Dezinformační weby pracují s velkými příběhy, říká mediální analytik Šlerka k Atlasu konspirací
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy spustila Atlas konspirací, tedy databázi konspirací a dezinformací, které se objevují v českém mediálním prostoru. Můžete v něm například zjistit, jaké dezinformace se šíří o hladomoru na Ukrajině nebo o UFO. „Chceme postupně vybudovat atlas, který vám bude schopen na základě příkladů pomoct, pokud se setkáte s různými typy informací,“ vysvětlil v rozhovoru pro iROZHLAS.cz jeden z jeho autorů Josef Šlerka.
Podle čeho jste určovali, co je konspirační web?
Vyházeli jsme především ze zahraničních akademických studií, například z Conspiracy & Populism od Eitikura Bergmanna, které chápou konspirační teorie jako teorie, které jsou ve svém jádře přesvědčené, že některé významné události ve světě se odehrály jako výsledek spiknutí. A i dále jsme se opírali o akademické klasifikace.
Sociální sítě jsou k propagandě a dezinformacím využívány stále více, upozorňují analytici z Oxfordu
Číst článek
Zkoušeli jste sehnat reakci dotčených webů na to, že jsou zařazené v takovém seznamu?
Ne. A popravdě řečeno se snažíme jenom věci klasifikovat. Nejde nám o to se s těmi lidmi bavit. Neříkáme něco, co by oni netvrdili. Například na webu Aeronetu nebo Protiproudu se objevují články o „pizzagate“, což je slavná konspirační teorie věnující se pedofilnímu spiknutí elit v USA, a tvrdí, že je pravdivá. My neřešíme, jestli je pravdivá, nebo není. Když budu zlý, může se ukázat, že některá z těch konspiračních teorií i pravdivá je.
Myslíte, že se budou zařazení do Atlasu konspirací bránit?
Označení antisystémový nebo konspirační je podle mě velmi neutrální. Slovo antisystémový i podle klasifikace, kterou jsem dělal před lety, označuje weby, které publikovaným obsahem přitahují publikum, které vidí řešení ve změně systému.
Je to asi, jako když politologové mluví o antisystémových stranách. Ty sice operují uvnitř demokracie, ale jejich cílem je ústavní pořádek v zemi zrušit. A podobně na konspiračním webu se prostě často objevují konspirace nebo konspirační narativy.
Narazil jste na sousloví „konspirační narativy“, které používáte i v Atlasu. Co to znamená?
Máme ve zvyku uvažovat v dimenzi jednotlivých článků a říkat, jestli je, nebo není dezinformující. Daleko charakterističtější jsou podle nás určité velké příběhy, do kterých zařazujete nepravdivé, polopravdivé i pravdivé zprávy. Z nich pak lidé vytváří obraz světa.
Co je Atlas konspirací?
Webová databáze především konspiračních teorií, které se vyskytují v internetovém prostoru. Speciálně se snaží zaměřit na ty, které jsou v českém webovém prostoru.
Projekt vzniká na pracovišti Studia nových médií (SNM), které je součástí Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Pětičlený tým vedla Lenka Krsová a Josef Šlerka.
Celý projekt vznikl díky finační podpoře Nadace OSF, která na něj věnovala 160 tisíc.
Když se podíváte na web typu Středoevropan.cz, tak zjistíte, že vypráví velký příběh o ohrožení evropské kultury hordami migrantů. Najdete tam například rubriku „Pevnost Evropa“ a podobně. A za tímhle účelem dělá selekci a vnitřní komentování zpráv, aby dávaly dohromady tenhle velký příběh. I vy se tak můžete podílet o nějakém konspiračním narativu třeba o tom, jak je Evropa oslabená kvůli vpádu muslimů, ale nutně nemusíte ty zprávy dělat nepravdivé.
Za antisystémový web například v minulosti považovali Dezinformátoři i server Parlamentní listy. Vy ho ale v seznamu nemáte. Proč?
V našich analýzách vidím dlouhodobě, že Parlamentní listy jsou spíš politický bulvár. Je to web, který se zaměřuje dominantně na politiku, ale primárně bulvárním způsobem, minimálně v jazyce. Myslím, že by zaměření mezi antisystémové nebo konspirační weby neodpovídalo realitě.
Mají celou šíři názorů, ale liší se zpracováním. Zatímco když se podíváte na weby, jako je Aeronet nebo další, tak vyjadřují stanoviska redakcí, kteří si myslí, že svět je ovládán třeba sionisty.
Jsou nějaká společná témata těchto webů?
Jednou z výhod té analýzy, jejíž rozšířenou verzi budeme brzy publikovat, je podle mě, že ukazuje, že česká scéna není tak homogenní, jak to na první pohled může vypadat. Dá se rozdělit do zhruba třech základních větších příběhů.
Máme tady weby, které se snaží intenzivně pracovat s motivem bílé a černé genocidy a antiislámským narativem. Pak jsou to weby, které mají silný podíl na šíření informací o takzvaných alternativních medicínách, úvahách o tom, že Američané nikdy nepřistáli na Měsíci nebo že egyptské pyramidy jsou základy kosmických raket a podobně.
