K ohrožení okolí může někoho dohnat i pocit křivdy
Pražští policisté dnes museli v Bubenči zpacifikovat muže, který v domě pustil plyn a rozléval kolem sebe neznámou tekutinu. Dotyčný skončil v péči lékařů Psychiatrické léčebny v Bohnicích. Po nedávné tragické události ve Frenštátě pod Radhoštěm je to další případ ohrožování okolí. K takovému jednání může podle odborníků vést pocit křivdy.
„Já se domnívám, že tam velmi často bývá buď opravdová, nebo domnělá křivda. Ten člověk si pak vede jakousi při buď s úřady, nebo se svým okolím, a bývá nevývratně přesvědčen o své pravdě. Často se dostává do pozice osamělého bojovníka,“ vysvětluje psycholog Miloš Kajuk.
Dopad svého jednání si přitom podle jeho slov neuvědomuje a může být zaslepen afektem. Doprovázet to navíc může i pocit ztráty životního smyslu.
Příčiny jednání vedoucího k ohrožení okolí vysvětlil v Odpoledním Radiožurnálu psycholog Miloš Kajuk.
Šanci vypozorovat rostoucí nebezpečí má bezprostřední okolí dotyčného, zvlášť pokud se chová podivně.
„Někdy se mohou pokusit zasáhnout, třeba si s tím člověkem nějak nezávazně promluvit, dát mu najevo, že není osamělý, naslouchat mu a trošku to napětí mohou v daném člověku zmírnit,“ doporučuje odborník.
Všímavější jsou přitom podle něj lidé v menších obcích a na vesnicích, zatímco ve velkých městech vládne anonymita a s ní i lhostejnost.
„Všechna ta velkoměsta se vyznačují tím, že jsou tam lidé lhostejnější, mají větší strach se plést do násilného trestního činu. Je to taková ta anonymita, která skrývá jak viníky, tak oběti a kolemjdoucí,“ dodává expert.
