Zeman podepsal zákony o očkování proti koronaviru a o náhradním výživném na nezaopatřené dítě
Očkování proti koronaviru bude hrazeno z pojištění a nebude povinné. Jeho dobrovolnost a zákaz diskriminace neočkovaných lidí ale v zákoně o pravidlech pro nákup a distribuci vakcín nebude výslovně stanovena. Prezident Miloš Zeman v pátek zákon podepsal, informoval v tiskové zprávě Hrad. Podepsal také zákon o náhradním výživném, který potvrdil, že stát bude na nezaopatřené dítě vyplácet maximálně 3000 korun měsíčně, a to nejvýše dva roky.
Vakcíny zakoupí stát na základě objednávky Evropské unie, první dodávka se očekává za dva týdny. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) by první očkovací látky měly být schváleny Evropskou lékovou agenturou 21. prosince a do konce roku by se do Česka mělo dostat prvních 9750 dávek.
Nezaopatřené dítě
Za neplatiče alimentů bude výživné na děti platit od poloviny příštího roku stát, který je bude po dlužnících vymáhat. Úřady práce budou na nezaopatřené dítě vyplácet maximálně 3000 korun měsíčně, a to nejvýše dva roky. Státní pokladnu to bude stát zhruba miliardu korun ročně.
‚Nejlepší vánoční dárek.‘ Senát schválil návrh placení náhradního výživného místo neplatičů
Číst článek
Náhradní výživné se týká odhadem 24 000 dětí. Přesnější počet by měla přinést evidence, s níž zákon počítá. Částka 3000 korun byla podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) zvolena kvůli tomu, že výživné se pohybuje nejčastěji mezi 2500 až 2900 Kč měsíčně. Minimální výživné by mělo do budoucna činit 1000 korun, uvedla.
Nízkou vymahatelnost dlužného výživného by měla zlepšit chystaná novela občanského zákoníku, kterou se zabývá sněmovna. Ve hře je kromě zabavení řidičského průkazu, rybářského či loveckého lístku také zákaz vstupu na sportovní a kulturní akce pro dlužníky.
Nezvyšování platů
Platy ústavních činitelů včetně soudců se příští rok zvyšovat nebudou. Od dalšího roku se mají odvíjet od průměrné mzdy.
Platy ústavních činitelů a soudců zůstanou příští rok stejné jako letos, schválil Senát
Číst článek
Základní měsíční plat poslance a senátora podle novely v příštím roce zůstane na letošní úrovni 90 800 korun. Základní plat prezidenta bude i nadále činit 302 700 korun hrubého a premiéra 243 800 korun.
Pokud by novela o platech ústavních činitelů nebyla přijata, vrcholným politikům a dalším činitelům by příští rok vzrostly hrubé platy asi o devět procent. Na platy soudců a ústavních činitelů je v návrhu státního rozpočtu na příští rok vyčleněno 5,78 miliardy korun, zhruba o 83 milionů méně než letos.
Novela má také od roku 2022, pokud to Parlament v příštím roce nezmění, upravit výpočet platů ústavních činitelů. Odvíjet se budou od průměrné mzdy v celé ekonomice místo od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, jako je tomu nyní. V roce 2022 se platy budou odvíjet od toho, jaká bude letošní průměrná hrubá mzda v celé ekonomice, neměly by být ale nižší než v příštím roce. Podle předpokladu ministerstva práce a sociálních věcí by v roce 2022 mohl být základní plat poslance 92 600 korun.
Takzvaná platová základna, od níž se pak odvíjejí konkrétní platy na jednotlivých pozicích, má do budoucna činit 2,5násobek a pro soudce trojnásobek průměrné mzdy v celé ekonomice. Pokud by ale takto stanovená platová základna v roce 2022 i v následujících letech byla nižší než v příštím roce, použil by se údaj pro příští rok. Od platové základny se pak podle zákonem stanovených koeficientů stanoví platy a náhrady v různých pozicích.
Medici jako praktické sestry
Někteří studenti medicíny budou moci zastávat při práci v nemocnici pozici praktické sestry. Nyní mohou medici působit jen jako sanitáři nebo ošetřovatelé. Změnu přináší novela o nelékařských zdravotnických povoláních, kterou podepsal prezident.
Jako praktické sestry budou moci pracovat studenti medicíny, kteří mají za sebou osm semestrů studia a zkoušky z ošetřovatelství či péče o nemocné. V případě absolvování čtyř semestrů programu zubního lékařství a po zkoušce z preklinického zubního lékařství budou moci studenti pracovat jako zubní instrumentáři.
Sestrou v záloze po třiceti letech. ‚Bojím se, ale jde o zdraví lidí,‘ říká dobrovolnice
Číst článek
Praktická sestra je nelékařské povolání, které vzniklo kvůli sladění s unijními směrnicemi o uznávání odborných kvalifikací. Praktické sestry mohou vykonávat méně kvalifikované činnosti než takzvané všeobecné sestry, které získaly vzdělání na vysoké nebo vyšší odborné škole.
Pracovat jako praktická sestra je možné po studiu střední zdravotnické školy v oboru zdravotnický asistent nebo akreditovaného kurzu po střední škole jiného oboru.
Nárok na kompenzační bonus
Živnostníci s nárokem na takzvaný kompenzační bonus budou smět dostávat peníze i z programu Antivirus, podobně jako při jarní vlně epidemie koronaviru. Spolu s bonusem budou moct případně čerpat i peníze z programů Covid - Nájemné nebo Ošetřovné pro osoby samostatně výdělečně činné. Novela zároveň do budoucna osvobozuje pivovary od spotřební daně z vylitého nebo jim vráceného piva.
Zlepšení podpory pro živnostníky. Nově budou moc OSVČ čerpat z více vládních koronavirových programů
Číst článek
Změnu předložil v Senátu předseda senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (za Senátor 21) s tím, že je na ní shoda s ministerstvem financí i s profesními organizacemi. Podle něj si osoba samostatně výdělečně činná, která je zároveň zaměstnavatelem, nyní musí zvolit, zda požádá o podporu pro zaměstnance, nebo pro sebe a svou rodinu. Návrh podpořila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a v úterý ho schválila sněmovna.
Ministryně řekla, že se rozhodla na základě debat hlavně v Senátu upřednostnit hledisko větší podpory podnikatelům, kteří ji nyní potřebují. Souběžné čerpání peněz by mělo být možné také zpětně pro již skončená podzimní bonusová období. Ministerstvo financí to slíbilo koncem listopadu.
