Čtyři poslanci, tři ministři, dva senátoři, tři europoslanci a navrch jeden hejtman. Piráti jsou ve zvláštní situaci, přestože mají v exponovaných politických pozicích minimum svých lidí, mají z vládních stran dlouhodobě druhé nejvyšší preference. Ale kde se dnes Piráti nachází z jejich vlastního pohledu? Ať můžou být vnitřně rozděleni, ve Stranickém kompasu iROZHLAS.cz se shodují: „Jsme jediní skuteční liberálové české politiky.“
Důvod současné pirátské personální situace tkví v „kroužkovacím masakru“ ze sněmovních voleb 2021, kdy je přeskákali Starostové. Navzdory mnohým prognózám však Piráti tento úder přestáli a až na občasné vnitřní třenice jsou stabilizovanou stranou s dlouhodobými preferencemi kolem deseti procent.
„Nakonec to přijali jako skutečnost, protože jim nic jiného ani nezbylo. Je to pro ně poučení,“ komentovala pirátské vyrovnání se se ziskem pouhých čtyř poslaneckých mandátů politoložka Vladimíra Dvořáková.
To vše v situaci, kdy jsou Piráti již od voleb tak trochu jednou nohou z vlády pryč. Neustále se diskutuje o tom, zda budou chtít kabinet ještě před volbami opustit. Ostatně zbytek vládní většiny je ani početně nepotřebuje, bez čtyř pirátských poslanců má ve Sněmovně stále celkem pohodlnou většinu 104 poslanců.
Co se týče vládní politiky, jsou tak spíše skryti, zatímco na veřejnost se dostávají spíše jejich vnitřní spory. Komentátor Petr Fischer tento jev popsal tak, že mají Piráti „zvláštní schopnost přitahovat pozornost veřejnosti naprostými margináliemi“.
Měl tím namysli spor o odvolání Janky Michailidu z republikového výboru strany kvůli účasti na antikapitalistické akci a jejím dřívějším výrokům o tom, že její osobní přesvědčení je „komunistické, ve smyslu původním, demokratickém“.
Jen pár týdnů nazpět Piráti z republikového výboru odvolali i Jakuba Michálka, důvodem byla jeho snaha o vnitřní reformu strany. Přes léto také Piráti na základě vnitrostranického referenda vyzvali k odvolání ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS).
Podle politologa Lukáše Jelínka si na sebe Piráti svým internetovým fórem, kde o všech těchto návrzích hlasují, upletli bič. „Zatímco v jiných partajích své potíže drží pod pokličkou, pročež se jim nejedna aféra vyhnula, Piráty dohání jejich otevřenost. Vládní partneři si navíc stěžují i na jejich nevyzpytatelnost, kdy členská základna může raz dva zvrátit dohodu mezi koaličními lídry,“ popsal.
Pokud mají odpovídat na to, jak by sebe i svou stranu ideologicky zařadili, shodnou se Piráti vesměs na liberálním a proevropském zařazení.
Mnozí včetně i velmi exponovaných postav pirátského vedení dokonce zdůraznili, že jsou v těchto postojích jedinou relevantní českou stranou. Může přitom jít o reakci na to, jak se pod vedením Víta Rakušana přesouvá do liberálních vod i hnutí STAN. Mezi oběma partajemi zůstává po zmíněném výsledku posledních sněmovních voleb ještě mnoho zlé krve.
Po ANO, ODS, STAN, KDU-ČSL, SPD a TOP 09 nyní představujeme sedmou analýzu sněmovních stran. V posledním Stranickém kompasu iROZHLAS.cz odpovídali politici Pirátů, jak by ideologicky definovali sebe i svou stranu, kdo je podle nich pro Piráty nejpřirozenější politický partner a jak hlasovali ve stranickém referendu o vstupu do vlády a zda by nyní hlasovali stejně.
„Jsem přesvědčen, že v současnosti v Česku neexistuje liberální strana, která je podobná jako my, staví se silně proti korupci a vyznává hodnoty otevřené společnosti.“
Ivan Bartoš (místopředseda pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů)
„Piráti jsou jedinou relevantní stranou v Česku, která je skutečně autenticky liberální. (…) Jelikož jsou v Česku kromě Pirátů všechny relevantní politické subjekty konzervativní nebo populistické, je pro nás jakožto liberální stranu samozřejmě náročné hledat politické partnery.“
Marcel Kolaja (europoslanec a 1. místopředseda Pirátů)
„V tom, že jsme jasně liberální a jasně středoví, jsme jako Piráti v Česku naprosto unikátní.“
Olga Richterová (místopředsedkyně Sněmovny)
„Jsme jedinou opravdovou liberální stranou s proevropskou orientací v ČR, která dělá politiku založenou na datech a faktech.“
Zdeněk Hřib (náměstek pražského primátora a člen republikového výboru Pirátů)
„Obecně jsme opravdu liberální strana a jako takoví nemáme v českém Parlamentu žádného přirozeného partnera.“
Mikuláš Peksa (europoslanec)
„Myslím, že Piráti jsou jedinou skutečně liberální stranou v Parlamentu. U ostatních stran zastoupených ve Sněmovně není liberální politika přijímána tak jednotně.“
Jiří Lehejček (náměstek ministra životního prostředí)
Právě dělení na konzervativce a liberály je i pro Piráty jednoznačně důležitější než klasická pravolevá osa. Když se na jaře na celostátním fóru hlasovalo o změnách stanov, mimo jiné neprošla formulace o tom, že jsou Piráti právě „středová liberální strana“. Tuto formulaci ale delegáti odmítli jako zbytečné nálepkování.
„Že se nebylo fórum schopné shodnout na změně stanov přiřazením pozice na levopravé ose, dokládá, že tato otázka dílem stranu vnitřně rozděluje a dílem mnoha členům nedává vůbec žádný smysl,“ popsal Aleš Michal z Institutu politologických studií FSV UK.
K pravolevému dělení se nyní v odpovědích pro iROZHLAS.cz někteří z Pirátů přece jen vyjádřili. Převážilo zařazení sama sebe jako středovou či středolevicovou stranu. „Rozdělení na pravici a levici chápu spíše jako velice orientační, je podle mě dosti zastaralé a nedokáže zachytit trendy,“ zmínil například předseda Ivan Bartoš s tím, že tuto osu narušuje i populismus.
Náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib považuje dělení na pravici a levici za „podvod na voliče“ a třeba člen republikového výboru a radní Jihomoravského kraje Jiří Hlavenka pak shrnul pozici Pirátů lakonickými slovy: „Nejsme konzervy.“
„Piráti jsou jasně liberální středová strana. (…) Samotné rozdělení na pravici a levici chápu spíše jako velice orientační, je podle mě dosti zastaralé a nedokáže zachytit trendy v politice v posledních dekádách. Spousty dříve jasně oddělených levicových či jasně pravicových témat se dnes u jednotlivých politických stran prolínají. Navíc čelíme přívalu populismu, který si na pomyslné pravolevé politické škále vybírá jen to, co se v danou chvíli hodí.“
Ivan Bartoš (místopředseda pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů)
„Piráti jsou středová liberální strana, která klade důraz na osobní svobodu jednotlivce.“
Jan Lipavský (ministr zahraničních věcí)
„Piráty bych na takovém kompasu definovala jako liberální střed, sebe jako liberální středolevici.“
Markéta Gregorová (europoslankyně)
„Liberální střed v obou případech.“
Jakub Michálek (předseda poslaneckého klubu Pirátů)
„Osobně považuji dělení na pravici a levici za podvod na voliče. V naší zemi totiž stačilo velmi dlouho dvěma stranám jen tvrdit, že jsou pravice a levice a nedělat jinak vůbec nic. Proto se za posledních 25 let nedokončily klíčové reformy ve školství, zdravotnictví či sociální sféře. Země jela na setrvačník a ten se teď vyčerpal, a proto ekonomika začíná stagnovat.“
Zdeněk Hřib (náměstek pražského primátora a člen republikového výboru Pirátů)
„Piráti jsou jasně liberální strana, a to je i mé životní nastavení. (…) Pravolevé vidění světa pro mě osobně moc neznamená. Z osobní zkušenosti, ti co nejvíc hlasitě křičí, že jsou jasná pravice či levice, pak tím, co prosazují, dokážou tenhle osobní kompas snadno popřít.“
Klára Kocmanová (poslankyně)
„Piráti jsou liberální středová strana, posláním České pirátské strany je svobodná, spravedlivá a vzdělaná společnost, která chrání lidská práva i občanské svobody a myslí na budoucnost.“
Mikuláš Ferjenčík (exposlanec, kandidát do Evropského parlamentu)
„Pokud bych mohl dvěma slovy, pak „nejsme konzervy“, což vnímám i jako určující odlišení od všech dalších významných stran. (…) Pravolevá škála dle mého názoru přestává dobře vyhovovat, protože lze přece skloubit postoje, které jsou vnímány jako levicové (například silné sociální cítění, ochrana slabých, důraz na ekologii) s postoji, které se spíše řadí k pravicovým, jako je silný důraz na osobní svobody, na podporu individuálního úspěchu ad.“
Jiří Hlavenka (člen republikového výboru a radní Jihomoravského kraje)
„Dívaje se na nás pravolevou optikou, považuji Piráty za středovou až středolevou stranu, kdy toto rozpětí myslím nejlépe reflektuje vnímání většiny našich členek a členů, registrovaných příznivců a příznivkyň.“
Albert Štěrba (kandidát do Evropského parlamentu)
Politolog Aleš Michal připomíná, že první pirátské strany ve Švédsku, Německu či na Islandu vznikly jako vzdor vůči tradiční politice a odraz nové digitální společnosti.
„V tomto kontextu je logické, že zařazení na levopravé ose je velmi složité, dává totiž mnohem větší smysl u stran s delší tradicí a s jiným přístupem ke konvenčnímu politickému provozu. (…) V odpovědích někteří členové toto dělení rovnou odmítají a napomáhají si zařazením mezi liberály, jiní z něj unikají zařazením do politického středu, které ale až příliš často funguje jako alibismus,“ popisuje.
Dvě křídla
Na zmíněném odvolání Michailidu a Michálka z republikového výboru je vidět stranické dělení. První jmenované byly zejména ze strany vládních Pirátů a jejich spojenců vyčítány její aktivity a výroky obhajující krajně levicové proudy, zatímco v případě Michálka hrála velkou roli jeho snaha centralizovat vnitrostranické rozhodování, které by dalo větší pravomoci užšímu vedení na úkor široké členské základny.
Piráti odhlasovali odvolání @malajankaa z vedení strany. Vnímám to jako odmítnutí zbytečných debat o pravo-levém dělení, které je přežitkem. Jak jinak si vysvětlit, že "pravice" u nás zvyšuje daně, chce znárodnit ČEZ, a naopak Piráti hájí práva živnostníků? Definují nás činy.
Europoslankyně Markéta Gregorová dvě pirátská křídla definovala jako „renesanci“ a „rekonstrukci“. Do první zařadila sebe a své kolegy z Evropského parlamentu, do druhého provládní Piráty.
Stejné skupiny jsou jinak nazývány jako „idealistické“ a „pragmatické“ křídlo a často se štěpí i v pohledu na to, zda zůstávat ve vládě. Zatímco idealisté by do ní vůbec nevstupovali a nyní by odešli, pragmatici si za rozhodnutím vstoupit stojí a vyzdvihují úspěchy svých tří ministrů, jak vyplývá i z odpovědí, jejichž plné znění naleznete na konci textu.
Většina oslovených si za svou tehdejší volbou stojí, například poslankyně Klára Kocmanová ale názor přehodnotila.
„Hlasoval jsem pro vstup do vlády a hlasoval bych pro něj zase.“
Ivan Bartoš (místopředseda pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů)
„Hlasoval jsem pro vstup do vlády a na svém rozhodnutí bych nic neměnil. Pirátům se podařilo ve vládě prosadit mnoho dobrého a jsem moc rád, že to podle průzkumů veřejného mínění lidé vidí.“
Jan Lipavský (ministr zahraničních věcí)
„Byla jsem pro vstup do vlády, jako bylo 88 procent našich členů a členek. Názor jsem nezměnila.“
Olga Richterová (místopředsedkyně Sněmovny)
„Hlasoval jsem pro vstup Pirátů do vlády. Pracovat pro naše voliče a prosazovat program, kvůli kterému si nás zvolili, jde mnohem jednodušeji z pozice člena vlády než z opozice.“
Zdeněk Hřib (náměstek pražského primátora a člen republikového výboru Pirátů)
„Není to žádné tajemství, hlasovala jsem tehdy proti vstupu do vlády. Měla jsem obavu, abychom se čtyřmi hlasy ve Sněmovně byli vůbec slyšet. Jakmile ale pár měsíců na to přišla ruská agrese na Ukrajinu, svůj postoj jsem ihned přehodnotila.“
Klára Kocmanová (poslankyně)
„Hlasoval jsem proti vstupu do vlády. Dnes bych hlasoval stejně.“
Lukáš Wagenknecht (senátor)
„Nikdy jsem se netajil tím, že jsem preferoval do vlády nevstupovat. Momentem vstupu do vlády však byla vybrána jiná strategie. Já ji plně respektuji a mám radost z věcí, které se mým pirátským kolegům podařilo ve vládě prosadit, ať v oblasti digitalizace nebo v zahraniční politice.“
Marcel Kolaja (europoslanec a 1. místopředseda Pirátů)
„Není tajemstvím, že jsem byla proti vstupu do vlády, a hlasovala bych dnes stejně. Na mých tehdejších důvodech se nic nezměnilo.“
Markéta Gregorová (europoslankyně)
„Přiznaně jsem hlasoval proti vstupu do vlády a ty důvody přetrvávají dodnes. Piráti jsou v menšině a sedíme ve vedení země s konzervativními stranami.“
Mikuláš Peksa (europoslanec)
„Uvnitř Pirátské strany probíhá živá debata. Projevuje se zde několik štěpení, to nejvýznamnější kolem přístupu k vládní koalici. Zatímco příznivci dlouhodobě prezentují úspěchy v prosazování pirátského programu, odpůrci se zaměřují zejména na některé skandály a nepovedenou komunikaci,“ potvrzuje politolog Aleš Michal.
Obě křídla současně nelze chápat jako o dvě strany zákopů, jde často o prolínající se skupiny. Například Marcel Kolaja stojí proti Michálkovým návrhům, zároveň ale plní funkci 1. místopředsedy strany a na zářijových primárkách pro eurovolby dostal silný mandát jako jednička kandidátky.
Ministři Jan Lipavský a Ivan Bartoš | Foto: Milan Malíček | Zdroj: Právo / Profimedia
Partneři od Zelených ke Spolu
Ohledně nejpřirozenějších politických partnerů byli mnozí Piráti spíše nekonkrétní. Obecně zmiňovali spolupráci s demokratickými stranami a odmítání extremistů nebo xenofobů, mezi těmi konkrétně zmínili KSČM, SPD nebo Trikoloru. Nejblíže by pak i z logiky svého postavení měli mít k dalším liberálním stranám. Těch se ale v české politice podle Pirátů nedostává.
„Blízkého partnera na současné politické scéně přímo nemáme,“ uvedla například poslankyně Kocmanová. „Ostatní strany nejsou jako celky v liberálních hodnotách tak jednotní. Často jde spíš o konkrétní politiky a političky, s nimiž spolupracuji na konkrétních tématech,“ vysvětlila.
„Jsme schopní a ochotní spolupracovat s každou stranou postavenou na demokratických principech, naopak zcela odmítáme extremisty. Blízkého partnera na současné politické scéně přímo nemáme, protože se v některých hodnotách rozcházíme a ostatní strany nejsou jako celky v liberálních hodnotách tak jednotní. Často jde spíš o konkrétní politiky a političky, s nimiž spolupracuji na konkrétních tématech.“
Klára Kocmanová (poslankyně)
Například Jakub Michálek ale jako nejbližšího politického partnera zmínil koalici Spolu, podle Alberta Štěrby jsou to stále Starostové a nezávislí, Tomáš Martínek zmínil senátní hnutí SEN21 a Mikuláš Ferjenčík zase Progresivní Slovensko.
2. místopředsedkyně strany Hana Hajnová vyjmenovala na senátní půdě SEN21, ve Sněmovně STAN a mimo parlament Zelené. Jiří Hlavenka zmínil „s odřenýma ušima“ TOP 09, se kterou Piráty pojí proevropský důraz a některé liberální části její prosazované politiky.
„Pirátská strana jako jediná opravdu liberální politická strana těch „přirozených“ partnerů příliš nemá, nicméně například na půdě Senátu je naším partnerem hnutí SEN 21, se kterým máme společný senátorský klub, ve Sněmovně je to hnutí STAN a z neparlamentních stran bych zmínila ještě například Stranu Zelených.“
Hana Hajnová (2. místopředsedkyně Pirátů)
Pro trojici pirátských europoslanců jsou nejpřirozenějšími partnery zahraniční Piráti. Na tom se shodli Marcel Kolaja, Markéta Gregorová i Mikuláš Peksa, na domácí scéně žádné konkrétní nevidí. Gregorová přidala i panevropské hnutí Volt či recesistickou Stranu maďarského dvouocasého psa (MKKP).
„Na evropské úrovni jsou to další Pirátské strany, ale také panevropské hnutí Volt či například maďarský MKKP. Je zde mnoho subjektů, s nimiž souzníme. V českém politickém rybníčku mám bohužel problém najít jinou stranu, která by odpovídala liberálním nárokům Pirátů v lidskoprávních ohledech, ale třeba i otázkách surveillance (šmírování) či digitálních svobod. Nemáme tedy jednoho přirozeného partnera, jako spíš tématické spojence.“
Markéta Gregorová (europoslankyně)
Politolog Michal k tomu dodává, že není žádným tajemstvím, že pro mnoho pirátských členů jsou největším trnem v oku zejména konzervativní vládní partneři. I to je z odpovědí straníků cítit.
Politici Pirátů odpovídali na následující otázky:
Jak byste definoval/a Piráty na základním politickém kompasu (pravice, levice, konzervativní, liberální…) a jak své osobní postoje?
Jaký politický subjekt je pro Piráty nejpřirozenějším partnerem?
Pokud jste ochotný/á se o to podělit, jak jste hlasoval/a ve stranickém referendu o vstupu do vlády? Hlasoval /abyste dnes stejně?
Odpovědi v plném znění naleznete po rozbalení jednotlivých vizitek.
Ivan Bartoš
místopředseda pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů
1. Piráti jsou jasně liberální středová strana. Jsme pro otevřenou a svobodnou společnost bez předsudků. Snažíme se reagovat na moderní věci 21. století, na informační a vzdělanostní společnost. Samotné rozdělení na pravici a levici chápu spíše jako velice orientační, je podle mě dosti zastaralé a nedokáže zachytit trendy v politice v posledních dekádách. Spousty dříve jasně oddělených levicových či jasně pravicových témat se dnes u jednotlivých politických stran prolínají. Navíc čelíme přívalu populismu, který si na pomyslné pravolevé politické škále vybírá jen to, co se v danou chvíli hodí. Za Piráty jsme pro solidaritu ve společnosti, aby se více nerozevíraly nůžky mezi jednotlivými skupinami obyvatel. Zároveň nechceme, aby stát mluvil lidem do vyznání, politických či osobních preferencí, sexuální orientace či do jejich činorodosti třeba spjaté s podnikatelskými aktivitami. Jsme pro férový stát, který nemluví lidem do života. Utváří jim ale pro dobrý život podmínky.
2. Jsme pro spolupráci s každou demokratickou politickou stranou, naopak jednoznačně se stavíme proti extremistickým a xenofobním politickým uskupením. Jsem přesvědčen, že v současnosti v Česku neexistuje liberální strana, která je podobná jako my, staví se silně proti korupci a vyznává hodnoty otevřené společnosti. Často s ostatními politickými stranami nebo s politiky spolupracujeme na konkrétních tématech. Pokud jde například o novou legislativu, která zjednoduší život lidí v České republice, jsou zájmy občanů na prvním místě, bez ohledu na nějakou ideologii.
3. Hlasoval jsem pro vstup do vlády a hlasoval bych pro něj zase. Sám jako ministr pro místní rozvoj a vicepremiér pro digitalizaci vidím jasné a konkrétní posuny, kterých jsme dosáhli. Ať už se jedná například o klíčové zjednodušení stavebního řízení, nebo postupnou digitalizaci. Třeba právě digitalizace by měla vést k tomu, že stát pracuje s daty, co má, a nechce je furt dokola po vás, ministerstvo si umí spojit data bez práce úředníků. To je ten cíl, proč jsem šel do politiky – pomoci lidem a zjednodušit jim život. To se ale v opozici provádí velmi ztěžka. Za Piráty máme ve vládě i Jana Lipavského, který je skvělým ministrem zahraničí, své schopnosti i postoje jasně prokázal svým jednáním při krizových situacích ve světě. Česko se třeba stalo jednou z nejvýraznějších zemí, která pomáhá Ukrajincům bránit se ruské agresi. To významně posílilo naší pozici i prestiž v zahraničí. Ministr pro legislativu Michal Šalomoun se svým týmem šetří miliardy z kapes nás všech – jednak předchází pokutám za pozdě přijaté EU směrnice, ale také řídí tým analytiků, kteří pomáhají tvořit efektivní zákony. Bojuje s byrokracií, aby ulevil od zbytečných povinností podnikatelům i občanům, prosadil už dva antibyrokratické balíčky a chystá další. Bez účasti ve vládě by něco takového možné nebylo. Samozřejmě jsme v kabinetu součástí koalice, což vyžaduje kompromisy. Věřím, že z dalších parlamentních voleb vyjdeme silnější a budeme moci náš program realizovat ještě ve větší míře.
1. Piráti jsou jedinou relevantní stranou v Česku, která je skutečně autenticky liberální. Usilujeme o svobodnou, spravedlivou a vzdělanou společnost, ve které není nikdo diskriminován, která respektuje soukromí jednotlivců a která se dívá se do budoucna. O společnost, ve které má každý příležitost se prosadit bez ohledu na to, zda pochází z bohaté či chudé rodiny, bez ohledu na pohlaví nebo sexuální orientaci. To vyjadřuje i můj osobní postoj.
2. Našimi nejpřirozenějšími partnery jsou další Pirátské strany po celém světě. V Evropském parlamentu například tvoříme jeden poslanecký klub s německým Pirátem Patrickem Breyerem. Jelikož jsou v Česku kromě Pirátů všechny relevantní politické subjekty konzervativní nebo populistické, je pro nás jakožto liberální stranu samozřejmě náročné hledat politické partnery, nicméně pokud jde o to, abychom dokázali efektivně prosazovat pirátský program, a tedy kroky pro zlepšení života občanů, jsme otevřeni spolupráci s každou demokratickou stranou. Zde ale musím zdůraznit slovo demokratickou – uskupení, která se neštítí extremistické rétoriky a která s cílem získat politické body probouzejí nenávist ve společnosti, za demokratická nepovažuji.
3. Nikdy jsem se netajil tím, že jsem preferoval do vlády nevstupovat. Momentem vstupu do vlády však byla vybrána jiná strategie. Já ji plně respektuji a mám radost z věcí, které se mým pirátským kolegům podařilo ve vládě prosadit, ať v oblasti digitalizace, nebo v zahraniční politice.
1. Piráty lze na politickém kompasu definovat na konzervativně-liberální škále a to jednoznačně jako liberální stranu, což bylo i důvodem, proč jsem si je vybrala pro svou politickou realizaci. Hodnoty jako svoboda, rovnost lidských práv nebo boj proti korupci pro mě Piráti prezentují na české politické scéně ze všech nejlépe.
2. Pirátská strana jako jediná opravdu liberální politická strana těch „přirozených“ partnerů příliš nemá, nicméně například na půdě Senátu je naším partnerem hnutí SEN 21, se kterým máme společný senátorský klub, ve Sněmovně je to hnutí STAN a z neparlamentních stran bych zmínila ještě například Stranu Zelených.
3. Hlasovala jsem pro vstup do vlády a dnes bych hlasovala stejně.
Jan Lipavský
ministr zahraničních věcí, člen republikového výboru
1. Piráti jsou středová liberální strana, která klade důraz na osobní svobodu jednotlivce. Důležité pro nás je, aby stát skutečně pracoval pro lidi, v konkrétních situacích jim usnadňoval život a oni se na něj v případě potřeby mohli spolehnout. Klademe důraz na odpovědné a transparentní hospodaření s veřejnými zdroji. Naše politika je založena na demokratických hodnotách. Při rozhodování se řídíme tvrdými daty, a nikoliv dojmy.
2. Takový, který má podobně jako my odvahu dělat, co je správné a potřebné. Takový, který nejede na vlně populismu a nepodílí se na umělém vytváření strachu ve společnosti kvůli dosažení vlastních cílů. Takový, který je otevřený věcné diskusi. Jsme konzistentní a dlouhodobě odmítáme spolupráci s extremisty.
