„Nestačím se divit, jak rychle a hluboko umí někteří kolegové klesnout,“ zkritizoval ministr financí Zbyněk Stanjura tiskovou konferenci Pirátské strany, která reagovala na demisi Ivana Bartoše.
Vedení Pirátů oznámilo v neděli večer na svém online fóru rezignaci. Straně mohlo ublížit vládní angažmá a kritika za kroky, které se musely udělat. Myslí si to europoslankyně Gregorová.
Migrace bude i v příštích letech patřit mezi hlavní témata politiky EU. Mluvit se bude mimo jiné o snahách některých členských států prosadit přesouvání migrantů do azylových center v třetích zemích.
V rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál mluví i o sněmovní spolupráci s pragmatikem Pavlem Blažkem (ODS), snaze vymýtit sněmovní obstrukce nebo možném rozšíření pirátské komunikace na TikTok.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová dělá vše pro to, aby si v Evropském parlamentu zajistila většinu, mezi 21 českými europoslanci ale převažují její odpůrci. Čtyři jsou na vážkách.
„Mnoho stran v těchto volbách si našlo nějakého nepřítele, ať už to byla konkrétní legislativa, nebo konkrétní osoba, nebo strana. Všichni tak nějak burcovali,“ říká Gregorová.
Na podrobnějších analýzách chyb v kampani do Evropského parlamentu strana zatím pracuje a měly by podle Bartoše být hotové v následujících dnech či týdnech.
Kromě vnitřního pnutí bude strana muset řešit i odliv podpory ke Starostům, koalici Spolu i Filipu Turkovi. V sobotu si širší stranické vedení eurovolby zanalyzuje.
„Nemůžeme zastírat to, že výsledek je pro nás zklamání. Domnívám se, že je momentálně v Evropě poptávka spíše po konzervativnějším směru,“ řekla ve speciálním vysílání Radiožurnálu Gregorová.
Přestože mají jen čtyři poslance, preference se stabilně drží kolem deseti procent. U Pirátů zůstává pověstný vnitrostranický kvas a i bez nutnosti kvót se na klíčové pozice dostává čím dál víc žen.
Europoslanci loni mohli strávit celkem 55 dní hlasováním na plenárních schůzích ve Štrasburku či v Bruselu. Z jednadvaceti českých zástupců v Evropském parlamentu neměl stoprocentní docházku nikdo.
Příběh o „nové síle“ v české politice, drzosti a pirátských hodnotách, který si straníci tak rádi vyprávějí, každopádně ustoupil politickému pragmatismu už dávno.
Co ve volbě předsedy sehrálo největší roli? Dá se na volbu pohlížet jako na referendum o vládním působení Pirátů? Jak reálný je jejich odchod z koalice? Odpovídal politolog Lubomír Kopeček.
Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj ve druhém kole volby na jednání Celostátního fóra v Brně porazil europoslankyni Markétu Gregorovou, když získal 556 hlasů a jeho protikandidátka 300.
Post stranického šéfa chce obhájit vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, vyzve ho europoslankyně Markéta Gregorová. O čtyři místopředsednická místa zabojuje 14 kandidátů.
Česká pirátská strana se bude na svém volebním sjezdu rozhodovat, zda má zůstat v jejím čele dosavadní předseda Ivan Bartoš, nebo ho má nahradit europoslankyně Markéta Gregorová.
Europoslankyně Markéta Gregorová nebyla příznivcem vstupu Pirátů do vlády: „Naši tři ministři tam odvádí velice dobrou práci. Více členů ale začíná uvažovat, zda tam ale musíme setrvat až do voleb."
„Pokud by vyrazili ANO z frakce Renew, pak by naši poslanci mohli zvážit, zda by se nám program neprosazoval lépe v této frakci,“ říká například Zdeněk Hřib.
Piráti pohledem Stranického kompasu iROZHLAS.cz. Strana je ve zvláštní situaci, přestože má v exponovaných politických pozicích minimum lidí, má z vládních stran dlouhodobě druhé nejvyšší preference.
Pomohlo by Ukrajině, kdyby dostala jasné datum, kdy vstoupí do EU, nebo by šlo a stavění vzdušných zámků? V pořadu Pro a proti diskutovali Jaroslav Bžoch (ANO) a Markéta Gregorová (Piráti).
Výsledek primárek do jisté míry ukončuje polarizační debaty o možném rozštěpení strany. Europoslanecká skupina – působící a jednající poměrně autonomně – totiž občas za svůj přístup čelila kritice.
V souboji o první místo na kandidátní listině porazil další dva současné europoslance – Markétu Gregorovou a Mikuláše Peksu. Gregorová obdržela 152 hlasů, Peksa 81.