A pak jsou tu servery, jejichž základní agendou je varování před nějakého variantou nového světového pořádku, eventuálně weby, které šíří nějaký prokremelský narativ. To jsou odlišné skupiny, které uspokojují různé požadavky na trhu.
E-maily ‚na prasáka‘
Liší se témata nějak od těch, která chodí řetězovými e-maily?
Zatím nám přišlo, že řetězové e-maily jsou často „na prasáka“. Když to publikujete na webu, tak to totiž většinou bývá alespoň opřené o věcně verifikovatelnou informaci. Zatímco v řetězových e-mailech jsou věci, které nejde vůbec potvrdit. Například, že Česká republika zaplatila výkupné, aby se tady nestal žádný teroristický útok.
U článků je tedy možné vždycky dohledat původ zprávy?
U serverů můžete vystopovat, kdo je vlastník domény nebo se podílí na obsahu. A v tu chvíli se jako producent toho obsahu vystavíte tomu, že když překročíte určitou hranici, tak můžete být trestně stíháni. Podle mě mnohé články Aeronetu už jsou za tou hranicí, která by byla postižitelná. Ale není známo, kdo je jeho vlastník, takže se to neděje. U řetězových e-mailů je ale těžké je vystupovat.
Švédský novinář: Dezinformační mašinerii pomáhají užiteční idioti. Než něco pošlete dál, vypijte sklenici vody
Číst článek
Článků, které by se daly označit za dezinformační nebo konspirační, je pravděpodobně víc, než uvádí Atlas. Podle čeho jste je vybírali?
To je proces, který bude pokračovat. Snažili a snažíme se dohledávat exemplární případy, ale neaspirujeme na to, aby to bylo kompletní. Naše práce až teď začala. Budeme průběžně sledovat, co dál vychází na těch serverech.
Některá témata, jako třeba „Svět ovládají reptiliáni a běžní lidé o ničem nevědí“, mají původ až v 90. letech. Jak je možné, že se tak dlouho udrží ve veřejném prostoru?
Ti reptiliáni jsou skoro až folklor. Myslím, že kdyby tam nebyli, tak by lidé měli pocit, že tam chybí. Ale například protokoly sionských mudrců už jsou tady dvě století a stále se tady drží.
Čím to je?
Je to celá řada příčin, nejde je zredukovat na jednu. U antisemitských, jako jsou ty protokoly, jsou to zažrané stereotypy. U reptiliánů je to zase tak bizarní, že si možná někdo říká, že je to jediné možné vysvětlení situace.
Obecně vzato konspirační teorie vyhovují spíš lidem, kteří mají pocit, že ta realita je příliš komplikovaná na to, aby byla predikovatelná. A konspirační teorie jim přináší uklidnění, že svět není zase tak složitý a je jen ovládaný konspiračními silami.
Používali jste i informace zachycené bruselskou skupinou EU vs Disinfo. Liší se nějak konspirační teorie, která se rozmáhají u nás a v Evropě?
Tuhle část databáze jsme používali hlavně pro kategorizaci narativů proruských, které jsou často z ruského prostoru taky dopravovány. Například hladomor na Ukrajině nebyl, nebo byl, ale může za něj USA. To tvoří menšinovou část celého korpusu.
21:25
Dezinformace o očkování škodí stejně jako nemoci, zní od expertů z globálního summitu
Číst článek
Opravdu velké narativy jako Rockefellerové nebo Rotschildové jsou ale podle mě stejné napříč světem. Jenom se dočkávají nějakých konkrétních lokálních změn. A potom situace v každé zemi produkuje své vlastní. Ve finále je domácích konspiračních teorií, které bychom nenašli jinde, málo. Připomínám, že jedna z nich je třeba, že 17. listopad bylo předem domluvené divadlo, ve kterém si moc předali disidenti a státní bezpečnost.
Podobné jako atlas hub
Proč jste se rozhodli na tomto projektu pracovat?
Zájem byl v první řadě akademický. Všichni, kteří se zajímají o to, jak vypadá mediální prostor v Čechách, tak o tom mluví. Existuje hodně iniciativ, které se zaměřují na jednotlivé dezinformace, ale přišlo nám, že ty konspirace zůstávají trochu vně. Jde nám o to ukázat celkový pohled, ne o to jednu konkrétní vyvrátit. Chtěli jsme vytvořit takovou mapu, která by ukazovala, že například Aeronet publikoval tohle a tohle a to jsou konspirace.
Jak dlouho trvalo, než jste data sesbírali?
Myslím, že devět nebo deset měsíců. Jedna část zahrnovala sběr těch konspiračních narativů, a poté nastala analýza serverů.
Pro koho je atlas určený?
Je určený pro poučenou veřejnost a částečně pro odborníky, kteří se chtějí podívat, jakým způsobem se ty jednotlivé příběhy v Česku objevují.
Co je tedy vaším cílem?
Chceme vybudovat atlas. Když narazíte v lese na houbu, tak chcete mít atlas, podle kterého ji určíte. A my chceme postupně vybudovat podobný atlas, který vám na základě empirické sbírky příkladů bude schopen pomoct, pokud se setkáte s různými typy informací, a eventuálně dohledat, kde se to vyskytuje.