3. Hlasoval jsem pro vstup do vlády a na svém rozhodnutí bych nic neměnil. Pirátům se podařilo ve vládě prosadit mnoho dobrého a jsem moc rád, že to podle průzkumů veřejného mínění lidé vidí. Mezi naše největší úspěchy patří například prosazení a využívání sankčního zákona namířeného proti subjektům podporující ruskou válku proti Ukrajině, úspěšně zvládnuté předsednictví v Radě EU, předsednictví Radě OSN pro lidská práva, navýšení rodičovského příspěvku a mnoho dalšího.
Piráti jsou liberální proevropská strana. Zasazují se o svobodnou a vzdělanou společnost s důrazem na ochranu lidských práv, občanských svobod a soukromí jednotlivců. Dále Piráti kladou důraz na protikorupční zákony, rozhodování a tvorbu zákonů založené na datech a analýzách, aby stát tvořil efektivní zákony, a také na boj s byrokracií. Tu je třeba postupně odbourávat a je to jedna z věcí, které se věnuji. Vláda tak schválila už dva antibyrokratické balíčky a třetí připravujeme.
Jelikož nejsem straník, tak bych se k otázkám na politickou strategii strany vyjádřil pouze obecněji. S řadou výše zmíněných hodnot Pirátů souzním, ostatně proto jsem se i stal ministrem pro legislativu právě za tuto stranu. A tyto hodnoty se odrážejí i v programu strany a v programovém prohlášení vlády.
Olga Richterová
místopředsedkyně Poslanecké sněmovny, členka republikového výboru
1. Jsme středová liberální strana. Nehledáme ideologická, ale funkční řešení a současně máme pohled na celospolečenskou soudržnost, na zodpovědnost vůči naší budoucnosti. A to jsou principy, o které se opírají naše hodnoty, což je svobodná, vzdělaná, na budoucnost hledící a v budoucnosti i nyní prosperující a současně soudržná společnost.
2. Zmíněné principy a hodnoty jsou styčnými body se spoustou jiných stran, ale v tom, že jsme jasně liberální a jasně středoví, jsme jako Piráti v Česku naprosto unikátní.
3. I tehdy jsem říkala, že jsem pro vstup do vlády, jako bylo 88 procent našich členů a členek. Takový jasný mandát šel ruku v ruce s tím, že jsme jasně říkali, že máme odvahu dělat to, co považujeme za správné, že je po osmi letech vlád, ve kterých byl Andrej Babiš, potřeba dát spoustu věcí do pořádku. Věděli jsme, že to nebude snadné, ale stále si myslím to, co dříve. Že je i trochu rebelství chopit se zodpovědnosti a dělat ve vládě to, co nám přijde důležité.
1. Piráti jsou jasně liberální strana a to je i mé životní nastavení. Jsem zcela v souladu s tím, co máme jako Piráti ve stanovách. Osobně jako poslankyně řeším hlavně lidská práva, svobodu a životní prostředí. Chceme férový stát, který nemluví lidem do života, ale utváří jim pro dobrý život vhodné podmínky. Pravolevé vidění světa pro mě osobně moc neznamená. Z osobní zkušenosti, ti co nejvíc hlasitě křičí, že jsou jasná pravice či levice, pak tím, co prosazují, dokáží tenhle osobní kompas snadno popřít.
2. Jsme schopní a ochotní spolupracovat s každou stranou postavenou na demokratických principech, naopak zcela odmítáme extremisty. Blízkého partnera na současné politické scéně přímo nemáme, protože se v některých hodnotách rozcházíme a ostatní strany nejsou jako celky v liberálních hodnotách tak jednotní. Často jde spíš o konkrétní politiky a političky, s nimiž spolupracuji na konkrétních tématech.
3. Není to žádné tajemství, hlasovala jsem tehdy proti vstupu do vlády. Měla jsem obavu, abychom se čtyřmi hlasy ve sněmovně byli vůbec slyšet. Jakmile ale pár měsíců na to přišla ruská agrese na Ukrajinu, svůj postoj jsem ihned přehodnotila. Byla jsem ráda, že můžu být nápomocná a užitečná ve chvíli krize – z opozice bychom toho moc nesvedli. Od té chvíle to beru jako příležitost prosazovat náš program a věřím tomu, že pirátský otisk ve vládě znát je, i když to není vždy snadné. Máme za sebou řadu úspěchů, nechci je vyjmenovávat konkrétně, informujeme o nich na webu a na sociálních sítích i prostřednictvím médií. Práce našeho vládního týmu je velmi dobrá, ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a ministr pro legislativu Michal Šalomoun odvádějí skvělou práci v rámci možností, které máme.
1. Osobně bych definoval svůj přístup jako liberální, moje témata jsou především energetika, podpora drobného a středního podnikání, transparentnost a boj proti korupci a témata spojená s ochranou těch, kteří to potřebují.
2 .Strany které podporují politické zaměření viz výše.
3. Hlasoval jsem proti vstupu do vlády. Dnes bych hlasoval stejně.
1. Piráty bych na takovém kompasu definovala jako liberální střed, sebe jako liberální středolevici.
2. Na evropské úrovni jsou to další pirátské strany, ale také panevropské hnutí Volt či například maďarský MKKP. Je zde mnoho subjektů, s nimiž souzníme. V českém politickém rybníčku mám bohužel problém najít jinou stranu, která by odpovídala liberálním nárokům Pirátů v lidskoprávních ohledech, ale třeba i otázkách surveillance (šmírování) či digitálních svobod. Nemáme tedy jednoho přirozeného partnera, jako spíš tématické spojence.
3. Není tajemstvím, že jsem byla proti vstupu do vlády, a hlasovala bych dnes stejně. Na mých tehdejších důvodech se nic nezměnilo.
1. Jsem proevropsky orientovaný liberální politik. Moje snaha vždy byla dbát na ochranu klimatu, právní stát a hlídání evropských financí. Chci svobodnou digitální Evropu, která se kouká dopředu. Podle těchto základních principů v politice funguji.
