Vávra ve stížnosti tvrdil, že mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy je extrémní rozpor, dovolával se principu presumpce neviny, stejně jako zásady, že v pochybnostech musí soud rozhodovat ve prospěch obžalovaného.

Podle Ústavního soudu ale verdikt není ani jednostranný, ani tendenční. „Naopak, obecné soudy ve svých rozhodnutích ve věci přesvědčivě vyložily, na základě jakých skutečností (důkazů) dospěly k učiněným skutkovým a právním závěrům,“ stojí v usnesení.

Skupina lidí čelila obžalobě například kvůli vylepování propagačních materiálů Národního odporu. Soudy začaly kauzu řešit před 14 lety. Nejprve skončila zproštěním.

Obvodní soud pro Prahu 1 tehdy značně kritizoval práci policie, která vedla přípravné řízení a údajně nezajistila dostatečné důkazy. Proto prý soudu nezbyla jiná možnost než obžalované osvobodit. Rozsudek o rok později zrušil odvolací soud.

V roce 2016 začal obnovený proces, který obvodní soud v roce 2018 v neveřejném jednání zastavil kvůli jeho přílišné délce. Usnesení potvrdil odvolací soud. Nejvyšší soud ale poté rozhodl, že trestní řízení musí pokračovat. Nakonec padly podmíněné tresty, potvrzené i odvolacím a Nejvyšším soudem.

Mezi obžalované patřili třeba bývalý předseda pražské organizace rozpuštěné Dělnické strany Patrik Vondrák, expředseda krajské organizace Dělnické strany na Vysočině Milan Hroch, členka strany Michaela Dupová nebo dlouholetý aktivista Vávra.

Skupině původně hrozily až osmileté tresty vězení, soudy ale zohlednily neúměrnou délku řízení. Podle dřívějšího vyjádření předsedkyně odvolacího senátu Krajského soudu v Praze Lucie Černé nelze skutky obžalovaných bagatelizovat.

Délku řízení však označila za nehoráznou. Nejvyšší soud sice potvrdil, že průtahy znamenaly zásah do práv obžalovaných, nicméně justice délku řízení dostatečně zohlednila při výměře trestu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít