Volební matematika. 'Zeman nemá koaliční potenciál, jeho situace vypadá kriticky,' míní politolog
Přesně 615 946 hlasů. Takový je rozdíl Miloše Zemana a Jiřího Drahoše před druhým kolem prezidentských voleb. Pokud by bývalý šéf Akademie věd získal hlasy voličů od poražených kandidátů, kteří ho pro následující klání už veřejně podpořili, má naději stát se příští hlavou státu. Podle komentátorů to ale tak jednoduché nebude. Zeman před pěti lety v druhém kole svůj zisk - oproti tomu prvnímu - více než zdvojnásobil.
V prvním kole prezidentské volby obdržel současný prezident Miloš Zeman 1,98 milionu hlasů. Jeho protikandidát do druhého kola, kterým se stal Jiří Drahoš, obdržel od voličů 1,36 milionu hlasů. Celkové výsledky si můžete přečíst ZDE.
Horáček podpořil před druhým kolem Drahoše. Nabídl mu i své billboardy
Číst článek
Podle politologa Josefa Mlejnka nemá Miloš Zeman „skoro žádný koaliční potenciál“, aby na svou stranu přitáhl voliče některých z poražených kandidátů. „Snad jen od marginálních kandidátů (Jiřího) Hynka a (Petra) Hanniga. Poté, co podporu Drahošovi vyjádřili i (Mirek) Topolánek a (Vratislav) Kulhánek, zdá se být jeho situace ve druhém kole kritickou,“ myslí si Mlejnek.
Billboardy pro Drahoše
To podle něj ale platí za předpokladu, že přijdou ti voliči, kteří přišli v prvním kole. „A pokud ve finále nedorazí nějaká vlna těch voličů, co nyní zůstali doma. To druhé lze ale jen těžko předpokládat,“ míní politolog.
Řečí čísel: Drahošovi by se tak teoreticky mohlo k získaným 1,3 milionu hlasů připočíst zhruba půl milionu hlasů od Pavla Fischera a dalších asi 470 tisíc od Michala Horáčka. Marek Hilšer, který získal 450 tisíc hlasů, řekl, že bude volit Drahoše, nechce prý ale radit svým voličům.
Hlasy by pak Drahoš mohl získat i od svého protikandidáta, podnikatele Vratislava Kulhánka. Bývalý šéf mladoboleslavské automobilky skončil s počtem necelých 25 tisíc hlasů na posledním místě. Uvedl, že určitě nepodpoří stávajícího prezidenta. Svůj hlas prý hodí Drahošovi, protože ho dlouhé roky zná. Podobně se vyjádřil i předseda ODA a podnikatel Pavel Sehnal, který Kulhánkovu kandidaturu financoval. Strana ODA podle jeho slov podpoří Drahoše.
„Vlastně jsem si uvědomil, že mám zaplacené billboardy do konce ledna, tak ta místa nabídnu panu Drahošovi,“ prohlásil poražený prezidentský kandidát Horáček. Zatím ale neví, zda nabídku Drahoš přijme. Více si můžete přečíst ZDE.
Drahoš by tak v součtu mohl v druhém kole nasbírat zhruba 2,74 milionu voličů. Hlasy by mohl dostat i od voličů neúspěšného kandidáta Mirka Topolánka. Ten ho označil za „dobrou volbu pro Česko“ a své příznivce, kterých bylo zhruba 220 tisíc, vyzval, aby nezůstali doma a hlas hodili právě bývalému šéfovi Akademie věd.
Podle komentátora Českého rozhlasu Plus Radko Kubička to ale Drahoš nebude mít jednoduché, přestože má podle jeho mínění velké šance.
„Pokud se mu podaří sjednotit všechny Zemanovy odpůrce. To nebude zase tak lehké, když uvážíme, že se mu to nepodařilo v kole prvním, kde řadu voličů zklamal svou nevýrazností, která ale může být naopak ve druhém kole výhodou. Úspěch neúspěch v prvním kole může zase mobilizovat další voliče Miloše Zemana,“ míní Kubičko s tím, že příští čtrnáct dní bude „velmi vypjatých“.