2. Úplně nejzákladněji Evropská pirátská strana a s tím spojené pirátské strany po Evropě. Obecně jsme opravdu liberální strana a jako takoví nemáme v českém Parlamentu žádného přirozeného partnera. Snažíme se ale, jak je vidět v Evropském parlamentu, spolupracovat s těmi, kdo mají stejné cíle jako my. Držíme se ale zásady, že s extremisty se nehlasuje.
3. Přiznaně jsem hlasoval proti vstupu do vlády a ty důvody přetrvávají dodnes. Piráti jsou v menšině a sedíme ve vedení země s konzervativními stranami, které se neshodnou třeba na manželství pro všechny nebo přijetí eura. Navíc taková ODS a ochrana klimatu, to skoro nejde dohromady. V rámci možného se s Piráty snažíme protlačit pozitivní změny, ale v téhle sestavě to jde opravdu ztuha.
Zdeněk Hřib
náměstek pražského primátora a člen republikového výboru
1. Jsme jedinou opravdovou liberální stranou s proevropskou orientací v ČR, která dělá politiku založenou na datech a faktech. Je velký rozdíl o liberální politice jen mluvit navenek a opravdu ji dělat. Na konkrétních hlasováních poslanců o jednotlivých změnách ve Sněmovně, ale i na krajské či komunální úrovni je pak tento rozdíl vidět i v praxi. Já osobně považuji dělení na pravici a levici za podvod na voliče. V naší zemi totiž stačilo velmi dlouho dvěma stranám jen tvrdit, že jsou pravice a levice, a nedělat jinak vůbec nic. Proto se za posledních 25 let nedokončily klíčové reformy ve školství, zdravotnictví či sociální sféře. Země jela na setrvačník a ten se teď vyčerpal a proto ekonomika začíná stagnovat.
2. Na opatřeních, která jsou prospěšná pro občany, a na záležitostech, které jsou podložené daty, jsme připraveni spolupracovat s jakoukoliv demokratickou stranou. Piráti se dlouhodobě vymezují proti spolupráci se stranami se sklony k extremismu, jako je například SPD a KSČM.
3. Hlasoval jsem pro vstup Pirátů do vlády. Pracovat pro naše voliče a prosazovat program, kvůli kterému si nás zvolili, jde mnohem jednodušeji z pozice člena vlády než z opozice. Podařilo se prosadit spoustu dobrých věcí, ale i zabránit některým nesmyslům. Vrátili jsme naší zahraniční politice rovnou páteř díky našemu ministrovi Janovi Lipavskému. Prosadili jsme po letech třeba navýšení rodičovského příspěvku nebo aby mohly být malé děti v nemocnici se svými rodiči díky Olze Richterové. Protlačili jsme také reálná opatření proti kmotrům, oligarchům a korupčníkům díky Jakubu Michálkovi. Michal Šalomoun osekává byrokratickou hydru a díky díky předsedovi Ivanu Bartošovi digitalizujeme. Schopné politiky máme ve městech i v regionech. Jen telegraficky například naši kandidátku do EP Zuzanu Klusovou v Karviné, Andreu Hoffmanovou v Ostravě, Marka Lahodu v Brně, ale i na pražském magistrátu můžu zmínit třeba Adama Zábranského. V Praze jsme v posledních komunálních volbách získali více procent než v roce 2018 a máme tak z vládních stran nejvíce zastupitelů.
Jiří Hlavenka
člen republikového výboru a radní Jihomoravského kraje
1. Pokud bych mohl dvěma slovy, pak „nejsme konzervy“, což vnímám i jako určující odlišení od všech dalších významných stran. A v tomto je to zcela ve shodě s mým osobním postojem. Pravolevá škála dle mého názoru přestává dobře vyhovovat, protože lze přece skloubit postoje, které jsou vnímány jako levicové (například silné sociální cítění, ochrana slabých, důraz na ekologii) s postoji, které se spíše řadí k pravicovým, jako je silný důraz na osobní svobody, na podporu individuálního úspěchu ad.
2. I z výše uvedeného vyplývá, že naší nekonzervativností jsme tak ideově vzdáleni ostatním stranám, že najít někoho, s kým bychom si radostně padli do náruče, je nejspíš nemožné. S odřenýma ušima to asi může být TOP 09, která je (a v tom se shodujeme) proevropská, v některých aspektech liberální (v jiných ovšem zase ne).
3. Hlasoval jsem pro a hlasoval bych stejně. Nepřijatelná je pro mě koalice pouze s gaunery. U ideologických oponentů je koalice možná, pokud se nám v ní podaří prosazovat důstojné části našeho programu. Naši voliči po nás chtějí, abychom měnili zemi k lepšímu, ne abychom remcali v opozičních lavicích. Pokud se ale (navzdory koaličnímu programu) toto nedaří. (tedy je-li to blokováno ostatními), je asi namístě z podobné vlády odejít.
2. SEN21, se kterým máme společný senátorský klub.
3. Hlasoval jsem pro, protože i přes nízký vliv Pirátů ve vládě mám za to, že dokážou Piráti korigovat konzervativní návrhy stran Spolu a ohlídat protikorupční jednání i demokracii. I když to není optimální vládní uskupení, tak alternativy jsou pro Česko pouze výrazně horší, proto jsem stále za působení Pirátů ve vládě.
1. Jsme liberální (v současné době bohužel jediní v Parlamentu) a proevropští; pravolevé dělení je podle mého názoru neaktuální a nevystihuje dobře současnou problematiku. Pro mě osobně je důležitá sociální citlivost (což je jiné než „levicovost“), kterou u Pirátů vnímám a zároveň prosazuji.
2. Pro Piráty jsou přirozenými partnery všichni liberální a zároveň nezkorumpovaní politici... Je to tedy na různých úrovních politiky různé.
3. Hlasovala jsem pro vstup do vlády a hlasovala bych znovu stejně. Jsem přesvědčená, že jako politická strana máme usilovat o možnost prosazovat to, co je pro nás důležité. I když v současné době je to pro nás jako liberální stranu v konzervativní vládě těžké, jsem přesvědčená, že ve vládě zmůžeme víc, než kdybychom byli v opozici. Osobně se hodně věnuju sociální oblasti, jsem v rezortním týmu a vím, kolik dobrého se nám podařilo prosadit a hlavně - kolika špatným věcem jsme zabránili (obrovsky důležitá je práce MMR a MPSV na Zákonu o dostupném bydlení, podpora mladých rodin zvýšením dočovského příspěvku, dostupnosti předškolní péče, částečných úvazků...) to by bez Pirátů ve vládě nebylo.
