Kdy zrušit opatření? ‚Až bude covid celosvětově pod kontrolou a nebudou vznikat mutace,‘ říká virolog
Koronavirová epidemie ustoupila z titulních stran novin, počty nakažených v Česku ale pomalu rostou. „Z toho, jak se virus rozšířil po světě a kolik vzniká nových variant, se jeví pravděpodobné, že nebude nikdy zcela eliminován. Očkování ale přispělo k tomu, že je situace pod kontrolou a neopakuje se loňský podzim,“ domnívá se virolog Pavel Plevka.
Koronavirus bude podle Plevky v budoucnu způsobovat běžné respirační onemocnění, podobně jako například chřipka.
„Očkování bude vhodné pro starší spoluobčany, ale nedomnívám se, že by se celá populace musela každý rok přeočkovat,“ míní pracovník výzkumného institutu CEITEC Masarykovy univerzity.
Většinu nově odhalených případů tvoří lidé z mladší a střední generace. Starší populace je totiž z větší části proočkována, počty hospitalizovaných jsou tak stále relativně nízké.
„Očkování do jisté míry člověka chrání před infekcí, ale nakazit se může. Mezi očkovanými se šíří s nižší pravděpodobností. Důležitějším efektem očkování je, že chrání před závažnými průběhy onemocnění a úmrtím,“ zdůrazňuje.
„Očkování do jisté míry člověka chrání před infekcí, ale nakazit se může. Chrání před závažnými průběhy onemocnění a úmrtím.“
Pavel Plevka
Účinnost očkování v čase slábne, v Evropě a v Severní Americe se proto začíná podávat třetí dávka vakcíny. Plevka v této věci ovšem souhlasí se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), že více životů by tyto vakcíny zachránily v rozvojových zemích, kde stále chybí.
Šíření koronaviru zejména v Jižní Americe, Africe a východní Asii s sebou nese i riziko vzniku nových mutací, které budou infekčnější, nebo přímo překonají ochranu danou očkováním.
Kdy bude konec?
Zatímco například Dánsko dosáhlo osmdesátiprocentní proočkovanosti, v Česku tempo očkování výrazně zpomalilo a proočkovanost dosáhne jen asi 60 procent. Plevka ale zároveň odhaduje, že nějakou formu ochrany před koronavirem mají tři čtvrtiny populace, ať už v důsledku očkování, nebo prodělané nemoci.
„Pokud člověk nemá oslabený imunitní systém, není třeba dodržovat systém sociálního odloučení. Nechat se vědomě nakazit ale není dobrá strategie,“ uvádí Plevka. A stále je prý třeba se nechávat testovat, protože to, co se zdá jako běžné nachlazení, může být ve skutečnosti covid.
Všechna mimořádná opatření bude podle Plevky možné zrušit až v momentě, kdy bude šíření koronaviru pod kontrolou celosvětově a nebudou vznikat nové varianty. „Potom se koronavirus stane jedním z virů, které způsobují respirační onemocnění. A doufejme, že mu už nebudeme muset věnovat speciální pozornost,“ uzavírá.
Proč přibývá respiračních onemocnění? Nemáme v důsledku vládních opatření a sociálního distancování oslabenou imunitu? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
