Prověrky korunových dluhopisů nejsou po dvou letech ani v polovině. ‚Dokončit to musíme,‘ říká Richterová
Už bezmála dva roky probíhají prověrky korunových dluhopisů, finanční úřady přitom nejsou ani v polovině. Zkontrolovat jim zbývá tisíce položek. „Teď už to provést musíme,“ řekla pro iROZHLAS.cz šéfka finanční správy Tatjana Richterová, která tento úkol zdědila po svém předchůdci. V kauze, kvůli které skončil v předchozí vládě nynější premiér Andrej Babiš (ANO), padly také desítky trestních oznámení. Většinu z nich ale vyšetřovatelé odložili.
Podezření z krácení daně. S takovým závěrem v kauze kolem korunových dluhopisů přišel před dvěma lety tehdejší premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD. Žádal tak odchod Andreje Babiše (ANO) coby ministra financí ze svého kabinetu. Nynější předseda vlády si totiž díky obligacím, které v minulosti nakoupil od Agrofertu, přijde ročně na 90 milionů korun. Tento příjem přitom nemusí danit.
Zjevné chyby přehlédlo deset úředníků. Soudy kvůli nim smetly ze stolu zajišťovací příkazy za 250 milionů
Číst článek
Po rezignaci Babiše na post šéfa státní kasy se rozjely i plošné prověrky firem, které dluhopisy v nominální hodnotě jedné koruny vydávaly. To bylo v červnu 2017. Od té doby finanční správa zahájila celkem 521 daňových kontrol u 288 subjektů, z toho jich zatím dokončila 157.
Server iROZHLAS.cz to zjistil z rozsáhlého přehledu, které finanční správa zveřejňuje jednou za půl roku na svém webu. Údaje jsou tak platné k 31. prosinci 2018. Vedle toho proběhlo také 1084 místních šetření. Pokud pak kontroloři narazí na chyby, řešením je dodatečné daňového přiznání. Těch bylo dosud podáno 116 ze strany 58 podniků.
„U daňových subjektů, které byly prověřovány v souvislosti s korunovými dluhopisy, činila doměřená daň k 31. prosinci 2018 z provedených postupů a řízení, zejména z kontrolních postupů, nepravomocně celkem 185,98 milionu korun a byla snížena ztráta o 22,8 milionu korun,“ uvedla Klára Křehlová z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství.
7658 položek ke kontrole
Úředníci u firem, které do konce roku 2012 vydaly korunové dluhopisy, kontrolují postupně jednotlivá zdaňovací období v letech 2013 až 2017. Projít tak musí celkem 7658 položek. Po dvou letech od startu prověrek nejsou přitom ani v polovině – analytické prověřování ukončili u 3072 případů.
Ředitelka finanční správy Tatjana Richterová ale chce podle svých slov plošné prověrky, které zdědila po svém předchůdci Martinu Janečkovi, dokončit. „Teď už to provést musíme v každém případě,“ řekla pro iROZHLAS.cz. Nově by se tak měl jejich průběžný stav zveřejňovat jednou za dva měsíce. „Chceme to zintenzivnit,“ doplnila.
Finanční správa kvůli korunovým dluhopisům zároveň podala pro podezření z krácení daně desítky trestních oznámení, které mířily na celkem 31 subjektů. Z 25 podnětů podaných v roce 2017 jich vyšetřovatelé 13 odložili, pětici mělo na starosti Vrchní státní zastupitelství v Praze a zbytek spadl na nižší státní zastupitelství podle místní příslušnosti.
Zdanění korunových dluhopisů
Ministerstvo financí zároveň chystá zdanění korunových dluhopisů. Resort tak vychází z dřívějšího návrhu nynějšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Návrh, který je součástí daňového balíčku pro rok 2020, by se měl dostat podle původního plánu na vládu v květnu. Resort Aleny Schillerové (za ANO) tím chce odstranit „selektivní a nesystémovou výjimku“.
„Prověřování pěti věcí pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Praze bylo již ukončeno a tyto věci byly policejním orgánem odloženy se závěrem, že ve věcech nejde o podezření z trestného činu a není na místě věci vyřídit jinak,“ uvedl pro iROZHLAS.cz ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Zdeněk Štěpánek.
Osud šestice podnětů podaných ze strany finanční správy v loňském roce zatím není jasný.
Původně trestní oznámení mířila také na Agrofert ze svěřenských fondů premiéra Babiše, který v roce 2012 vydal korunové dluhopisy v objemu tří miliard korun. Polovinu z nich postupně v letech 2013 a 2014 nakoupil sám Babiš, který od začátku odmítá, že obcházel zákon.
Podněty dostalo na stůl Okresní státní zastupitelství pro Prahu 4, které se věcí kvůli možnému porušení povinnosti při správě cizího majetku začalo zabývat na základě anonymního trestního oznámení z ledna 2017. To mimochodem celou aféru odstartovalo. Podněty však nakonec vyšetřovatelé loni v srpnu odložili.
Finanční správa tak prověřuje stovky subjektů, vedle Agrofertu by to mělo jít o dalších více než 1500 firem, které daňově výhodné dluhopisy do konce roku 2012 vydaly. Je mezi nimi třeba státní podnik ČD Cargo, realitní skupina CPI podnikatele Radovana Vítka či dopravní firma Student Agency Radima Jančury.
Dřívější postup úřadů v případě korunových dluhopisů letos v únoru finanční správě vyčítal také Nejvyšší kontrolní úřad. Podle něj se možnostmi jejich zneužívání začala zabývat pozdě. Některé případy už tak byly promlčeny a stát kvůli tomu mohl přijít o peníze. Generální finanční ředitelství to ale odmítlo.
Klička v zákoně
- Daňová výhoda u korunových dluhopisů platila do konce roku 2012. Kličku v zákoně o daních z příjmu poprvé použilo v roce 2011 ministerstvo financí pod vedením Miroslava Kalouska z TOP 09, poté se inspirovaly stovky dalších firem.
- Výnosy z korunových dluhopisů se totiž podle tehdejší legislativy nemusí danit, resp. daň je po zaokrouhlení směrem dolů nulová. Firmy, které dluhopisy vydaly, si navíc náklady na úroky odečítají od základu daně. Snižují tak i vlastní výslednou daň.
- Resort financí na boom ve vydávání korunových dluhopisů zareagoval novelizací zákona, podle které od ledna 2013 korunové dluhopisy podléhaly zdanění. Směrem dolů se tak nyní zaokrouhluje až celková částka daně ze všech vlastněných dluhopisů. Změna však neplatí zpětně.