1. Piráti jsou moderní liberální strana. Osobně se identifikuji jako protržni, progresivní liberál.
2. Záleží na úrovni politiky. Na komunální je to velmi specifické podle podmínek, na celoevropské úrovni se nám daří spolupracovat jak s liberální pravicí, tak s liberální sociální demokracií. Nepřijatelná je pro mě spolupráce s pohrobky komunismu a fašismu.
3. V otázce vstupu do vlády jsem nehlasoval – připravoval jsem podkladové materiály pro ostatní a slíbil jsem, že se zdržím, aby to bylo fér. Přes dobrou práci Pirátů bych dnes musel hodně zvážit podle konkrétní situace jestli hlasovat pro odchod z vlády.
1. Piráty vnímám v lidskoprávních otázkách jako liberální, jelikož hájíme a usilujeme o to, aby všem lidem bylo před zákonem měřeno stejným metrem a měli stejné svobody, příležitosti, práva i povinnosti – bez ohledu na osobní ekonomickou/finanční situaci, společenské postavení, pohlaví či sexuální orientaci. Dívaje se na nás pravolevou optikou, považuji Piráty za středovou až středolevou stranu, kdy toto rozpětí myslím nejlépe reflektuje vnímání většiny našich členek a členů, registrovancých příznivců a příznivkyň. Zároveň se vyznačujeme a odlišujeme od politické konkurence snahou o správu věcí veřejných založenou na datech a důkazech; jsme stranou, která myslí na sociální spravedlnost a budoucnost – např. v otázkách důležitosti dostupného kvalitního vzdělávání a bydlení, ochrany životního prostředí či postupného přechodu k udržitelným formám hospodářství. Já se s výše uvedeným osobně plně ztotožňuji.
2. Myslím, že to jsou stále Starostové a nezávislí.
3. Ještě nebyl členem strany, pouze registrovaným příznivcem.
1. O Pirátech bych hlavně řekl, že jsou sociálně liberální a progresivní. Někteří spolustraníci se snaží Piráty umístit na střed pravolevé osy, ale myslím že o dost reálnější popis je, že Piráti si berou řešení z obou stran spektra podle toho, jaká z nich lépe naplňuje jasně definované pirátské hodnoty a zásady. Já sám se identifikuji hlavně s progresivismem inspirovaným T. G. Masarykem a jeho Českou stranou pokrokovou – tedy racionální politika podporující demokratické principy a společenský i technologický pokork s ohledem na společenskou soudržnost.
2. Myslím, že Piráti můžou dobře spolupracovat s leckým, i názorově vzdálenějším, a hlavní je, když ten partner hraje otevřeně, hraje fér a nemá korupční kauzy nebo střety zájmů.
3. Hlasoval jsem proti. Ne nějak kategoricky, ale nebyl jsem spokojen s některými parametry koalice, například s Pavlem Blažkem na postu ministra spravedlnosti. Jak bych hlasoval dnes, nevím, na to bych potřeboval řádné komplexní vyhodnocení toho, jak moc se daří Pirátům ve vládě prosazovat program. Třeba naše práce na MZV je výtečná a i třeba digitalizace se posouvá dobře, nicméně na takového velké hlasování bych určitě potřeboval více podkladů.
Eva Tichá
členka republikového výboru, kandidátka do EP z 11. místa
1. Jsme liberální strana a Evropa nás potřebuje, což bylo naše motto do voleb 2019. Už od svého vzniku držíme kurz a prosazujeme společnost svobodnou, vzdělanou a spravedlivou. Chceme, aby se společnost rozvíjela, chránila lidská práva každého z nás, ale i naše soukromí. Žijeme přítomností, nezapomínáme na minulost a řešíme ve svých rozhodnutích také budoucnost generací, které přijdou po nás. Prosazujeme rozvoj spravedlivé společnosti a zdravý život.
2. Spolupracujeme s demokratickými stranami na všech úrovních v záležitostech prospěšných pro občany u nás v komunále v Praze 6, stejně tak v kraji i v parlamentu, ovšem nepřipadá v úvahu se domlouvat s extremisty z SPD a Trikolory.
3. Hlasovala jsem v referendu PRO vstup Pirátů do vlády. Hlasovala bych stejně. Nedovedu si ani představit, že bychom seděli v opozičních lavicích s ANO a SPD. Prokázali, že na to vládu máme a i v tak skromném počtu poslanců jsme si dokázali vyjednat dobré podmínky naší účasti ve vládě a hlavně jsou za námi vidět výsledky naší práce ve veřejném zájmu, práce pro lidi. Se čtyřmi poslanci jsme si vyjednali tři ministry a devět náměstků a máme výsledky, na které můžeme být hrdí. Prosadili jsme opatření proti korupci a oligarchům, proti nefér sponzorství politických stran, díky evidenci reálných majitelů firem jsou veřejné zakázky a přidělování dotací transparentnější. Také v zahraniční politice se nám daří díky skvělým diplomatickým jednáním hájit svobodu, demokracii a lidská práva a jasně vystupovat proti autoritářským režimům. V sociální oblasti Piráti pomáhají rodinám s dětmi navýšením rodičovského příspěvku, prosadili jsme právo rodičů pobýt s dítětem v nemocnici. Nemohu opomenout digitalizaci, která usnadňuje život nám všem. Brzy budeme mít například občanský průkaz v mobilu nebo appku na datovku.
1. Piráti jsou liberální středová strana, posláním České pirátské strany je svobodná, spravedlivá a vzdělaná společnost, která chrání lidská práva i občanské svobody a myslí na budoucnost.
2. Progresivné Slovensko.
3. Pro vstup do vlády, vzhledem k tomu, co všechno jsme ovlivnili k lepšímu, namátkou zahraniční politiku, zvýšení rodičáku a řadu protikorupčních zákonů, tak jsem přesvědčen, že to za to stálo a hlasoval bych stejně.
