Soudy potrestaly fotovoltaickou elektrárnu a její jednatele za podvod v roce 2010. Zfalšovali tehdy dokumenty, aby dosáhli na výhodnější výkupní cenu. Nyní přichází na řadu Energetický regulační úřad.
„Ústavní soud zkoumal úhradovou vyhlášku již dvakrát. Vždy rozhodl šalamounsky. Jdeme do toho ale znovu,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ředitel Nemocnice Prachatice Michal Čarvaš.
Za podvody při získání licence na fotovoltaickou elektrárnu v roce 2010 má společnost zaplatit 43 milionů korun. Ministerstvo částku nevymáhá, protože čeká na rozhodnutí Ústavního soudu.
Diskuzi o nastavení redistributivní platby považuje za nutnou a nezbytnou také Agrární komora ČR. Prezident komory Jan Doležal připomněl, že proti nastavení protestovaly tisíce zemědělců.
Lidé, kteří chtějí dosáhnout zneplatnění voleb, musejí prokazovat, jakým způsobem nezákonná kampaň ovlivnila vůli voličů a výsledek voleb. Přinést takový důkaz je ale podle Krejčí prakticky nemožné.
Platby regionálním a fakultním nemocnicím se mohou lišit i o stovky tisíc. Od roku 2025 by se pak rozdíly mohly ještě prohloubit, menší nemocnice by navíc za některé operace mohly být penalizovány.
Ústavní soud odmítl stížnost Filipa Vávry, končí tak kauza propagace neonacismu, kterou se česká justice zabývala od roku 2010. Odsouzených bylo původně osm.
Ústavní soudce Jan Svatoň ještě nerozhodl o ústavní stížnosti pěti dívek, které nebyly zařazeny do trestního stíhání exposlance Feriho. Svatoň, který na soudu působí již rok, vydal jediný nález.
Oznámil to slovenský ústavní soud, podle kterého příslušný senát o tom rozhodl na svém neveřejném jednání 1. února. Český expremiér už loni oznámil, že jeho právníci podali v případu novou žalobu.
„Vláda má samozřejmě právo změnit valorizaci důchodů a snížit důchody. My jsme ale tvrdili, že to nemá dělat na poslední chvíli ve stavu legislativní nouze,“ tvrdí Havlíček.
Soudci Ústavního soudu ve středu vynesli nález o zpomalení valorizace důchodů: podle nich nebyl postup vlády protiústavní. Vládní politici rozhodnutí vítají, opozice slibuje revizi.
Postup vlády při prvním jednání hájili ministr financí Zbyněk Stanjura a ministr práce Marian Jurečka. Žalobu podali poslanci hnutí ANO, za které se zasedání zúčastnila Alena Schillerová.
Tomio Okamura (SPD) podal ústavní stížnost ve sporu s vydavatelem Reflexu. Směřuje proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterého se vydavatel nemusí Okamurovi omluvit za použití přezdívky Pitomio.
Stížnost, kterou podalo ANO v květnu, se týká důchodové novely s omezením mimořádné červnové valorizace. Poslanci hnutí ANO upozorňují na projednávání v legislativní nouzi.
„Řekli jsme si, že i mimo konsolidační balíček budeme trvat na tom, aby došlo ke spravedlivému přerozdělování,“ zdůvodnila v pořadu K věci hejtmanka Středočeského kraje.
Minulý týden schválila poslanecká sněmovna vládní návrh novely zákona o důchodovém pojištění. Tu vedení SPD kritizuje. Chystáme ústavní stížnost, řekl Tomio Okamura.
Jedním z pilířů návrhu je také porušení procedurálních práv parlamentní menšiny, uvedl předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO), podle kterého má podání 40 stran.
Novák nesměl do zahraničí cestovat od roku 2017. Loni ale nižší soudy omezení částečně zmírnily, čímž Ústavní soud při odmítnutí Novákovy stížnosti také argumentoval.
Vitáskovou obžalovali ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Krajský soud v Brně ji odsoudil v únoru 2016 k 8,5 roku vězení. Odvolací soud ji osvobodil.
Podnět chystá opoziční hnutí ANO, jehož představitelé jsou přesvědčeni o zpětné platnosti zákona a nelíbí se jim způsob jeho parlamentního schvalování zkráceně ve stavu legislativní nouze.
Nejvyšší správní soud definitivně potvrdil své minulé rozhodnutí. Unie obhájců tak neuspěla ve své stížnosti týkající se pořadu Otázky Václava Moravce.
Podle verdiktu úmyslně nepodali v roce 2016 v Česku daňové přiznání a nezaplatili daň z příjmů právnických osob, a to konkrétně „nastrčených“ společností Varvadi Limited a Certonia Trading Limited.
Dernerová jako jeden z argumentů proti povinnému očkování uvádí, že vakcinace nevyvolává kolektivní imunitu. „Maximálně můžete chránit sám sebe. I po očkování můžete nakazit druhého člověka.“
Ústavní stížnost sepsali senátoři kvůli tomu, že bývalá vláda nehledala jiné cesty ochrany společnosti. Jako příklad uvedli testování na protilátky. Dernerová zmínila i kolektivní imunitu.