Kolik hlasů pro Zemana
Podle politologa Josefa Mlejnka se dá ale těžko odhadnout, ke komu z finalistů se voliči Topolánka a Kulhánka nakonec přikloní. „A samozřejmě, není jisté, jak se zachovají voliči všech vyřazených kandidátů, zda třeba ve druhém kole půjdou volit,“ myslí si Mlejnek.
Pro připomenutí: z 1,24 milionu hlasů v prvním kole udělal Zeman v druhém kole 2,7 milionu. Jeho tehdejší protikandidát Karel Schwarzenberg zase 1,2 milionu v prvním kole proměnil na 2,2 milionu hlasů voličů v kole druhém. A volební účast tehdy mírně klesla, a to o dva procentní body na 59 procent.
Teoreticky necelých třicet tisíc hlasů by v letošním druhém kole mohlo pro Zemana přijít od voličů textaře Petra Hanniga.
„Obávám se, že při tomto rozložení sil je to horší, než jsem čekal. Doufal jsem, že prezident bude mít 45 procent a ta protiprezidentská frakce méně. Já budu muset bohužel podpořit prezidenta Zemana. Daleko raději bych byl, kdybych ve druhém kole byl já nebo pan Hynek. Moje zkušenost z prvního kola je: bez peněz do hospody nelez. Bohužel si myslím, že ve druhém kole vyhraje pan Drahoš,“ předpověděl Hannig.
Jisté zatím nejsou hlasy voličů od dalšího neúspěšného kandidáta na prezidenta Jiřího Hynka. „Máme 14 dní abychom zjišťovali, jaké mají oba kandidáti názory. Všem svým voličům doporučuji, aby k volbám šli. Ale celou dobu budu klást otázky a těsně před druhým kolem řeknu, koho budu volit. Oběma kandidátům budu klást stejné otázky: Jakým způsobem by se postavili k Dublinu 4?“ řekl Hynek Radiožurnálu.
Brutální negativní kampaň
Druhé kolo prezidentských voleb se odehraje za čtrnáct dní, tedy v pátek 26. a sobotu 27. ledna. Podle komentátora Luboše Palaty z MF DNES výsledek prvního kola ukázal, že 61 procent českých voličů „už nechce Zemana“. „Nevidím šanci, aby po pěti letech, kdy své odpůrce jen urážel, je mohl Zeman získat na svoji stranu. Drahoš, pokud během příštích dvou týdnů neselže, bude novým prezidentem,“ myslí si Palata.
„Brutální negativní kampaň“ zase předpovídá Petr Honzejk z Hospodářských novin. Šance obou finalistů vidí jako vyrovnané a výsledek bude podle jeho názoru těsný.
„Na základě zkušenosti z kampaně před pěti lety se dá očekávat, že začne brutální negativní kampaň, především ze strany tábora Miloše Zemana.“
Petr Honzejk
„Miloš Zeman vyhrál první kolo prezidentských voleb, ale není to ten typ vítězství, které by ho mohlo naplnit nadšením a optimismem. Třicet osm a půl procenta je méně, než se čekalo - jeho optimističtí příznivci předpokládali, že může vyhrát už v prvním kole a od toho byl obhájce úřadu opravdu daleko. Jiří Drahoš zaostal o dvanáct procentních bodů, ale podstatnější je, že 'nezemanovský tábor', do kterého lze zařadit i Michala Horáčka, Pavla Fischera a Marka Hilšera, získal v součtu skoro 55 procent všech odevzdaných hlasů. A vzhledem k tomu, že všichni jmenovaní už Drahoše pro druhé kolo podpořili, bude to mít Zeman s obhajobou opravdu těžké,“ myslí si Honzejk.
Bude tak záležet na tom, komu se podaří lépe zmobilizovat voliče. „Vyšší volební účast v regionech jako je Ústecko a Karlovarsko, kam voliči v prvním kole dorazili v menším počtu, než v Praze, by hrála pro Zemana. Pro Drahoše by pro změnu hrálo, kdyby přiměl voliče méně úspěšných ‚nezemanovských‘ kandidátů, aby mu dali svůj hlas. Otázkou je, zda část společnosti skutečně chápe prezidentské volby jako ‚referendum o Miloši Zemanovi‘,“ uzavírá.