1. Piráti vznikli jako specifický politický proud, který byl přímo spojen s nástupem internetu a rozšířením digitalizované společnosti. Jako takový odhadl správně i její hlavní rizika – ochranu soukromí jednotlivce a větší moc státu či nadnárodních společností, v počátku projevenou v oblasti kopírovacích monopolů (vymáhaní autorských práv). Postupem času a zapojením dalších názorových proudů je lze v Česku řadit k sociálnímu liberálům či k progresivismu v dobré tradici T. G. Masaryka. Osobně jsou mi blízké historickými počátky pirátských stran, kdy dokázali kombinovat požadavek rovnosti (rovných práv – levice) s individuální svobodou, svobodou projevu (spíše pravice) i svobodou šíření informaci (info-anarchismus) a decentralizací. V Česku přidali i přímou demokracii, která se ukázala jako vnitrostranicky velmi funkční. Odmítali jednoznačné řazení na pravolevou škálu, s tím, že je příliš svazující. Dokázali tak oslovit příznivce z širokého názorového spektra. Pokud by více pracovali s tímto nastavení, možná mohli být i politicky úspěšnější.
2. Na evropské úrovni další pirátské strany. Na domácím poli zřejmě Zelení. Podobně jako Piráti si za celou dobu své existence dokázali vyhnout významné korupční kauze. Podobnost je také v důrazu na postmateriální oblasti. Pro obě strany je také zásadním tématem klimatická změna.
3. Hlasoval jsem proti vstupu do vlády, protože podobně jako u koalice se STAN ani o vládní koalici jsem neměl přehnané iluze. S vysokou mírou pravděpodobnosti se dalo čekat vládnutí v intencích Nečasovy vlády a tento předpoklad se bohužel naplnil. Dnes bych hlasoval stejně. Pro Piráty by bylo nezapojení se do vlády těžší cesta, ale dnes bychom zde měli jasnou kompetentní nepopulistickou opozici a zřejmě by se to odrazilo i ve vyšších volební preferencích.
1. Piráti jsou liberální střed. Tj. řešíme i jiné hodnotové spektrum než-li levice/pravice, ale hledáme řešení, která usilují o svobodnou, spravedlivou společnost, která myslí i na soukromí jedinců a vnimá každého jednotlivce jako partnera státních institucí, aby společně vytvářeli podmínky pro kvalitní život. Proto jsem rád, že mezi námi je třeba jednoznačná podpora manželství pro všechny a výrazná akcentace lidských práv, což je vidět i na zahraniční politice, kterou výborně reprezentuje Jan Lipavský nebo mé snaze vyjasnit právo rodičů na přítomnost u svých dětí během hospitalizace.
2. Každá demokratická strana je pro nás partnerem v tématech, která se týkají smysluplných opatření pro fungování státu a občany, například v oblasti opatření k debyrokratizace státu, což je práce Michala Šalomouna se povedlo najít většinovou shodu. Z logiky věci nejvíce souzníme s liberálními stranami, a případně členy stran, kteří jsou liberální. Naopak si neumím představit spolupráci s autokratickými stranami nebo extrémisty.
3. Hlasoval jsem pro a i dnes bych hlasoval stejně díky práci Ivana Bartoše, Jana Lipavského či Michala Šalamouna.
1. Jsme liberální proevropská strana. Zasazujeme se o svobodnou, sociálně spravedlivou a vzdělanou společnost, která chrání lidská práva, soukromí jednotlivců i občanské svobody a myslí na budoucnost v kontextu udržitelnosti v nejširším pojetí.
2. Myslím, že Piráti jsou jedinou skutečně liberální stranou v Parlamentu. U ostatních stran zastoupených ve Sněmovně není liberální politika přijímána tak jednotně. Na druhou stranu, ve všech demokratických stranách znám kolegy, s nimiž se shodnu na většině záležitostí, které nyní řeším (posilování odolnosti zemědělské krajiny a lesa ve vztahu k projevům klimatické změny).
3. Hlasoval jsem pro vstup do vlády a dnes bych hlasoval stejně. Účast ve vládě umožnila Pirátům prosazovat svůj program a prokázat kompetenci podílet se na správě země. Jsme z vládních stran stabilně druzí co se týče podpory občanů ČR a naše podpora dlouhodobě mírně roste, což při vládním angažmá není vůbec samozřejmé. Domnívám se proto, že náš pozitivní vládní otisk je pro občany zřejmý, ať už se jedná o srozumitelnou a hodnotovou zahraniční politiku Honzy Lipavského, základy digitalizace státu, které se brzy projeví (user friendly datovka nebo Portál občana, eObčanka ad.), reálné protikorupční opatření (zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky, nepřístupnost veřejných zakázek pro firmy s pochybnou minulostí, zveřejňování platů i odměn veřejných funkcionářů). Jsem také velmi rád, že po koaličním vyjednávání se nám letos v létě podařilo zajistit si přímý exekutivní podíl na ochraně přírody a životního prostředí, což jsem vnímal jako dluh našim voličům, pro něž je toto téma velmi důležité. Gesce, kterou mě pověřil pan ministr se týká volné krajiny mimo nejpřísněji chráněná území, tedy té části země, kde většina z nás žije. Kulturní a hospodářská krajina nemusí být v kontextu klimatických změn hrozbou, ale naopak součástí řešení. Bezpečná krajina nás může efektivně chránit a zároveň být biologicky rozmanitá.
Markéta Pekarová Adamová se musí vypořádávat se svými předchůdci v předsednické funkci, pod jejím vedením se TOP 09 posouvá liberálnějším směrem. Konzervativci však ve straně dál zůstávají.
Po dekádě v opozici si SPD nyní říká o účast ve vládě a iROZHLAS.cz skrze anketu mezi poslanci, europoslanci a zastupiteli zjišťoval, jaké jsou uvnitř SPD názory na směřování hnutí.
Stále častěji zaznívají hlasy zevnitř Evropské lidové strany (EPP) volající po spojenectví s konzervativní frakcí ECR. Z kandidátů KDU-ČSL se k této cestě přihlásili Tomáš Zdechovský a Ondřej Mikmek.
Dříve převážně regionální hnutí sdružující starosty se stalo stranou s celorepublikovými tématy, kterou předseda Vít Rakušan nasměroval do více liberálnějších a jasně proevropských vod politiky.
Kde na politickém kompasu se nachází ODS, jaký subjekt je pro ni nejpřirozenějším partnerem a osvědčil se projekt koalice Spolu? To byly otázky, na které odpovídali politici nejsilnější vládní strany.
V souvislosti s vyhlášeným bojem o voliče SPD nyní špičky hnutí ANO mluví o konzervativním či vlasteneckém směřování. Odráží to ale i skutečné názory členů hnutí? To zjišťovala anketa iROZHLAS.cz.