. To není kritika, jen konstatování. I tento rozhovor je toho důkazem. Ministerstvo zdravotnictví se stalo jedním z největších center zájmu.
Pak je tu ještě odchod koordinátora očkování Zdeňka Blahuty, který nastoupil na částečný úvazek, po chvíli ale ve funkci skončil s tím, že nečekal, že s tím bude tolik práce. Přitom při nástupu do funkce označil očkování za „jednu z nejnáročnějších logistických operací v dějinách českého a možná i československého zdravotnictví“. Vy jste se o tom nebavili? Za jakých podmínek jste pana Blahutu nabíral?
I já jsem řekl něco podobného: že to je málem jedna z největších logistických operací od druhé světové války. A oba jsme od začátku sdíleli informaci o tom, že to bude hodně práce, že to bude vyžadovat plné nasazení. Takto jsme se domlouvali. Jestli má někdo poloviční nebo celý úvazek, to je relativní. Tohle já nechám na personálním oddělení. Řeknu, že je to člověk, kterého v tuto chvíli chci. A ať se domluví spolu, jak to bude financováno – tak, aby to odpovídalo právním předpisům.
Ale s panem doktorem jsme opakovaně mluvili o tom, že je to potřeba. Pan Blahuta si sám uvědomil, že je to i s ohledem na jeho zdravotní stav a možnosti složitější. I proto jsme se velmi dobře domluvili, že ve spolupráci pokračovat nebudeme. To není kritika, naopak to považuji za důkaz toho, že je člověk schopný na obou dvou stranách vzít zpátky své rozhodnutí, když třeba neprobíhá spolupráce optimálně.
Takhle to zní skoro hezky, ale musíte si přece uvědomovat, že na veřejnost působí zvláštně, když tak zásadní a rozsáhlou operaci, jako je očkování národa, řídí zaměstnanec na částečný úvazek. To zní jako poloviční nasazení. A pak navíc po měsíci skončí.
Asi bych se opakoval. Otázku smluvního vztahu nechám na personálním oddělení. Od začátku jsem ale panu doktorovi říkal, že to není práce na částečný úvazek. Je jedno, jak to formálně zpracujete. Toto byla práce na 25 hodin denně a panu doktorovi jsem to od začátku říkal.
Zdeněk Blahuta po odchodu řekl, že mu část ministerstva nebyla nakloněna, že se marně snažil vybojovat si spolupracovníky. Nová koordinátorka Kateřina Baťhová má jaké podmínky? Má svůj tým?
Paní magistra Baťhová je původní funkcí ředitelkou mezinárodního odboru, panu Blahutovi pomáhala, takže u toho byla, od začátku byla za ministerstvo součástí přípravy nákupu vakcín. Ještě za působení pana doktora Blahuty jsme posilovali tým, vznikl speciální očkovací tým. Je to jedna z věcí, kterou jsem se snažil zavést. Troufám si říct, že nově.
Tento dům, tento úřad je postavený na mírové době. Vy potřebujete krizové řízení. Takže jsem vybral ve spolupráci se státním tajemníkem lidi, kteří byli vyňati ze svých běžných funkcí. Udělali tady takový dispečink, který je potřeba pro řízení krajských koordinátorů. Aby mohli časem převzít i funkci armády. Kolegům za to nesmírně děkujeme, ale nemůžou tady být trvale.
Tento tým vznikl až po odchodu pana Blahuty?
To vznikalo během jeho působení. Byl první ve funkci koordinátora, byl to jeden z jeho úkolů. Začali jsme na tom spolupracovat, já jsem to potom dotáhl. Velice podobný tým vznikl i pro magistru Baťhovou.
Nešlo to, práce bobtnala do nepředstavitelných rozměrů, vysvětluje Blahuta svou rezignaci
Číst článek
Mluvil jste o rozhodování na ministerstvu zdravotnictví. Když si představíme modelovou situaci, ve které se odborníci na něčem shodnou, například na podobě nějakého opatření, mají také poslední slovo?
Vždycky se snažím, i díky zkušenosti lékaře, najít konsenzus. Primárně chci, aby se lidé domluvili, pakliže to jde. A myslím, že to jde, i když mají názor rozdílný. Ve chvíli, kdy se dohodnout nemohou nebo existuje více možností, potom je rozhodnutí na mně. Já se ho nezříkám ani nebojím.
Do jaké míry do tohoto rozhodování zasahuje premiér Babiš?
Od začátku jsme si řekli, že já mám svůj názor, za kterým si stojím, obecně, v životě. Jsem schopný ho změnit, když mě někdo přesvědčí, nikoliv, kdyby mě někdo pouze nutil. Máme na některé věci rozdílný názor a je to tak v pořádku, pan premiér tohle od začátku věděl, a přesto mě jmenoval. Můžeme mít rozdílné názory, ale vždycky si je nějak vyříkáme a dojdeme k dohodě.
Když mě přesvědčí on, jsem schopný vzít svůj názor zpátky, ale dělám také všechno pro to, abych přesvědčil já jeho, když si myslím, že něco má smysl prosadit. Myslím si, že to funguje.
Je vždycky nutné prosadit svůj názor u premiéra Babiše? Je tohle nějaké zajeté „kolečko“?
Pan premiér nám nemluví do všeho. Jsou věci, za které má jako premiér zodpovědnost. Má na to nějaký názor. Od toho jsou tady ministři, aby mu ten názor potvrdili, nebo ho přesvědčili, že je to jinak. To dělám, když si myslím, že to je jinak.
A je nutné ho přesvědčovat často?
Myslím si, že je to nutné tak, jak to bývá.
Jsem proti honu na čarodějnice
„Vnímáme projekt vakcinace proti covidu-19 jako velmi rizikový.“ S takovým závěrem přišla loni v prosinci auditorská společnost Ernst & Young, která pro vás zpracovala úvodní analýzu připravenosti státu na očkování. Vy jste ujišťoval, že jsme na očkování připraveni dostatečně. Stojíte za tím, když audit říká něco jiného?
Audit neříká něco jiného. Provedl se proto, aby nám řekl, jaká je situace. To jsme zohlednili i při přípravě strategie. Znovu zopakuji, co jsem už jednou říkal: některé země měly strategii dřív, některé ještě později než my. Bylo by fajn, kdyby audit řekl, že je vše hotové a není už potřeba nic dělat, ale to by nebyla pravda.
Proč se tedy očkovací strategie začala řešit tak pozdě? Podle exministra zdravotnictví za ANO Adama Vojtěcha se chystala už v době, kdy byl v úřadu. To mi potvrdil také jeho náměstek Filip Vrubel. Kde se to zadrhlo? Za pana (exministra zdravotnictví za ANO Romana) Prymuly?
V tu chvíli jsem tu nebyl a přiznám se, že nějaké detailní informace o tom jsem nestudoval. Jistě že ji mohl udělat někdo přede mnou, ale ve chvíli, kdy jsem se o ni začal starat já, se kroky výrazně urychlily.
Podle náměstka Vrubela byla strategie těsně před publikací. Měla jít ven někdy v době, kdy ministr Vojtěch rezignoval.
Tuto informaci nemám, ale je to jeden z důvodů, proč byl pod vedením pana doktora (Jiřího) Běhounka (nestraník za ČSSD) vytvořen auditní tým. Ten měl šetřit opatření, která proti šíření koronaviru zavedli moji předchůdci. Během dneška (rozhovor vznikl v úterý, pozn. red.) jsem dostal jednu z prvních zpráv o činnosti.
Šéf VZP Kabátek se nechal přednostně naočkovat. ‚Chtěl jsem chránit svoje okolí,‘ tvrdí
Číst článek
Jaké jsou výsledky?
Dostal jsem první výstup do e-mailu, zatím jsem se k tomu nedostal. Není to ale snaha někoho chytat na hruškách, chceme se poučit z toho, co se stalo.
Začalo se očkovat 27. prosince, strategii jste oficiálně představili na začátku ledna. Mezitím tam došlo k přednostním očkováním. Očkovaní se pak často vymlouvali na to, že bylo jakési mezidobí, doba chaosu, ve které nebyl jasný vakcinační plán. Nedalo se tomu zabránit, kdyby byla od začátku úplně jasná pravidla?
