Konvalinka: Vláda pořád nedala peníze na odhalování mutací. Je to smrtící, jsme nedůvěryhodný soused
Pandemie podle biochemika Jana Konvalinky odhalila dlouhodobou plíživou krizi systému. Stát funguje strašlivě pomalu a není schopen reagovat na akutní výzvy a nové problémy. „Brání tomu byrokratický aparát, alibismus i extrémně složitá pravidla. Je to strašně nebezpečné a stojí to lidské životy,“ varuje. To se ukazuje na tom, že se Česku nedaří odhalovat mutace, protože se nedostatečně věnuje sekvenování viru, tvrdí trochu rozzlobeně Konvalinka.
„Umí to několik laboratoří v Česku a už to dělají. Z vlastní vůle a bez peněz, protože to cítí jako národní potřebu. Organizuje to Státní zdravotní ústav a pracuje na tom i řada ústavů Akademie věd a našich univerzit zadarmo. A už od prosince apelujeme na vládu, aby na to dala prostředky,“ popisuje situaci prorektor Univerzity Karlovy.
Připomíná, že kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) asi před třemi týdny schválil program na úhradu nákladů na sekvenaci ve výši 160 milionů korun. Prostředky ale měly jít z rozpočtu na vědu a výzkum, což vzbudilo mezi vědci značné rozhořčení.
„To se, zdá se, změnilo. Teď jde o zvláštní dotační titul, ale pořád o tom není rozhodnuto. A takto je to u nás se vším. Toto je jeden z důvodů, proč máme 30 tisíc obětí pandemické situace. A také důvod, proč nestavíme dálnice, proč se tady skoro nic neděje. Jsem opravdu trochu rozhořčen, protože tady po několika měsících a po rozhodnutí vlády pořád ještě nemáme vytvořený systém, jak financovat tuto naprostou národní prioritu,“ zdůrazňuje.
„Pandemie nám ukázala, kde máme slabé stránky, a to bohužel velmi krutě.“
Nízká proočkovanost
Podle biochemika musí odhalování mutací posílit z několika důvodů.
„Musíme vědět, co se s těmi mutacemi děje i při současném velmi pozitivním průběhu, který tady máme. Kdyby se tady objevila nějaká smrtící mutace, je problém. A dokonce i kdyby se neobjevila. To, že nevíme, jestli tady mutace jsou, nebo nejsou, dělá z České republiky nedůvěryhodného souseda. A to je smrtící z řady důvodů včetně ekonomických,“ vysvětluje Konvalinka.
‚A teď se vám doktor podívá do šroubovice.‘ Pandemie urychlila nástup genomiky a medicíny na míru
Číst článek
Situace v Česku může podle něj ovlivnit i případné letní cestování. „Jestli budeme nedůvěryhodnými partnery a nebude jasné, co se tady děje s mutacemi, tak se nemůžeme divit našim sousedům, že budou dělat restrikce vzhledem k vycestování našich občanů a budou dávat karantény, jako to bylo donedávna,“ míní.
Česko podle něj ale nezaostává pouze v sekvenování. Problémem je i příliš nízká proočkovanost nejohroženějších skupin obyvatel.
„Máme pořád kolem 30 procent seniorů nad 70 let, kteří nejsou očkováni z různých důvodů. A to je vážný problém, na který se musíme soustředit,“ naznačuje.
Očkování dětí
Konsorcium Pfizer/BioNTech požádalo požádat Evropskou lékovou agenturu o schválení vakcíny pro děti starší 12 let. Podle Konvalinky je to možnost ještě více omezit infektivitu viru.
„A teď je otázka, co chceme a co je cílem. Jestli je cílem se pokusit virus úplně vymýtit a zbavit se jeho šíření v populaci, anebo jestli je cílem ochránit ohroženou skupinu obyvatel, zabránit tomu, aby lidé umírali ve velkých počtech nebo byli vážně nemocní a jinak nechali zbytek viru kolovat,“ popisuje.
Co se týče vymýcení viru, Konvalinka připouští, že donedávna by řekl, že na vymýcení není šance, protože vakcína nebrání přenosu, ale brání jen vážnému průběhu choroby. „Ale ukazuje se, že vakcína do značné míry brání přenosu, takže ta šance teoreticky tady je. Ale já si myslím, že virus nemůžeme definitivně vymýtit,“ míní biochemik.
Masové očkování dětí v tuto chvíli podle něj není pravděpodobně nezbytné.
„Pokud ohroženou skupinu obyvatel ochráníme vakcínou, domnívám se, že by nebylo nezbytně nutné očkovat děti. Protiargument je takzvaný long covid, dlouhý covid, který se může objevit i u dětí. To je třeba pečlivě sledovat a podívat se na to. A druhý protiargument můžou být nové mutace, které by se šířily tak dramaticky, že by vakcína přestávala fungovat. Je o tom velká odborná diskuse,“ dodává biochemik Jan Konvalinka.
Celý rozhovor Barbory Tachecí si můžete poslechnout ze záznamu.