Strategie byla před Vánoci, po ní byl metodický pokyn. Z dat, která máme, je většina lidí, kteří měli být očkovaní. Nějaké pochybení je vidět v každé zemi. Přiznám se, že jsem proti nějakému zásadnímu honu na čarodějnice. Je bez diskuse je, že se to nemělo stát.
Není to ale nějaký systémový problém?
To si nemyslím.
Tlak k odstoupení necítím
Ještě nedávno jste byl ceněný lékař, teď jste skoro nejsledovanější politik v zemi. Jste terčem kritiky, za kampaň ke covidu vás kritizoval i premiér Babiš. Jak se vám v takovém prostředí pracuje?
Je to velká zátěž, ale o tom jsem nepochyboval, když jsem to místo přijal. Je to složité v tom, že jsem často poslem špatných zpráv. Ta situace je totiž složitá a já jsem ten, kdo musí často říkat věci, které jsou nepříjemné, které konstatují, že se věci horší a nejdou, jak by měly. To nemusí být ničí vina, je to často biologický proces, který se nějak vyvíjí. Taky jsme si mysleli, že bude víc vakcín, ale ony nebudou, protože nám je nedodali. To je jedna zpráva za druhou. Přesto se, myslím si, daří ty zodpovědnosti a práci rozdělit mezi jednotlivé resorty.
Nedávno jste na tiskové konferenci mluvil o tom, že se „nejste zvyklý se vzdávat“. V jednu chvíli už to vypadalo, že odstoupíte. Uvažoval jste o tom? I v kontextu informací, které přinesla Česká televize v Otázkách Václava Moravce: že by vás měl v čele resortu vystřídat premiér Babiš, reálně by pak ministerstvo řídil profesor Prymula.
Takový tlak necítím. Každé ministerské křeslo je dočasné. Za svoji výhodu považuji, že na ministerském křesle nijak nelpím. Jestli budu v této pozici pracovat až do voleb, tak budu pracovat až do voleb. Pokud to dopadne jinak, tak to dopadne jinak, ale ne proto, že bych chtěl utéct.
A cítíte podporu od premiéra Babiše?
Jsme schopni si na rovinu říct všechny věci. To považuji za podporu.
Navenek to ale může působit, že vaše místo není úplně jisté.
Žádné místo není jisté.
Jde mi o to, jestli se nedostáváte do pozice ministra Adama Vojtěcha.
Tak na to vám úplně přímo odpovím: ne. S bývalým ministrem jsem se potkal několikrát a je to opravdu fajn člověk. Ale jestli narážíte na to, že se člověk nechá někým bezhlavě řídit, o čemž se často spekulovalo, tak to si o mně opravdu nikdo myslet nemůže, na to fakt nevypadám. Myslím si, že spekulace o mně nešíří pan premiér. Proto říkám, že od něj žádné tlaky necítím. Pokud má předseda vlády pocit, že je něco špatně, tak to řekne. Já to svým lidem také řeknu a neznamená to, že bych je chtěl vyhodit.
Pan Moravec se odkazoval na dva důvěryhodné zdroje. Kdo to tedy o vás šíří? Někdo z ministerstva?
Nebudu se k tomu vyjadřovat, protože to opravdu netuším. Jenom říkám, že necítím, že by informace v médiích – ten mediální obraz – šly od pana premiéra.
I od pana prezidenta Miloše Zemana jsme slyšeli, že by na vašem místě raději viděl pana Prymulu.
S panem prezidentem jsme spolu mluvili několikrát, on své názory v tomto říká konzistentně. Když jsem nastupoval do funkce, tak se mě ptal, zda si na tu funkci věřím, přestože nejsem epidemiolog, protože v současné době je hlavním problémem epidemie. Takže on jen opakuje, co řekl i mně. V tom nevidím žádnou záludnost. Nejsem epidemiolog, ale mám jich kolem sebe dost. Na druhou stranu jsem klinik, pracoval jsem v nemocnici, a to je zase jiná devíza, kterou zase nemají lidé, kteří celý život dělali teoretickou epidemiologii.
